Kdyby Warren Buffet nikdy nedaroval akcie konglomerátu Berkshire Hathaway, hlavního zdroje svého jmění, na charitu, byl by dnes druhým nejbohatším člověkem na světě. Místo toho si legendární 89letý investor momentálně drží kolem osmého místa mezi největší boháči a má v plánu dále klesat. Už od roku 2006 se v rámci filantropické činnosti každoročně vzdá kolem tří miliard dolarů v akciích – letos je to přesně 2,9 miliardy.

Aktuálně se Buffettovo jmění odhaduje podle Bloombergu kolem 68 miliard dolarů, což odpovídá zhruba 15 % hodnoty Berkshire Hathaway. Tento investiční gigant vlastní široké portfolio firem, ovšem celých 43 % jeho akcií pochází jen od Applu. Z konglomerátu to činí druhého největšího vlastníka kalifornské firmy Tima Cooka a Buffett ji letos v únoru v rozhovoru pro CNBC označil za jejich „třetí byznys“ spíše než prosté akcie. Apple prý považuje za nejlepší existující podnik.

Velkou část zbývající činnosti Berkshire Hathaway představuje více než dvacet tisíc kilometrů plynovodů. Toto číslo se nyní ještě podstatně rozšíří díky obří investici do firmy Dominion Energy, která mezi jinými získává ekologicky nezávadnou energii z metanu produkovaného kravskými a prasečími farmami. Dominion Energy má v plánu ekologickou část svého byznysu zvětšovat a právě v tom pomůže Buffettova společnost. Její investice zahrnuje čtyři miliardy dolarů v hotovosti a dalších šest miliard v předpokládaných dluzích.

Nádrže se splašky hospodářských zvířat produkují metan využívaný pro generování ekologické elektřiny

Pro Berkshire jde o tak obří investici ve výši 10 miliard dolarů po delší době, kdy firma spolu s Buffettem hledala dobrou investiční příležitost. Naposledy za více peněz koupila v roce 2016 společnost Precision Castparts. Zároveň se jedná o první větší investici po pandemii koronaviru, která přinesla propad Berkshire na akciovém trhu, ve finančních výsledcích i jmění samotného Buffetta. Jeho to ale na druhou stranu možná nemusí tolik trápit, protože jedním hlavním důvodem, proč například jeho jmění nikdy nepřesáhlo magickou hranici 100 miliard (jako se to podařilo například Jeffu Bezosovi, Billu Gatesovi nebo Bernardu Arnaultovi), je již zmíněná filantropie.

Darujte peníze a bezúčelně je nehromaďte

Geniální investor, který se k ohromnému bohatství z většiny vypracoval sám, slíbil na charitu za života a do dvanácti let po smrti darovat 99 % svého veškerého vlastnictví. Štědrý slib učinil při příležitosti spuštění kampaně The Giving Pledge spolu s Billem a Melindou Gatesovými. Jejím cílem je přesvědčovat nejbohatší lidi planety k tomu, aby se i oni rozhodli darovat peníze, které by jinak pouze bezúčelně hromadili. Iniciativu už podepsaly desítky miliardářů jako Mark Zuckerberg, Michael Bloomberg, MacKenzie Bezosová nebo Elon Musk.

Dosud nejvíce Buffett na dobročinné účely věnoval loni, kdy jeho dar odpovídal 3,6 miliardy dolarů. Letošní příspěvek celkovou filantropickou činnost „věštce z Omahy“ navyšuje na necelých 37,5 miliardy dolarů, stále o několik devíticiferných jednotek méně než u Billa Gatese. Ten je z hlediska darovaných peněz stále na vrcholu.

Většina Buffettova daru jako obvykle putovala do Nadace Billa a Melindy Gatesových, dále pak do Susan Thompson Buffett Foundation, The Sherwood Foundation, Howard G. Buffett Foundation a NoVo Foundation. Jak zmiňuje deník The New York Times, pravidelné dary na charitu bývají kritizovány jako způsob, jak se vyhnout placení daní. Miliardář existenci takového fenoménu přiznal, dodal však, že daňové úlevy pro něj jsou minimální. Pro každých tisíc darovaných dolarů to má být jen 43 centů.

Foto: Fortune Live Media/Flickr

Warren Buffett

Podobná kritika nicméně v mnoha případech platí a zdůrazňuje problémový aspekt filantropie. Ta může být nejen zneužita k dalšímu osobnímu zisku, ale i bez špatného záměru představuje komplikovanou činnost. Pokud má darování pomoci co nejvíce, musí být dobře promyšlené a k jeho organizaci tedy existují velmi komplexní byrokratické nástroje.

Proto mnoho politiků i miliardářů (mezi nimi sám Buffett) žádá o výrazné zvýšení zdanění těch nejbohatších. Působí tak poněkud paradoxně, když jedni z nejúspěšnějších uživatelů kapitalismu podporují rozšíření sociálního státu. Gates v letošním novoročním přání napsal: „Byl jsem nepoměrně odměněn za práci, kterou jsem udělal. Zatímco existují lidé, kteří pracovali stejně tvrdě a mají problémy se uživit.“

V podobném duchu se v minulosti vyjádřil také ředitel Berkshire Hathaway, jenž své bohatství z velké části přisuzuje štěstí a schopnosti odhadnout vývoj finančního trhu. Svoje privilegované místo ve společnosti si uvědomuje a vnímá ho jako dluh, který se chce prostřednictvím finančních darů alespoň zčásti splatit.