Nevadská poušť na západě Spojených států, kde se nachází obří továrna Tesly Gigafactory, vyrábějící baterie pro její elektromobily, ale také velké pozemky technologických firem jako Apple nebo Google, se brzy rozroste o zcela nového souseda. Miliardář Jeffrey Berns tam chce vybudovat futuristické město, které bude pohánět blockchain a kryptoměna Ethereum.

Takový plán není náhodný. Jeffrey Berns sice pětadvacet let úspěšně budoval svou právnickou kariéru, ale pak narazil na zlatou žílu. Při velkém výprodeji se mu podařilo v roce 2015 koupit velké množství kryptoměny Ethereum, které pak dokázal loni před dalším významným propadem náležitě zpeněžit. Byť o původním Bitcoinu věděl Berns ještě dříve, do Etherea se zamiloval, i proto, že v jeho blockchainu jde díky chytrým kontraktům skladovat mnohem více než jen údaje o transakcích.

Bernsovy plány přitom nejsou vůbec skromné. Prostřednictvím své firmy Blockchains letos za 170 milionů dolarů (téměř 4 miliardy korun) nakoupil obří pozemky v nevadské poušti, které mají rozlohou přes 270 kilometrů čtverečních. A právě tady plánuje Berns vybudovat takřka utopickou komunitu, jejíž provoz by byl založený na blockchainu a zmíněném ethereu.

Ve městě budoucnosti nebude chybět high-tech park, univerzita ani speciální e-gamingová arena. Všechny plány se ale teprve ladí a stavět se prý nezačne dříve než koncem příštího roku. Přesto už nyní – například z architektonických nákresů – je jasné, že půjde o velkou věc. Navíc sám Jeffrey Berns dal do projektu z vlastní kapsy 300 milionů dolarů (téměř 7 miliard korun), právě na nákup pozemků, kanceláří, plánování a platí 70členný tým. I tím se poněkud liší od kryptoměnového světa.

Snahu změnit zavedené pořádky pomocí kryptoměn, respektive přesněji řečeno pomocí technologie blockchain, která zdaleka nemusí pohánět pouze kryptoměnu jakožto peněžní oběživo, už mělo a stále má mnoho lidí a firem. Berns do vlastní vize ovšem skutečně vkládá množství vlastních peněz a primárním cílem jeho utopického města není ještě více zbohatnout nebo stát se realitním magnátem.

Pokud se celý projekt rozběhne, je Berns připraven vzdát se veškerých rozhodovacích pravomocí a 90 procent jakýchkoliv dividend, které se vygenerují, a vložit je do společnosti, kterou budou spravovat rezidenti, zaměstnanci a budoucí investoři. Mělo by jít o „distribuovaný společný subjekt“ běžící na blockchainu, do něhož se budou zapisovat například veškerá hlasovací a vlastnická práva.

„Něco mi říká, že tohle je ta správná cesta. Pokud dokážeme přesvědčit dostatek lidí, aby blockchainu uvěřili, můžeme začít měnit všechny systémy, podle kterých běžně fungujeme,“ uvedl pro deník The New York Times Berns. Vize je však jedna věc, druhá bude provedení, protože přestože tu již snahy o revoluci různých oblastí prostřednictvím blockchainu byly, žádná se zatím příliš neuchytila. I kvůli tomu, že se často naráží na různé limitace v samotných technologiích, na nichž aktuálně běží především kryptoměny.

„Tohle bude buď ta největší věc, nebo ten nejvíce spektakulární krach v historii lidstva. Zatím nevím, jak to dopadne. Věřím, že to bude první varianta, ale každopádně to bude velká jízda,“ hlásí Berns.

Detaily celého blockchainového města a související komunity se budou teprve ladit. Návrhářská studia Tom Wiscombe Architecture a Ehrlich Yanai Rhee Chaney Architects již nicméně připravila první návrhy toho, jak by takový projekt uprostřed nevadské pouště mohl vypadat. Srdcem projektu má být po byznysové stránce tzv. Blockchains Campus, high-tech budova, kde se spojí technologie blockchainu s umělou inteligencí, 3D tiskem a nanotechnologiemi.

V rezidenční části má vzniknout chytré město pro několik tisíc obyvatel, kde budou domy a školy, jezdit by v něm mohla samořízená auta a doručovat zásilky drony. Rezidenční oblast by měla být navrhována se zaměřením na člověka (human-centric design) a vedle toho, že město poběží na blockchainu, by ho měla pohánět energie z obnovitelných zdrojů.

Foto: Ehrlich Yanai Rhee Chaney Architects + Tom Wiscombe Architecture