Kvantové počítače a softwaroví roboti ovlivní i vaše životy. Češi na ně posílají desítky milionů
Tensor Ventures se pohybuje v deep tech, oboru, kterému většina lidí vůbec nerozumí. Dopad jeho investic ale může jednou pocítit každý.
Původně chtěli prostě podnikat a nechávat nudnou práci na počítačích. Brzy ale zjistili, že tak jednoduché to není – nezáživné úkony chce na stroje přehodit velká část společností, ale pak už nezvládne hlídat softwarové roboty, kteří se o ně starají. A tak od jejich použití raději ustoupí. Liberecký startup Pointee se tak přeorientoval na jejich ukočírování. To zaujalo hned několik velkých společností a aktuálně i český fond Tensor Ventures, který mu spolu s evropským fondem Earlybird posílají 1,3 milionu eur.
„Moc se nám líbila myšlenka, že by lidé díky technologiím mohli dělat jen kreativní práci, která by je bavila, protože nudnou rutinu za ně udělá počítač či stroj,“ říká Jan Strnad, jeden ze spoluzakladatelů Pointee. Firmu založili s Ivem Knejpem a Martinem Vitoušem a nejdřív začali s ověřováním, jak vypadá nasazování technologií v praxi po světě, a tak do firem začali telefonovat. Obvolali přes sto center automatizace velkých firem po zeměkouli.
„Volali jsme například do Spojených států, Japonska, Austrálie i Afriky. A všude řešili úplně stejný problém. Na začátku byli z automatizace nadšeni. To se ale u všech změnilo v okamžiku, kdy takových softwarových robotů začali provozovat stovky, nebo dokonce tisíce. Uhlídat totiž takové množství robotů a vyždímat z nich maximum je úplně jiný příběh,“ popisuje Strnad.
Pointee začalo klienty nabalovat rychle. Získalo ČSOB a brzy začalo pracovat pro celou bankovní skupinu KBC, Aecom nebo pro firmu Konica Minolta. „Teď jednáme s Intelem a Microsoftem. To by nás před rokem ani ve snu nenapadlo,“ říká Knejp. Další dveře otevírá aktuální investice od Tensor Ventures a Earlybird – 1,3 milionu eur, tedy v přepočtu skoro 32 milionů korun, je může dostat nejen do nových společností, ale i rozšířit samotnou firmu doma i ve světě. Pointee hodlá lovit šikovné lidi nejen z libereckého kraje, jak říká. Ale rovnou i založit pobočku ve Spojených státech.
Z Liberce do extraligy
Český fond Tensor Ventures Romana Smoly, Martina Drdúla a Petra Ulvra se zaměřuje na deep tech, tedy firmy založené na nejnovějších vědeckých poznatcích. „Když jsme zjistili, co Pointee umí, bylo to pro nás i pro Dana Lupu z evropského fondu Earlybird velmi rychlé rozhodování, protože podle nás kluci z Pointee trefili dobu. Je to pro ně sice velmi rychlý skok z Liberce rovnou do světové extraligy, ale jsou skromní a pracovití, takže věřím, že to zvládnou,“ říká Somola.
„Každá firma dnes horečně přemýšlí a pracuje na tom, jak předat rutinní práci strojům a počítačům, to není nic nového. Ale rozdíl mezi vítěznými a poraženými firmami v následujících letech bude v tom, jak dobře každá z nich zvládne ukočírovat to obrovské množství softwarových robotů a jestli se jí povede obrovské investice do technologií co nejlépe zhodnotit,“ dodává Ulvr.
Petr Ulvr, Roman Smola a Martin Drdúl z Tensor Ventures spolu s Janem Strnadem a Ivem Knejpem z Pointee
Pro Tensor Ventures to aktuálně není jediná investice. Fond se teď dohodl i na vstupu do amerického startupu, který slibuje opravdu vysoké výkony superpočítačů. Mladé univerzitní firmě se jménem QC82 posílá jeden milion dolarů, tedy asi 22,5 milionu korun. Společnost slibuje, že její kvantová technologie umí zásadně vylepšit stroje, jež doteď fungují spíš jako velmi citlivá a velká zařízení v laboratořích. A přeměnit je ve stroje použitelné v běžných podmínkách, které doteď nejsou reálně k dispozici.
Kvantové počítače jsou ty, které využívají největší světové univerzity, globální firmy jako Google či Facebook, výzkumné ústavy nebo organizace, jež potřebují opravdu vysoký výkon, třeba Český hydrometeorologický ústav. Tedy pokud potřebují zprocesovat extrémně velké množství operací ve velmi krátké době a nasimulovat skutečnosti jen v teoretickém světě.
Umí pomoct se zcela novými léky, materiály, zásadními úsporami energie nebo výrazným snížením emisí. Nebo třeba s chytřejšími stroji či novými standardy šifrování. Kvantové technologie proto řeší banky, investiční firmy, farmaceutické koncerny i vlády.