Kotva dostala k padesátinám opravu za miliardy. Ikonický dům se znovu otevře v roce 2027

Část Kotvy budou nadále tvořit obchodní prostory. Rozdělovat do menších jednotek se nebudou, zůstanou otevřené. Ve dvou patrech budou kanceláře.

Eliška NováEliška Nová

kotva

Foto: OD Kotva

Obchodní dům Kotva

0Zobrazit komentáře

Právě dnes, 10. února, slaví padesátiny. Oslavy se ale konat nebudou, obchodní dům Kotva se připravuje na novou éru, která zahrnuje rekonstrukci. Zavřená je tak už rok, během nějž se budova vyklízela a majitel sháněl potřebná povolení. Nyní se na slavném domě tvořeném šestiúhelníky rozběhnou práce. Pro veřejnost se pak znovu otevře v posledním čtvrtletí roku 2027.

Když se před padesáti lety otevírala, davy lidí, které se na ni přišly podívat, zadržovali vojáci. Není divu, Kotva byla prvním obchodním domem, který se v Československu otevřel od Bílé Labuti v roce 1939. Před rokem, ještě než se veřejnosti uzavřela, se však nabízel docela jiný pohled. Liduprázdné obchody byly dílem modernější konkurence, v minulosti je ovlivnily patrně také spory o akcie.

Už jednou se rodil plán na její obnovu, tehdy obchodní dům vlastnila společnost Markland, vše ale přerušila hospodářská krize. Dům koupila PSN a následně Generali Real Estate. Ta nyní pro Kotvu připravuje novou budoucnost. Do ikonického domu plánuje investovat řádově miliardy korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naším cílem je obnovit Kotvu s respektem k historii a zároveň z ní vytvořit vyhledávaný obchodní dům světové kvality. Díky propojení umění, kultury, digitálních technologií a vizionářské architektury s pestrou nabídkou módy, krásy, životního stylu, techniky, gastronomie a českého designu vznikne prostředí plné energie, které přitáhne návštěvníky z celého světa,“ uvádí Filip Ševčík, šéf správy realitních investic pro střední a východní Evropu Generali Real Etstate.

Už dříve noví majitelé řekli, že by v rekonstruované budově měly najít místo stovky nejvyhledávanějších světových módních a lifestylových značek. Inspirace přišla z podobných obchodních domů, které jsou v Londýně nebo Paříži. Koncept by měl zůstat otevřený, tak jako tomu bylo i dřív, nedojde tedy k rozdělení na dílčí obchodní jednotky.

Kotva z velké části zůstane obchodním domem, konkrétně v šesti patrech, kde svoje místo kromě obchodů naleznou také služby. Ve dvou patrech pak vzniknou prémiové kanceláře. „Každé velké město si zaslouží mít ikonický obchodní dům, který nejen odráží ducha jeho obyvatel, ale také dosahuje světové proslulosti díky své jedinečnosti. Pro Prahu byla tímto místem dlouhá léta Kotva,“ říká šéf Generali Real Estate pro střední a východní Evropu Ramon Spoladore.

Každé velké město si zaslouží mít ikonický obchodní dům, který nejen odráží ducha jeho obyvatel.

Kromě interiérů se rekonstrukce zaměří také na fasádu budovy. Konkrétně dojde k přepláštění, díky čemuž by Kotva po svém otevření měla být uhlíkově neutrální. Měla by se tak stát jednou z prvních retailových budov ve střední Evropě, která bude dosahovat nejvyšší úrovně udržitelné certifikace. Nic z toho ale nemá narušit vzhled domu, zachovány tak budou brutalistní betonové komunikační věže i šestiúhelníkové struktury.

„Síla návrhů spočívala v perfektně zvládnuté statice. Systém hexagonových modulů o průměru 14,2 metru, které podpírají sloupy se šikmými vzpěrami, jim umožnil vyřešit hned několik problémů najednou. Takto navržené sloupy totiž udrží větší hmotnost a mohou stát dál od sebe, čímž přenechávají místo obchodní ploše. Současně tento systém umožnil snížit konstrukční výšku podlaží, a tím pádem do objemu celého domu dostat více pater,“ popsala pro earch.cz vnučka architektů Marie Kordovská.

Společnost Generali Real Estate získala potřebná povolení ke stavbě už loni v červenci. Projektová dokumentace vznikala ve spolupráci s pražskými i státními památkáři. Obnova se nebude týkat jen budovy samotné, vztáhne se i na veřejný prostor, který chce firma zatraktivnit.

Developer spolupracuje na revitalizaci projektu i s jeho původními architekty. Respektive s jedním z nich. Dům je dílem manželského páru Věry a Vladimíra Machoninových, kteří navrhli rovněž hotel Thermal v Karlových Varech či Dům bytové kultury – neboli DBK – na Budějovické. S Kotvou se Machoninovým povedl majstrštyk – dům navrhli v takovém tvaru, že se ho podařilo napasovat do proluky v okolní zástavbě. Ačkoli byl pozemek poměrně omezený, samotný dům dosáhl ve své rozloze maxima. Machonin zemřel už v devadesátých letech, Machoninová se ale na kompletní rekonstrukci podílí spolu se svojí dcerou Pavlou Kordovskou.

Stavbu si v rozvolněném období druhé poloviny šedesátých let objednal obchodní dům Prior. Stavět se začalo v roce 1972, tehdy už se o Machoninových mluvit nesmělo – odmítli totiž podepsat souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Otevření obchodního domu přihlíželi z davu, stejně jako ostatní návštěvníci. Stavba byla tehdy dokončená ani ne za 30 měsíců. V době svého otevření byla Kotva pátým největším obchodním domem ve střední Evropě, který měl dvě tisícovky zaměstnanců a 75 tisíc zákazníků denně. Dva měsíce po ní se otevřela další ikona – obchodní dům Máj.

Zázrak na řevnické dráze. Stačilo mít nápad a v mrtvém železničním skladu se dnes pořádají svatby i mše

Bývalý drážní sklad našel nové využití. Díky několika nápaditým úpravám se z něj stalo vyhledávané kulturní a komunitní centrum.

drevak15

Foto: BoysPlayNice

Nové kulturní centrum vzniklé ze starého železničního skladu

0Zobrazit komentáře

Těžko říci, kolik zchátralých nádražních skladů u nás stojí a marně čeká na své další využití. I takové objekty však mají svůj potenciál, jak dokládá projekt konverze jednoho z nich v Řevnicích, kde se proměnil na malé kulturní centrum. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Sklad z 19. století již dráha nepotřebovala, a tak jej i s okolními pozemky prodala městu. Jak ovšem s takovým objektem naložit? Nápad dostala ředitelka místní Základní umělecké školy, která jeho prostory začala využívat pro nejrůznější výstavy a koncerty, případě jako taneční sál. Celý koncept místní nadchnul a železniční boudě brzy začali přezdívat Dřevák.

Město se pak rozhodlo dopřát stavbě péči a uzpůsobit ji tomu, aby nabízela vyhovující zázemí pro stávající, ale i nové kulturní akce. Kromě jiného má totiž příhodnou polohu – nachází se v blízkosti vlakového i autobusového nádraží, nedaleko je parkoviště a také samotné centrum města. Otázkou však bylo, jak do koncepce dostat toalety, sklad, kuchyňku či kancelář, aniž by se narušil původní jednolitý prostor.

S vyřešením tohoto problému pomohlo studio Sodomka Sodomková Architekti, díky kterému se Dřevák všech těchto náležitostí dočkal. Byly ovšem vyčleněny mimo hlavní objekt a posloužily k tomu repasované lodní kontejnery odkazující na novodobé způsoby dopravy zboží. Atmosféra dopravního uzlu tak byla zachována.

Dřevák stojí u první koleje, po delších stranách má dřevěné nákladové rampy a z čela masivní kamennou, která sloužila pro překládání objemnějšího nákladu. Jednoduchá dřevostavba má sedlovou střechu s velkými přesahy – rekonstrukce si kladla za cíl zachovat nejen velkorysý vnitřní prostor původní stavby, ale i její tvář.

To ovšem znamenalo nutnost některé původní části rozebrat, některé prvky repasovat nebo doplnit. Podlaha, střecha a několik stěn se dočkaly tepelně izolace, objekt také dostal nový vstup, který vzniknul vložením lodního kontejneru. Ten vytváří novou dominantu, poskytuje prostor pro vstupní zádveří, dokonce vymezil i prostor pro malý bar a v podkroví malou galerii.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Sál získal také nový krb opláštěný ocelovým plechem se zaoblenými hranami. Jeho industriální podoba má opět připomínat někdejší využití místa. Další tři lodní kontejnery se nacházejí vedle sálu a na první pohled definují, co je původní a co nové. Každý kontejner má svou vlastní barvu, která je přítomna i v interiéru.

Výrazně se proměnilo i další okolí Dřeváku – na podélné rampě přibyl nový přístupový či sedací stupeň, což stavbu výrazně propojilo s veřejným prostorem. Nová místa k sezení se objevila pod střechou i pod širým nebem.

vin-2

Přečtěte si takéVinograf se hodil do gala, pomáhal s tím i Jakub ŠpaňhelVinograf se hodil do gala. Na novém vzhledu známého vinného baru se podílel i Jakub Špaňhel

Vedle výstav, koncertů, besed a schůzí se zde již konala i svatba, mše, sousedská setkání a také bazar. Místo se stalo novým centrem lokální kultury i komunity a dává tak příklad všem ostatním zapomenutým místům s velkým potenciálem.