Krása mechanického strojku a užitečné chytré funkce. Čeští Leitners vybrali na unikátní hodinky za pár dní miliony

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

leitners-boxed4Story

Foto: Leitners

Chytré hodinky od Leitners zaujmou tradičně elegantním vzhledem

0Zobrazit komentáře

„Chytré hodinky na začátku zažily velký boom, ale v poslední době se ukazuje, že jsou snad až moc chytré a někdy nás ruší,“ vysvětluje mi Rostislav Slovák na obrazovce. Mluví z brněnských kanceláří startupu Leitners, ale velkou část posledních měsíců strávil on i jeho kolegové na home office. Nezávisle na pandemii chtějí fungovat jako inovativní firma nevázaná čtyřmi stěnami. Kdo jiný by ostatně měl přijít s hodinkami, co mechanický strojek kombinují s chytrými funkcemi.

Jejich pilotní produkt nese aspirační název „Ad Maiora“, do češtiny volně přeložitelný jako „kupředu k lepším věcem“. Většinou tuto frázi uslyšíme například na oslavách jako přání dobré budoucnosti. Tam chce ultimátně směřovat také český startup, jehož vizí není nic menšího, než změnit pohled na automatické mechanické hodinky. Tradiční nástroj i šperk chce rozšířit o moderní schopnosti jako měření tepu nebo přijímání zpráv a zachovat přitom jeho duši.

Ačkoliv v Leitners nemají dlouhodobou historii v hodinářství či nositelných zařízeních ani rozsáhlé prostředky pro vývoj, mají ambice konkurovat firmám s opačnými charakteristikami. Proto ostatně jeho ředitel Rostislav Slovák zmiňuje poměrně typický scénář: „Velká část okolí nám říkala, že o co se snažíme, není možné.“

ad-maiora-71

Foto: Leitners

Hodinky Ad Maiora kombinují klasické funkce s těmi chytrými

Dnes je situace zjevně výrazně jiná a stejní lidé pro změnu těžko věří, co se začínající firmě z Brna podařilo za rok a půl vytvořit. Jako nepříliš povedené přitom svoje první návrhy označují sami zakladatelé, kteří ve světě horologie ještě nedávno mnoho času netrávili. Pak se ale rozhodli založit startup a přijít na trh s unikátními hodinkami.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na Kickstarteru, kde před pěti dny spustili kampaň, se jim za 24 minut podařilo dosáhnout na původní cílovou částku, za prvních 24 hodin vybrali 100 tisíc eur a nyní už překročili v přepočtu čtyři miliony korun. Podle vlastních slov se tím hned zařadili mezi nejúspěšnější crowdfundingové projekty z Česka.

Pojďme zkusit chytré hodinky jinak

„Pojďme něco zkusit, pojďme podnikat,“ řekl si počátkem roku 2019 Slovák spolu s druhým zakladatelem Leitners Markem Šmardou. Oba měli dlouhodobé zkušenosti z manažerských pozic nadnárodních korporací, ale neviděli v nich svou budoucnost. Co naopak viděli, byly dvojice hodinek na rukou mnoha ze svých kolegů.

Proč? Nechtěli se vzdát užitečnosti zařízení sledujícího jejich fyzickou aktivitu, ale zároveň chtěli nosit řemeslně skvostný šperk. Jakmile se Slovák se Šmardou začali ve svém okolí ptát, jestli by jim přišlo zajímavé obojí nějakým způsobem spojit, bylo vše jasné.

leitners-founder-rostislav-slovak

Foto: Leitners

Rostislav Slovák, spoluzakladatel a ředitel Leitners

„Všichni říkali, že něco takového hledají už několik let,“ zmiňuje osmadvacetiletý Slovák, jehož osobní sbírka obsahuje hlavně mechanické hodinky od japonského Seika. Samotný koncept produktu českého startupu přitom není vůbec nový. Hybridní chytré hodinky zachovávající si zcela analogový způsob zobrazování času se objevovaly ještě před představením Apple Watch.

Většinou to jsou ale zařízení, která obsahují buď mnoho kompromisů z hlediska zpracování nebo funkcí nebo obojího. Jelikož k celé záležitosti přistupují poměrně prakticky, míří k nižší ceně, jednoduchému designu, a hlavně používají typicky masově vyráběné quartz strojky. Pro Leitners praktičnost hraje podstatnou roli, ale není na prvním místě.

„My neděláme chytré hodinky, ale klasické hodinky s chytrými funkcemi.“

Hodinky od brněnských tvůrců prostřednictvím chytrých funkcí směřují do budoucnosti, významně se ovšem ohlížejí k tradici, dnes považované za až umělecky hodnotnou a vlastně zcela zbytečnou. Mluvíme zejména o – za průhlednými zády viditelném – mechanickém strojku, který znamená například plynulý pohyb vteřinové ručičky a tiché tikání v útrobách hodinek.

„My neděláme chytré hodinky, ale klasické hodinky s chytrými funkcemi,“ vysvětluje Slovák. Ad Maiora tedy ze zadní strany nabídnou pohled na mechanický strojek, z přední zase analogové ručičky a velký E-ink displej zprostředkovávající většinu funkcí. Jejich výčet je například oproti Apple Watch pochopitelně (a záměrně) omezený, ale zahrnuje veškerý základ jako měření srdečního tepu, měření sportovních aktivit, alarmy s vibracemi, kalendář nebo notifikace.

leitners-founder-marek-smarda

Foto: Leitners

Marek Šmarda, Spoluzakladatel Leitners

Zvlášť pyšný je startup na svůj náhled událostí v aktuálním dnu. Po obvodu ciferníku jsou přímo mezi čísly zobrazeny prázdné či plné linky indikující, zda je daný časový úsek volný nebo obsahuje třeba schůzku. „Jediným pohledem na ciferník vidíte celý den, kdy máte volno a kdy jsou schůzky,“ vysvětluje Slovák. Elektronický papír je navíc aktivní neustále a spíše než typický displej jeho vzhled připomíná povrch, jaký by se mohl klidně objevit na plně analogových hodinkách.

Stovky iterací a široká spolupráce

Jak vlastně z ničeho vytvořit inovativní hodinky? Prvním krokem bylo zjistit, jestli je nápad vůbec proveditelný. „Rozebrali jsme hodně chytrých hodinek, abychom viděli, co je uvnitř,“ vysvětluje sedmadvacetiletý Marek Šmarda.

A pak padaly zásadní otázky: Vejde se do rozumně velkého těla vše, co je třeba? Půjde získat vysoce kvalitní mechanický strojek? Obejde se menší český startup bez náročného vlastního vývoje komponent pro chytrou část? Může být uprostřed displeje díra pro analogové ručičky? Ano.

jan-lukacevic

Přečtěte si takéVybírá miliony pro lékaře a teď je v prestižním výběru mladých lídrů. Vědec Jan Lukačevič bude radit šéfovi NATOVybírá miliony pro lékaře a teď je v prestižním výběru mladých lídrů. Vědec Jan Lukačevič bude radit šéfovi NATO

Prostá kladná odpověď ovšem vedle sebe musí mít ještě několik dodatků, například k displeji. Jeho návrh vycházel z většiny z Brna, protože Ad Maiora používají elektronický papír se specifickými rozměry, tvarem a už zmiňovanou dírou uprostřed. Podobně to bylo s dalšími komponenty.

„Vícekrát se nám něco nepovedlo než povedlo,“ přiznává druhý ze spoluzakladatelů. Po ověření, že se do hodinek vejde mechanický strojek, baterie, digitální část a e-ink displej přes celý ciferník, aniž by přesáhly standardní tloušťku 15 mm, začal vysoce iterační vývoj. „Pokud shrnu celý proces, pracovali jsme se stovkami návrhů,“ odhaduje ředitel Leitners Rostislav Slovák, jehož studijní i profesní historie zahrnuje strojní inženýrství.

leitners-czech-watch-ad-maiora-16

Foto: Leitners

Ad Maiora se ovládají otočnou lunetou a tlačítky

Po půl roce startup navázal spolupráci s několika produktovými designéry z brněnské VUT. „Náš design samozřejmě vychází z tradičních prvků, ale je od nuly kompletně vyvinutý námi,“ poznamenává Slovák s tím, že do určité míry jsou také výsledkem malé komunity kolem Leitners, s níž o jednotlivých prvcích vzhledu na Facebooku diskutují.

„Někomu v našem týmu se nemusí líbit to nebo tohle, nakonec ale design upravujeme tak, aby byly výsledné hodinky atraktivní pro skutečné zákazníky,“ uzavírá Slovák. Pochopitelně v rámci možností – paralelně se základním designovým procesem probíhala jednání s japonským výrobcem hodinových strojků Miyotou, společností E Ink, důležité konzultace s místním hodinářem Pavlem Strnadem, odborníky na marketing a tak dále.

Ultimátní komplikace

Ačkoliv do budoucna se v Leitners chystají svůj základní tým rozšiřovat, v současnosti se snaží spíše těžit z flexibility outsourcování a aplikují principy exponenciálních organizací. Ty, jak napovídá název, využívají prostředky co nejefektivnější k exponenciálnímu růstu, mezi něž patří právě i upřednostňování externích spoluprací před najímaním zaměstnanců. Díky tomu může firma podle potřeby rychle měnit svou specializaci a s ní směr.

O financování vývoje nyní dokončovaných plně funkčních prototypů se zakladatelé postarali sami. Ze strany Marka Šmardy přitom pomáhá fakt, že stále pracuje jako comissioning engineer uvádějící do provozu obří stroje po celém světě a služební cesty se u něj pravidelně střídají s měsíci „volna“. Ačkoliv jednají o dlouhodobé spolupráci se strategickým investorem pro výrobu, blízkou budoucnost Leitners by měla financovat hlavně zmíněná kampaň na Kickstarteru.

„Podle nás je ultimátní komplikací samotné propojení mechanického strojku s digitální částí.“

V ní se vyhýbají mnoha stereotypům spojeným se začínajícími hodinkářskými firmami na dané platformě. Nemusí se spoléhat na poněkud zavádějící příběhy o tom, jak z distribučního řetězce „vytěsňují prostředníky“ a díky tomu nabízejí kvalitní produkty za nízké ceny. Místo toho jim postačí zdůraznit to, co je po krátkém průzkumu zřejmé – nic moc podobného jinde sehnat nejde.

V Leitners si přitom myslí, že jejich hybridní koncept není vůbec zvláštní, ale naopak může představovat budoucnost tradiční horologie, často shlížející na pokusy o propojení s moderní technologií. Produkuje přitom stále extravagantnější kousky s velkým množstvím řemeslně úchvatných, ač neužitečných funkcí, neboli komplikací. Ad Maiora mechanicky ukazují jen čas prostřednictvím jednoho z nejlepších strojků třetí strany na trhu, kalibru 9039 od japonské Miyoty.

leitners-czech-watch-ad-maiora-14-ad-maiora-mohou-svuj-vzhled-zmenou-ciferniku-menit-stejne-jako-mnoho-klasickych-chytrych-hodinek

Foto: Leitners

Ad Maiora mohou svůj ciferník měnit jako mnoho klasických chytrých hodinek

„Podle nás je ultimátní komplikací samotné propojení mechanického strojku s digitální částí,“ říká Slovák. „V horizontu následujících pěti let bychom rádi vytvořili vlastní hybridní strojek kombinující to nejlepší z mechanického a digitálního světa,“ vysvětluje.

Aktuálně přímé interakce mezi chytrou a mechanickou částí spíše neprobíhají, alespoň co se týče vnitřní funkce hodinek. Uživatel se o to ale moc starat nemusí, protože v jeho každodenní zkušenosti rozdělení příliš vnímat nebude. Při ovládání, které probíhá skrze korunku, lunetu (kroužek mezi předním sklem a tělem hodinek) a dvě funkční tlačítka je vlastně jednoduché zapomenout, že máme co do činění s malým počítačem.

„Důležitý je pro nás fyzický kontakt, díky němuž si lze vychutnat kvalitní materiálové zpracování z nerezové oceli a safíru, pocit při mačkání tlačítek nebo otáčení lunetou,“ dodává šéf Leitners. Celá záležitost je zkrátka o prožitku minimálně ve stejné míře jako o praktičnosti.

Mechanické hodinky mohou tikat po generace

S ní se ale pojí ještě jedna zásadní vlastnost, která Ad Maiora odlišuje od jiných chytrých nebo hybridních hodinek. Jejich designéři počítají s tím, že do dvou let nezestárnou a nebudou k ničemu.

„Přistupujeme k tomu z hodinářského hlediska, takže vše musí být jednoduše rozebratelné a vyměnitelné. To znamená, že jakmile zestárne třeba baterie nebo celá chytrá část, prostě je nahradíme,“ popisuje Slovák. Hodinky díky tomu mohou sloužit mnoho let a pořád být aktuální.

leitners-czech-watch-ad-maiora-miyota-movement-9039

Foto: Leitners

Mechanický strojek od japonské Miyoty dosahuje úrovně švýcarských strojků

Svým tradičnějším protějškům mají Ad Maiora v cenové kategorii do třiceti tisíc korun odpovídat i ve všech ostatních směrech, tedy použitých materiálech, kvalitě zpracování a designu. Malým bonusem je zásadní rozšíření funkcionality skrze integrovanou elektroniku. Leitners tak celý koncept chytrých hodinek převracejí na hlavu. Tedy možná na nohy. „S veškerou dostupností informačního světa mají lidé zvýšený zájem o umění. My chceme obojí přímo propojit,“ říká Slovák.

„Tik, tak, tik, tak,“ ozývá se z mechanického strojku. Spíše než jen zvuk minulosti je to až romantický prvek prohlubující naše spjetí s ubíhajícím časem. Při každém pohybu mechanismu můžeme slyšet a vidět ubíhání samotné historie, zachycené v jednotlivých zubech, pércích a rubínových ložiscích. Na rozdíl od tištěných obvodů a tranzistorů měřených v nanometrech je snadné celému procesu od natahování pružiny přes její uvolňování v krokovém mechanismu až po sunutí se ručiček po ciferníku porozumět.

Hodinky jako nástroj sice mají neúprosně zaznamenávat běh času, jejich mechanické srdce nám ale umožňuje si každý detail každé vteřiny více vychutnat a představit si, co za ní stojí. Mechanický strojek čas neměří zvlášť přesně, je mnohem náročnější ho vyrobit, ale právě v tom je pointa. „Jsou v něm pocity, které z digitálních sériově vyrobených hodinek nikdy nedostanete. Má v sobě vepsanou historii, přímo viditelné úsilí a s nimi spojenou emoční hodnotu,“ dodává technologický startupista.

leitners-czech-watch-ad-maiora-5

Foto: Leitners

Zepředu E-Ink displej, zezadu mechanický strojek

Česká Tesla Medical hackuje mozek jako Muskův Neuralink. Na řešení problémů s inkontinencí získala už 95 milionů

Peter BrejčákPeter Brejčák

doskocilStory

Foto: Tesla Medical

Lukáš Doskočil, zakladatel a ředitel Tesla Medical

Český medicínsko-technologický startup Tesla Medical zakladatele Lukáše Doskočila spojují s Elonem Muskem dvě hlavní linky. Jednak mají jejich firmy částečně stejný název a zároveň obě využívají technologii, takzvané neuromodulace, pomocí které je možné „hackovat“ mozek, jako to dělá Muskův Neuralink.

Doskočilův startup ji ovšem využívá pro řešení konkrétního medicínského problému, hyperaktivního močového měchýře, k čemuž se ještě dostaneme. Tuzemská Tesla Medical zároveň na rozdíl od kalifornské automobilky využívá logo ještě v Československu založené Tesly. Důvod je přitom jednoduchý.

„To je záležitost mého klukovského snu. Jsem kluk od Pardubic a odmalička jsem chtěl být ředitelem Tesly. Toto byla cesta, jak si splnit můj klukovský sen. Náhodou se stalo, že stejně na tom byl i Elon,“ usmívá se Doskočil v rozhovoru pro CzechCrunch.

Dvaatřicetiletý podnikatel však rovnou přiznává, že Tesla Medical je sice skvělé jméno a firma má i licenční smlouvu s majitelem ochranné známky, ale přesto se za posledních šest let od jejího založení na trhu objevilo dalších pět společností, které se pojmenovaly stejným způsobem. „Takže už teď se připravujeme na rebranding, který nás bude lépe pozicovat na trhu,“ prozrazuje Doskočil.

Hackování mozku

Dost však o ostatních Teslách. Česká Tesla Medical je technologická společnost zaměřená na oblast zvanou electroceuticals, což je fakticky obdobný termín jako pharmaceuticals s tím rozdílem, že léčebný efekt v tomto případě nepřináší léčivo (pharma), ale elektrický impuls (electro). Tato oblast je založena na faktu, že lidské tělo funguje jako velký počítač, jehož architektura má jasně dané prvky, které mezi sebou komunikují pomocí elektrických impulsů.

„Doslova tak hackujeme mozek,“ vysvětluje Doskočil a doplňuje, že na podobném principu pracuje i Muskův Neuralink, který má sloužit jako nový typ komunikace mezi mozkem a technologiemi a pomocí kterého se má pomoci lidem s různými zdravotními potížemi.

Tesla Medical se pak zaměřuje na vývoj zařízení, které se na mozek napojí a poskytne mu informaci o tom, co by bylo vhodné udělat. Léčba využívající tuto techniku se nazývá neuromodulace a je již relativně běžně využívaná v širokém spektru zdravotních komplikací od léčby bolestí po Parkinsonovu chorobu. V současné době ale převažuje invazivní forma aplikace, která spočívá v implantaci zařízení podobajícího se kardiostimulátoru a přímé stimulaci požadované oblasti.

img_9251-min

Foto: Tesla Medical

Zařízení Tesla Medical

Tesla Medical je primárně zaměřena na léčbu chronického syndromu hyperaktivního močového měchýře (známé také jako OAB), který život pacientů ovlivňuje do podobné míry jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Podle odhadů tímto onemocněním v Evropě trpí 47 milionů lidí, ve Spojených státech dalších 40 milionů a jen v samotné České republice jde o 16 procent populace. Urgentní inkontinence je jedním ze symptomů tohoto onemocnění a trpí jí přibližně 480 tisíc tuzemských pacientů.

Tuzemský medtech startup se se svým zařízením od výše zmiňovaných invazivních forem aplikace odlišuje právě tím, že je neinvazivní. „V tuto chvíli jsme prvními na světě, kteří dokázali této selektivity docílit i v rámci neinvazivní aplikace a klinicky prokázat neuromodulační efekt obdobný invazivní aplikaci,“ pochvaluje si Doskočil s tím, že firma navíc prokázala, že její léčbu lze přenést do domácího prostředí bez toho, aniž by ztratila na účinnosti. Tím se podařilo eliminovat hlavní překážku v aplikaci této léčby do praxe, časovou zátěž pro lékaře.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jako další velkou výhodu tohoto druhu léčby zmiňuje bezpečnost. Je totiž založena na jemných elektrických impulsech, které jsou pro lidské tělo přirozené a nedochází tak k intoxikaci organismu farmaceutickými látkami, souvisejícím vedlejším účinkům, závislostem na lécích nebo vyvolávání interakcí s jinými léky. Až 80 procent pacientů totiž do dvou let ukončí léčbu farmaky kvůli vedlejším účinkům či nedostatečné účinnosti.

Tyto výhody neinvazivní neuromodulační léčby Tesla Medical přenáší i do dalších oblastí léčby chronických onemocnění v rámci svého výzkumu a vývoje. Avšak řešení léčby OAB je v tuto chvíli nejdál a schází poslední krok k tomu, aby byla brzy dostupná pro všechny pacienty.

Téměř 100 milionů v investicích

Tesla Medical přitom vznikla shodou okolností. Lukáš Doskočil byl před založením vlastního byznysu obchodním ředitelem menší společnosti zabývající se výrobou elektrochirurgických a kryochirurgických zařízení. Po letech se však začal rozcházet s majiteli firmy o jejím dalším směřování a rozhodl se ji opustit.

V té době zároveň objevil nabídku od 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy komercializovat jejich projekt zaměřený právě na neuromodulaci a léčbu OAB, jež vedl doktor Michal Rejchrt v rámci urologické kliniky Fakultní nemocnice v pražském Motole.

img_2468-min

Foto: Tesla Medical

Tým Tesla Medical

„To byl základ Tesly a impuls k jejímu založení. Nejprve jsme od 2. lékařské fakulty získali licenci na jejich know-how v této oblasti, které jsme později odkoupili a na jehož základě jsme se pustili do vlastního vývoje. Výsledkem je naše dnešní technologie,“ popisuje Doskočil.

Při zakládání firmy v roce 2014 mu pomohl nejlepší kamarád z gymnázia, Tomáš Veselý, a jeho byznys partner Petr Just. Podnikatelské duo v rámci svého fondu Venture Capital Partners Doskočilovi pomohlo zajistit prvních 20 milionů korun od nich samotných a skupiny dalších andělských investorů.

Kvůli obrovským nákladům na vývoj a také na realizaci klinických zkoušek pak došlo i na druhé, tentokrát seed investiční kolo ve výši 75 milionů korun od již zmíněných Venture Capital Partners a dále od skupiny lokálních investorů , kteří mimo jiné investovali do projektů jako Next Clinics, VRgineers, uLékaře.cz nebo Fruitisimo.

jan-lukacevic

Přečtěte si takéVybírá miliony pro lékaře a teď je v prestižním výběru mladých lídrů. Vědec Jan Lukačevič bude radit šéfovi NATOVybírá miliony pro lékaře a teď je v prestižním výběru mladých lídrů. Vědec Jan Lukačevič bude radit šéfovi NATO

„Pokud chceme potvrdit, že jsme lepší než léky, tak to musíme potvrdit v klinických zkouškách, což jsou ohromné náklady. Aktuálně nás realizace klinických zkoušek stojí desítky milionů korun ročně. Vedle toho tato klinická data potřebujeme i pro pojišťovny, abychom zajistili dostatek důkazů proto, aby pojišťovny naši léčbu hradily stejně jako léky,“ přibližuje finanční pozadí projektu Doskočil.

Během šesti let vývoje od založení zároveň musela Tesla Medical překonat několik velkých výzev. V Česku v té době nikdo podobný projekt nedělal, firma tak musela projít neprobádaným terénem a razit si vlastní cestu.

img_9402-min

Foto: Tesla Medical

Zařízení Tesla Medical

Vývoj ve zdravotnictví je přitom nevyzpytatelný, jen získání základní certifikace o posouzení shody (tedy aby firma mohla produkt uvést na trh) trvalo 18 měsíců. Teď už se však Tesla Medical může pyšnit jednou z nejprestižnějších certifikací na světě od renomované německé instituce TÜV SÜD.

Jako náročnou považuje Doskočil také oblast patentů, ve které spolupracuje s jednou z největších evropských patentových kanceláří, Plasseraud IP. Aktuálně drží Tesla Medical už patnáct patentů, další desítky jsou pak přihlášeny. Letos se navíc objevila globální pandemie koronaviru, jež pro startup na jaře znamenala kompletní přerušení běžících studií.

Zaměřeni na udržitelnost

Vysoké náklady se však podle Doskočilova optimismu v budoucnu vrátí: „Věříme, že máme potenciál dosáhnout do deseti let globálních tržeb ve výši jednotek miliard dolarů.“ Tesla Medical chce přitom fungovat s byznys modelem „Health as a Service“, tedy ve formě předplatného. Jedním z důvodů je zpřístupnění této technologie léčby pacientům, která by jinak jednorázově znamenala nutnost vynaložit vysokou částku. Dalším důvodem je pak větší udržitelnost.

„Nejčastějším byznys modelem ve zdravotnictví je prodej jednorázových produktů, případně jejich jednorázových komponentů. Skrz prodej je možné generovat vyšší zisky, než by tomu bylo v případě komponentů pro dlouhodobější užívání. Tento byznys model má obrovský dopad na množství potřebných surovin k výrobě a odpadu, který se tak vytváří, což je neefektivní,“ popisuje Doskočil.

folprecht-balikobot2

Přečtěte si takéV Česku budou příští rok tisíce výdejních boxů. Balíkobot je chce propojit, aby do nich mohli zásilky posílat všichniV Česku budou příští rok tisíce výdejních boxů. Balíkobot je chce propojit, aby do nich mohli zásilky posílat všichni

V návaznosti na snahu o udržitelnější a ekologičtější přístup se tak ve i zdravotnictví postupně začíná uplatňovat zmiňovaný model Health as a Service, a to především v oblastech, které jsou schopné prokázat svou hodnotu pro pacienty. Základním prvkem tohoto modelu je totiž fakt, že pokud pacient není se službou spokojen, nevyužívá ji.

Startup se přitom neplánuje zaměřit jen na domovskou Českou republiku a cítí se být globální firmou, jejíž technologii je možné škálovat do celého světa. Ze strategického pohledu však jako nejdůležitější vnímá trh ve Spojených státech, dále pak Evropskou unii a Japonsko.

Hledá se 30 pacientek

I když Tesla Medical doteď šest let působila v podstatě kompletně mimo radar (Doskočil rovnou přiznává, že to bylo kvůli konkurenci), současná pandemie firmě zkomplikovala průběh klinických studii, které již měla v běhu a aktuálně se ztrátu snaží dohnat.

„V rámci jarního lockdownu se nám podařilo dokončit studii zaměřenou na pacientky, u kterých farmakoterapie selhala a neměly tak možnost jiné léčby. I přes předchozí neúspěch farmak jsme prokázali, že naše metoda fungovala u 80 procent pacientek, u kterých se nám podařilo dosáhnout průměrné redukce epizod úniků moči o 90 procent,“ popisuje Doskočil.

footshop

Přečtěte si takéHříčka v Malování? Footshop má nové logo, které je podle Petera Hajdučka promyšlenější, než se může zdátHříčka v Malování? Footshop má nové logo, které je podle Petera Hajdučka promyšlenější, než se může zdát

Nyní firma realizuje studii zaměřenou na pacienty trpící syndromem hyperaktivního močového měchýře, kteří ale dosud nebyli léčeni léky. Cílem je prokázat vhodnost metody Tesly jako první volby v rámci léčby a prosadit ji tak v rámci oficiálních doporučených postupů minimálně na stejnou úroveň jako farmakoterapii.

kingdom-come-deliverance-warhorse-studios-103

Přečtěte si takéFilm Kingdom Come 2 od Warhorse Studios jde pustit onlinePusťte si film Kingdom Come: Deliverance 2 online. Za přehrání zaplatíte méně než za lístek do kina

„Aby měl každý pacient možnost volby vybrat si i nefarmakologickou možnost léčby těchto obtíží,“ přibližuje Doskočil, který rovnou přidává i výzvu: „Pro dokončení studie potřebujeme získat posledních 30 pacientek. Může se to jevit jako malé číslo, avšak obtížně dosažitelné v systému, kdy se k urologům dostávají pacientky až po jejich léčbě od praktických lékařů nebo gynekologů, kteří jako možnost první volby až na světlé výjimky volí automaticky léky s přesvědčením, že je každá pacientka stejně chce.“

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost Tesla Medical. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.