Kryptoměny vznikly ve snaze osvobodit finance od kontroly bank a vytvořit decentralizovanou, bezpečnou ekonomiku. V současnosti ale slouží spíše jako spekulativní investice a jsou až překvapivě náchylné k různým typům podvodů, od takzvaných pump and dump schémat po rozkrádání burz. Odvrácenou stranou kryptoměn se zabývá i nový dokument Důvěra se nevyplácí: Hon na krále kryptoměn, který dorazil na Netflix.

Příběh, který snímek vypráví, je mezi kryptoměnovými podvody velice unikátní. Zaprvé totiž ani poté, co bezpočet lidí přišlo o peníze, není jasné, zda jde skutečně o podvod. V centru celé záhady je čtyřiadvacetiletý Gerald Cotten a společnost Quadriga Fintech Solutions, která provozuje QuadrigaCX, největší burzu pro obchodování s virtuálními penězi v Kanadě. Ta jednoho dne v roce 2018 najednou přestala fungovat.

Jediným člověkem, který měl mít do zdrojů QuadrigaCX přístup a schopnost obnovit ztracený majetek uživatelů, byl Cotten. Paralelně se zmizením burzy ovšem svět obletěla zpráva o jeho smrti při cestě do Indie. Více než sto tisíc uživatelů tak možná nenávratně přišlo o čtvrt miliardy kanadských dolarů, v přepočtu asi 4,4 miliardy korun.

Co stojí za Cottenovou náhlou a záhadnou smrtí? Nenafingoval svůj skon, aby mohl se stovkami milionů v hardwarových peněženkách zmizet? Neotrávila ho jeho vlastní manželka motivovaná chamtivostí? A jak do všeho zapadají vazby na ruskou mafii a organizovaný zločin? Tyto a další otázky předkládá dokument Netflixu, jenž odráží moderní proměny způsobů získávání bohatství a finančních podvodů.

S nástupem éry informačních technologií se výrazně změnila image miliardářů. Už to nejsou jen staří muži v oblecích, ale mladíci v teniskách, kteří se do středu pozornosti dostávají ze svých někdejších pozic sociálně vyloučených nerdů. Stejným posunem teď procházejí i zloději. Antihrdinou Důvěra se nevyplácí: Hon na krále kryptoměn není zarostlý drsňák nebo stylový podfukář jako Arsène Lupin. Je jím nenápadný kluk, který byznys v hodnotě miliard korun vede kompletně ze svého laptopu.

Velkou neznámou přitom je, zda jeho burza vůbec nějaké kryptoměny nabízela. Podle analytické firmy Chainanalysis není jasné, co se s penězi jejích uživatelů dělo a dost možná šlo o takzvané Ponziho schéma, v němž se odměny jedněm investorům vyplácejí z peněz jiných, aniž by firma měla jakýkoliv jiný model pro generování zisku.

Ponziho schémata, představující jeden z klasických byznysových podvodů, umožňují prakticky kompletně obejít technologické řešení. Samotné kryptoměny jako bitcoin nebo ether používají několik různých (a mnohdy velice energeticky náročných) mechanismů, které zajišťují, že nelze transakce zfalšovat. To ale pro krádeže v řádech stovek milionů dolarů není vůbec nutné.

Nejzranitelnější místo je to, kde jsou údaje uživatelů uložené. Na tento prvek shodou okolností hackeři nedávno zaútočili v případě populární NFT hry Axie Infinity. Podařilo se jim najít bezpečnostní díru v systému blockchainu Ronin a získat tak přístup k více než 625 milionům dolarů (přes 13,6 miliardy korun). Je to jedna z největších krádeží v historii kryptoměn. Nevyžádá si ale podobný dokument jako Důvěra se nevyplácí: Hon na krále – není totiž zvlášť ojedinělá ani komplikovaná.

Snímek od Netflixu přichází necelé dva měsíce po minulém true crime hitu Podvodník z Tinderu. Streamovací služba s tímto žánrem dokumentu, který odhaluje nebo mapuje skutečné zločiny, dosud nejvíce uspěla v roce 2020, když se Pán tygrů stal jedním z jejích nejsledovanějších titulů vůbec. Dříve mělo velký dopad také Jak vyrobit vraha pojednávající o možná nevinném muži odsouzeném za vraždu.