Není to překvapivé. V zahraničí už s tím zkušenosti mají. Startupy nezískávají bezmezně tolik peněz jako kdysi a dopady opatrnějšího přístupu se objevují i v tuzemsku. Pokud budete chodit mezi startupy a investory, souhlasí s tím prakticky všichni. Ale nahlas to řeknou málokdy. Investoři přestávají tolik hledět na to, jak jim jsou zakladatelé sympatičtí a jak dokážou své vysněné zámky prezentovat. Místo toho se ptají na to, kolik z nich už reálně postavili.

Zakladatel českého startupu, se kterým mluvíme, je spokojený: právě podepsal s americkým fondem investici. Zatím ale nedošlo k její publikaci, a tak si raději přeje zůstat v anonymitě. Jednání, která spolu vedli, byla jiná, a on to pocítil. „Předtím fondy investovaly do lidí, týmů a myšlenek. Teď, když trh klesá, více řeší fundament a jestli startupy nejsou takzvaně default dead, tedy že bez dalšího kola zemřou. Doba byla divoká, mnoho z nich reálně tržby neřešilo, a proto teď u investorů narážejí,“ říká.

Není jediný. V Česku prý světové změny úplné zastavení investic neznamenají. Chuť venture investorů zůstává a ve skutečnosti mnohdy mají peníze připravené, hlásí jak investoři, tak startupisti. „To, co se však mění, je pohled na valuaci firem a na udržitelnost byznysu u těch firem, do kterých investují. Už to není o těch velkých snech a vizích, ale spíš o tom, jak si firma vede z pohledu čísel, jak realistický je byznys plán. Přijde mi, že se trochu snižují valuace firem,“ popisuje Ondřej Synovec, zakladatel startupu Signi, který jedná o investici do své firmy se dvěma venture fondy.

Velký rozdíl vidí v tom, jak investorům dokázat, že spojení má smysl. Na rozdíl od předešlých dob to nově jde už jen čísly. „Pokud se bavíme o startupu, který by byl v naší fázi, už to není o přáních a snech foundera, je to o číslech, schopnosti startupu škálovat a dosáhnout růstu. U představení snu to zůstává u firem, které jsou úplně na začátku, u těch, kde jde o (pre)seed investici. V té fázi, kdy jsme my, je to čistě o objemu měsíčních a ročních plateb a valuaci,“ říká Synovec.

Ještě když se smrákalo

Pro startupy je to o ukazatelích především v posledních týdnech. Tak například v Credo Ventures typicky uzavření investice trvá kolem tří měsíců. Pokud tedy teď podepisují smlouvy, mohlo se stát, že se startupy začali vyjednávat ještě v prvním čtvrtletí roku. Ondřej Bartoš, partner fondu, ovšem vysvětluje, že venture kapitál je oblast s velmi dlouhou zpětnou vazbou.

„Takže i vliv války a dalších makro vlivů se projeví až za delší dobu,“ říká s tím, že krátkodobě se zatím nezdá, že by investiční aktivita fondu měla zpomalovat. „Nicméně ta vždycky záleží na tom, jak zajímavé investiční příležitosti na trhu vidíme,“ doplňuje.

Ti, kteří mají vyjednávání za sebou z druhé strany, až tak optimističtí nejsou. „My jsme už s jedním vyjednáváním zkušenost měli. A kdysi to bylo jednodušší. Teď jednání vyžadovalo víc setkání a víc opravdu podložených důkazů,“ potvrzuje další ze startupistů, který nechce veřejně vystupovat.

„Současný vývoj je přirozený. I venture kapitálový trh prochází vlnami, po šíleném loňském roce dochází k ochlazení. My jsme začali investici nabírat, ještě když se smrákalo. Kdybychom k tomu přistoupili teď, nedokázali bychom si vyjednat tak dobré podmínky,“ myslí si první z founderů, který právě získal investici. „Pozitivním dopadem celé situace je, že krizi přežijí jen ti dobří,“ hodnotí.

Žádné ověřování, žádné rozhovory s CEO. Realita je dožene

O úpadku startupového ekosystému a zmrazení investic do něj se mluví především ve Spojených státech. Těch varování přišlo hodně. Společnost Sequoia Capital vydala 52stránkovou prezentaci upozorňující zakladatele na náročné časy a dlouhé zotavování z nich. Zmiňuje stoupající cenu půjček peněz, nutnost adaptovat se na změny nebo třeba doporučení zkrouhnout výdaje.

O tom, jak se chovat během poklesu a proč vlastně o poklesu mluvíme, nahráli bezmála hodinové video investor a generální partner Craft Ventures David Sacks a zkušený startupista a vedoucí partner fondu Jeff Fluhr. V něm mimo jiné zmiňují, že investování venture kapitálových fondů kleslo v prvním čtvrtletí roku oproti tomu předešlému o pětinu. Pokles počtu i výše investic přitom platí jak pro hodně mladé startupy, tak pro ty starší.

Známý startupový akcelerátor Y Combinator zase radí zakladatelům ve svém portfoliu, aby se připravili na nejhorší. Pokud prý chtějí nové peníze, příští půlrok až rok jsou jejich šance „extrémně nízko“ bez ohledu na úspěch jejich společnosti. A doporučuje jim takové plány odložit.

Podle mnohých nic překvapivého. „Když jsem sledoval, co se dělo v kryptu i na burzách nebo jaký byl přístup kapitálu, tak všichni investovali stovky milionů dolarů, probíhalo žádné nebo velice špatné due diligence, term sheety se posílaly, aniž by se lidé spojili a promluvili si alespoň jednou s CEO… To se dělo a někdy se to ještě děje. Někde ta realita dožene všechny,“ popisuje Artur Sychov, zakladatel světa Somnium Space, jeden z významných Kryptočechů a sám investor do zajímavých technologií.

Jenže vlivů je víc. Ondřej Bartoš z Credo Ventures mluví o stoupající inflaci. Zvyšování úrokových sazeb. O válce a z ní plynoucí stoupající ceny za energie. „Je složité je od sebe oddělit. Ale celkově se dá říct, že trh se výrazně mění, vládne na něm značná nervozita a nejistota, takže se dá předpokládat, že se změní i prostředí investic do startupů,“ popisuje.

A problémy plynou i z toho, jak trh dosud fungoval. „Posledních pár let jsme zažívali období převisu nabídky, v regionu vznikla spousta nových fondů a výrazně se zvýšil objem kapitálu pro startupy. Celkový převis kapitálu vyvolal i v Evropě anomálie, kdy jednorožci vznikli pár měsíců od založení, a to pouze na základě vize a velikosti příležitosti, nikoli díky reálné výkonnosti firmy. V nejbližších měsících bude proto trh hledat nový normál, takže kyvadlo mezi nabídkou a poptávkou se bude více houpat,“ předpokládá Tomáš Pačinda, partner investičního fondu Kaya.

„Venture kapitál funguje jako pyramida. Krátkodobý úspěch každého fondu závisí na tom, jestli do něj poté další investoři vloží peníze nebo přijde vstup na burzu (IPO). Pokud se trh IPO a investorů v pozdějších fázích zpomalí, dotkne se to po chvíli i startupů v raných fázích. Přirozená reakce na takovém trhu je šetřit peníze na investice a investovat z fondu do nových startupů pomaleji a více pomáhat těm vlastním pomocí překlenovacího financování,“ vysvětluje další problémy v komentáři Roman Nováček z fondu Presto Ventures.

Rizikovost z podstaty startupu

Ne všichni vnímají startupy jako rizikovější – tedy jako víc rizikové, než kdy byly. „Příležitostí je dost, jsou z podstaty věci extrémně rizikové, naprostá většina neuspěje. Nový level rizikovosti a s tím spojený potenciál jsou projekty spojené s technologiemi web3 a blockchain. Obecně málo smysluplných projektů vidím nadále v impactovém světě,“ popisuje Vít Horký, zakladatel exitovaného Brand Embassy a nyní sám investor a zakladatel komunity Czech Founders.

Předpokládá ale, že rizikovost na obecné úrovni se bude zvyšovat s tím, jak rostou náklady a inflace. „Je nákladnější postavit firmu, tedy startupy potřebuji fundraisovat více peněz,“ říká.

A pak jsou tu další problematická odvětví. Co se týče konkrétně války na Ukrajině, ta omezila tempo růstu některých startupů zaměřených na východní region, říká Ondřej Fryc z Reflex Capital. „Válečný konflikt, a nejen na Ukrajině, má na investice vždy výrazný vliv, ale ne takový, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ doplňuje však Petr Šíma, spoluzakladatel Depo Ventures.

Podle něj se totiž zajímavost investic sama o sobě nemění. Změnou ale prochází náhled na specifické obory a odvětví. „Válka odjakživa točila kola pokroku a státy se tak nyní mnohem více zaměřují na obranný průmysl, kyberbezpečnost, nanotechnologie, konstrukce nové generace dronů či zbraňové systémy. Investoři většinou význam těchto investic chápou a aktivně je podporují,“ vyjmenovává Šíma.

Říká, že na to navazuje hlavně nutnost urychlit všechny procesy včetně vývoje. A tím i rychlost, s jakou se posouvá dané odvětví. Podle něj je investování v současné době trendy, protože může poskytnout ochranu proti inflaci i přímý vliv na inovace ve světě.

„V Evropě pomalu zjišťujeme, že se o sebe musíme postarat sami. Vědí to i investoři, kteří začínají technologické startupy mnohem více podporovat. Už během pandemie se zvýšila intenzita investic do specifických průmyslů a válečný konflikt tuto tendenci nadále umocňuje,“ uvádí.

Víc substance, méně vzduchu

„Z mého pohledu může situace konkrétním startupům z Česka a regionu dokonce prospět díky tomu, že bývají kapitálově efektivnější než jejich západní konkurenti. Právě schopnost růst chytře a dostat z každého dolaru co nejvíc je to, co investoři v nejisté době hledají,“ říká Jakub Císař, advokát kanceláře Novalia, která u investic asistuje.

Podle něj česká startupová scéna především dospěla. A to je pro něj silnější trend než padající investice. Zmiňuje, že právní kancelář pracuje na stále větších investicích a do stále lépe rozjetých globálních projektů.

„Foundeři samozřejmě situaci na trzích sledují, dívají se dopředu a tlačí na rychlost transakce o něco více než obvykle. Je ale těžké to odlišit od normálního tlaku, na který jsme od zakladatelů zvyklí – každý chce mít svoji transakci dotaženou rychle a právníci by neměli být brzdou,“ popisuje Císař.

Mezi americkými problémy a tuzemským zpomalením je opravdu velký rozdíl, zmiňují odborníci. „Z Evropy pochází více substance a méně toho vzduchu,“ shrnul to Ondřej Bartoš na konferenci Výzvy startupového a inovačního prostředí od CzechInvestu. Věří tak, že ani s ještě horším obdobím, které teď přichází, tuzemský ekosystém není zásadně ohrožený.

Firmy, co to myslely vážně

Americké organizace přesto chrlí další negativní statistiky. Čísla reportu CB Insights hlásí pokles v počtu exitů, ve výši investic i počtu nových jednorožců: některá z těchto čísel se propadají mezičtvrtletně rovnou o pětinu. Což konkrétně u očekávaného počtu dealů pro druhé čtvrtletí roku podle všeho bude znamenat sešup z necelých devíti tisíc na ani ne sedm tisíc. Výše investic, která se v prvním čtvrtletí šplhala k 150 miliardám dolarů, klesá na asi 115 miliard.

Gigantický fond japonského obra SoftBank vyhlásil kvůli riskantním investicím, které se opravdu nepovedly, obrovské ztráty. Spolu s tím zveřejnil, že fond zaujme novou strategii v chaotickém světě, zavede přísnější kritéria pro výběr investic a postaví se do silnější obranné pozice.

Pozitivně nezní ani konkrétní příběhy z amerických startupů: firma Cameo propustila skoro čtvrtinu lidí, a to poté, co loni velkou část z nich nabrala. Třetina pracovníků dostala výpověď ve fintechovém startupu Mainstreet. Počty propuštěných podle serveru Layoffs znatelně rostou.

Touha po americkém snu nicméně velí zakončit pozitivně. Proto i ve velké části ze zmíněných scénářů popisujících brzdící kola startupové ekonomiky investoři radí vydržet. V dlouhé prezentaci o všech špatných číslech fond Sequoia zmiňuje, že je právě teď vhodné si najít na trhu schopné lidi, kteří jsou najednou k dispozici, protože velké firmy je přestávají najímat.

Ostatně, odborníci dodávají, že některé z těch nejikoničtějších společností byly založeny během recesí. Jeff Fluhr vyjmenovává Google, Amazon, Salesforce, Airbnb, Stripe nebo Paypal. „Vlastně je skvělý čas na založení nové společnosti. Spousta věcí je náročnější, hlavně získávání kapitálu. Ale máte třeba snazší najímání lidí – a to byla během posledních pěti let jedna z vůbec nejnáročnějších věcí,“ popisuje i on.

„Propad a zpomalení trhu je vlastně normální a zdravý proces. Vyfiltruje se to. Odpadnou firmy, co to nemyslely vážně nebo to nedokázaly uřídit. Ale zůstanou ty, které budou budovat dál, a přinesou zajímavé produkty,“ myslí si Sychov.

„Fundamentálně stále věříme, že investice do startupů jsou vzrušující a potenciálně finančně zajímavé, jen je potřeba mít makro efekty na paměti a přizpůsobit se jim,“ uzavírá Bartoš z Creda.