Bitcoin včera prolomil hranici 60 tisíc dolarů, přičemž za růstem s potenciálem dosáhnout nového historického maxima je i fakt, že americké regulační orgány schválí první veřejně obchodovaný fond (ETF) se zaměřením na futures na bitcoiny. Do rostoucí ceny se ale mohla propsat také podpora vůči kryptoměnám jako takovým ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Na konkrétní stanoviska je ale podle něj ještě brzy.

Když se o digitálních měnách začne mluvit na vládních úrovních, jedná se o velkou zprávu, která může ovlivnit jejich následující vývoj. A zatímco Čína svým zářijovým nařízením, že bude všechny transakce s kryptoměnami považovat za nelegální, poslala ceny virtuálních mincí dolů, Rusko se mohlo alespoň zčásti podílet na posledním velkém růstu bitcoinu, nejhodnotnější digitální měny současnosti.

Jeho prezident Vladimir Putin totiž v rozhovoru pro CNBC, který Kreml zprostředkoval na svém webu, naznačil, že by toleroval bitcoin (respektive kryptoměny jako takové) coby legitimní způsob plateb. V pomyslných kryptoměnových kuloárech se proto začalo šuškat, zda by je Rusko nemohlo používat pro obchodování zejména s energetickými zdroji, především pak s ropou.

„Kryptoměny mají právo na existenci a mohou se používat jako platební prostředek, ovšem k obchodování s ropou nebo jinými primárními surovinami a energetickými zdroji? O tom je podle mě ještě předčasné mluvit,“ řekl jeden z nejmocnější lidí světa v rozhovoru. „Vidíme, že tento trh stále kolísá. Kryptoměny jsou velmi nestabilní a nejsou ničím jištěné. Na nějaká stanoviska je tedy dnes stále ještě brzy,“ dodal.

Jak podotýká agentura Bloomberg, od doby, co bylo Rusko postiženo mezinárodními sankcemi po anexi Krymu, hledá nové alternativy pro obchodování v dolarech. A digitální měny se mohou jevit jako jednou z cest. V dohledné době však země nic konkrétního neplánuje a jeho centrální banka stále možnost pomocí kryptoměn nepovoluje, byť plošný zákaz jako v Číně podle agentury Interfax neplánuje.

Diametrálně jiná situace je pak ve středoamerickém Salvadoru, který naopak na kryptoměny vsadil vše. Začátkem letošního září totiž konkrétně bitcoin zavedl jako oficiální státní platidlo, čímž se stal první země na světě, jež takový krok učinila. Nasazení bitcoinu však zpočátku doprovázely problémy a nedůvěra světových ekonomů, přičemž pár dní staré zprávy hovoří o tom, že státní peněženka má vážné potíže.

Náklonnost nejhodnotnější digitální měně současnosti projevila i Ukrajina, ale s několika výjimkami. Stát dlouhodobě považoval obchodování s kryptoměnami za podvodné a podnikal vůči němu rozsáhlé razie, v září ovšem došlo ke schválení legalizace bitcoinu tamní poslaneckou sněmovnou a zákon putoval k prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému na podpis. Ten jej však vrátil zpět k úpravám – chce, aby hlavním regulátorem kryptoměn byla ukrajinská Komise pro cenné papíry.

Bitcoin momentálně osciluje okolo hranice 61 tisíc dolarů s tím, že před pár hodinami se pohyboval na úrovni blížící se 63 tisícům. Nejvyšší hodnota, které kdy bitcoin dosáhl, byla 64 888,99 dolaru.