Vlastně už by to nikoho nemělo překvapit – na přelomu září a října zachvátil devátou největší kryptoměnu světa Solanu další výpadek. V posledním roce už minimálně šestý. Blockchain ale i přes řadu problémů vyvolává v části komunity nadšení. A jeho zakladatel, původem ukrajinský programátor Anatolij Jakovenko, dokonce spřádá plán na uvedení vlastního mobilu, který bude nastavený pro život s webem 3.0.

Solana Beach je populární letovisko v Kalifornii u San Diega. Právě tam někdy na podzim roku 2017 surfoval Jakovenko s partou kamarádů. A protože je při sportu zvyklý přemýšlet o práci, ani na prkně to tehdy nebylo jinak: dumal, jak by měl pojmenovat svou novou firmu. Ta už sice název měla, a to Loom, jenže se mu ozvali právníci staršího projektu Loom Network, že oni byli první…

„Tam mi došlo, že spousta firem se pojmenovává po nějakých místech. A tak jsem nadhodil Solana podle pláže, kde jsme byli. A ujalo se to,“ popsal Jakovenko pro časopis Fortune, jak vzniklo jméno společnosti, která dnes vyvolává ve světě kryptoměn emoce jako máloco jiného.

Na rozdíl od etherea (a svým způsobem i bitcoinu) je totiž mimořádně rychlá, má velkou kapacitu a je levná, co se procesování transakcí a poplatků za ně týče. Jenže je i dost nestabilní a alespoň zatím v praxi ukazuje, že decentralizace může mít hodně centralizovanou podobu.

„Výpadky jsou naše prokletí. Zlepšujeme se v jejich řešení. A je to určitá daň za to, že Solana je tak rychlá a levná, takže je na ní hodně uživatelů,“ bránil dvaačtyřicetiletý zakladatel Solanu v rozhovoru pro serveru CoinTelegraph počátkem září. Necelý měsíc poté došlo k dalšímu výpadku – během pátku 30. září a soboty 1. října systém několik hodin nešel, takže ti, kdo měli nakoupené tokeny SOL, se k nim nedostali. Ty jako vždy v minulosti reagovaly na problémy sítě propadem, takže jestliže v pátek se obchodovaly za více než 35 dolarů, v neděli byla jejich cenu lehce přes 33 dolarů.

Znovu se ozvala spousta kritiků, kteří upozorňovali, že to je další důkaz toho, jak špatně nastavená a riskantní Solana je. Jedním z nich byl i spoluzakladatel Etherea Charles Hoskinson, který je dnes spojený ale s jiným konkurenčním blockchainem Cardano. Na Twitter umístil posměšné video a informaci o výpadku Solany.

Jde o součást jejich vzájemného pošťuchování, protože jak Solana, tak Cardano se rádi nazývají zabijáky Etherea – tedy projekty, které jsou sice v lecčems druhé největší kryptoměně a jejímu blockchainu podobné, ale jsou rychlejší, dokáží zpracovat mnohem víc transakcí a jsou levnější. A mohou se stát základem pro nově budovaný finanční systém.

Ostatně protokol zvaný jako proof-of-stake, na který Ethereum v polovině září přešlo a který má za cíl mimo jiné výrazně snížit energetickou náročnost celého ekosystému, je něco, co pohání i Solanu. Zjednodušeně lze říct, že nové tokeny nevznikají řešením náročných matematických operací, na což spotřebují grafické karty spoustu elektřiny, ale jejich emise garantují účastníci systému svými vlastními prostředky.

Foto: Depositphotos

Solana je blockchainová platforma s kryptoměnou SOL

Jakovenko, který dětství strávil v Sovětském svazu a do USA přišel s rodiči krátce po roce jeho rozpadu, k proof-of-stake přidal ještě proof-of-history. Tedy druhý rozměr, který funguje jako takové časové razítko, kdy jednotlivé transakce, které se nad blockchainem odehrávají, dostávají unikátní kryptografický kód, jenž vychází z data, kdy k nim došlo. Jde svým způsobem o jakýsi dvoukolejný blockchainový mechanismus.

Solana se jím snaží nalákat k sobě vývojáře dalších finančních aplikací, podle serveru DefiLlama se v projektech, které nad ní nabízejí různé hlavně finanční nebo NFT služby, momentálně nachází zhruba 1,3 miliardy dolarů. To se může zdát jako hodně, ale pro srovnání nad Ethereem funguje ekosystém, v němž je nyní přes 30 miliard dolarů.

Právě tyto decentralizované finance, známější pod zkratkou DeFi, jsou ale jedním z důvodů, proč se krypto nachází v hlubokém útlumu. Zmizelo z nich letos opravdu hodně peněz – nejvíc kvůli krachu blockchainu Terra, ale i díky několika hackerským útokům na převodní mosty, které pomáhají dostat peníze z jednoho blockchainu do druhého. A kontroverze se nevyhnuly ani přímo Solaně, protože v létě vyšlo najevo, že drtivou většinu DeFi služeb, která nad ní běží, ovládali dva kluci. Ti se vydávali za několik nezávislých týmů a přitom spřádali plány, jak vše ovládnou jen sami pro sebe.

Nic z toho ale Jakovenka nevykolejilo. On i jeho kolegové, kteří kolem Solany vybudovali svéráznou komunitu nadšenců, kteří se pravidelně scházejí u hackerských festivalů na různých místech po světě, jsou totiž na misi. Prý jim nejde o pokoření Etherea či Cardana nebo bitcoinu, ale prostě chtějí světu přinést lepší systém. A vlastně se jim nevede tak zle, zvlášť při zvážení řady problémů, kterými Solana trpí – její kryptoměna SOL je za poslední rok dole o 80 procent, což je sice víc než u bitcoinu nebo etherea, jež se propadly o 60 procent, ale na úrovni konkurentů Cardano nebo Polkadot.

Když se novináři z Fortune Jakovenka zeptali, jak si představuje kryptoměnovou budoucnost za deset let, vykreslil ji poměrně impozantně: „Solana by měla být něco jako operační systém, nad nímž si lidé budou tvořit… Ideální scénář je, že krypto bude držet přes miliardu lidí po celé planetě. Ti spolu utvoří decentralizovanou organizaci a zavřou každou uhelnou elektrárnu.“

Jenže právě ta decentralizace, která je pro kryptoscénu alfou a omegou, má u Solany problém. Každý z těch celkem už minimálně osmi výpadku, jež síť od svého startu v roce 2020 zažila, se vyřešil tak, že ji její tvůrci a správci prostě restartovali. Ano, dnes už to jsou tisíce „počítačů“, které k tomu jsou potřeba, ale vyvolává to jasnou otázku: Jak moc je Solana decentralizovaná, když se její páteřní síť, kterou tvoří tisíce počítačů, dovede dohodnout, že teď ji nahodí znovu? A co když se stejně dohodnou, že se prostě vypnou, a lidé pak přijdou o peníze?

„Decentralizace je pro nás stále ještě proces,“ zopakoval už několikrát Jakovenko. A i když mnoho pravověrných příznivců krypto technologií mu za to nemůže přijít na jméno, na své straně má hodně zvučné zastánce: do Solana Labs, což je firma, která blockchain vyvinula (a následně jej přesunula do švýcarské nadace Solana Foundation), investoval například známý kryptomiliardář Sam Bankman-Fried a především legendární fond Andreessen Horowitz. Celkem Jakovenko a spol. dostali přes 300 milionů dolarů, sami navíc letos v létě ohlásili stamilionový fond na podporu nových projektů, které nad Solanou poběží.

The Solana network is experiencing an outage and not processing transactions. Developers across the ecosystem are working on diagnosing the issue and to restart the network. More information will be provided as it becomes available.

— Solana Status (@SolanaStatus) October 1, 2022

Ten možná nejambicióznější ale mají před sebou – vlastní telefon. Má se jmenovat Saga, jeho základem bude operační systém Android a od základu má být připravený pro fungování s kryptotechnologiemi a v prostředí web 3.0. „Na celém světě používá mobil na sedm miliard lidí. Sto milionů lidí drží krypto aktiva. Obě tato čísla ale dál porostou. Saga nastavuje novou zkušenost,“ prohlásil Jakovenko při představení telefonu, který by měl být na trhu zkraje roku 2023. Pro něj osobně to není tak velký úlet, jak by se mohlo zdát, protože před Solanou pracoval přes dvanáct let pro výrobce mobilních čipu Qualcomm, kde vyvíjel systémy právě pro mobilní telefony.

Přístroj s OLED displejem a interním úložištěm 512 GB a procesorem Snapdragon od Qualcommu má stát tisíc dolarů a kdo by si ho chtěl předobjednat, musí si připravit stodolarovou zálohu. Přednost u předobjednávek prý dostanou vývojáři v prostředí Solany, ale šanci by časem měli mít všichni kryptonadšenci. Pokud tedy telefon opravdu na trh přijde s ohledem na ekonomickou recesi, která se na celý svět valí…