Kam se můžeme dál posouvat?
Jsem možná jedna z posledních generací chirurgů, jak je dnes známe. Může nás v budoucnu nahradit nanobot, který se vstříkne do krevního oběhu a bude operovat to, co má, když ho bude na dálku ovládat chirurg-operátor. Možná bude jednou i plně autonomní. Možná si budeme jednoho dne přeci jen zasahovat do genetického kódu obráběním lidské DNA. Jako nadšeného futurologa mě baví o těchto scénářích přemýšlet. Na druhou stranu ale neříkám, že bych to chtěl.
Když zmiňuješ robotické operace, jak moc složité je nahradit člověka, v této situaci chirurga?
Lékař bude moci těžit například z toho, že vedle něj bude na sále „sedět“ umělá inteligence a bude mu násobně rychleji vyhodnocovat různé vstupy, a to s obrovským rozhledem, který nemůže nikdy mít žádný lékař na světě. Pak bude na člověku, aby daný postup validoval. Doufám, že to nikdy úplně nepustíme z rukou a nenecháme operovat pouze autonomní roboty.
Vraťme se ještě k tomu softwaru. Jak se tam dá přitlačit?
Vidím příležitosti hlavně v prevenci, čemuž se věnujeme i u nás ve firmě. Velká příležitost je ve změně paradigmatu. Přestaneme „jen“ léčit. Dnes medicína znamená léčit lidi, ale já bych si medicínu budoucnosti představoval tak, že budeme udržovat lidi zdravé a dáme jim do rukou nástroje, díky kterému budou moci své zdraví držet ve vlastních rukou.
Primárně půjde o technologie, které je budou neustále monitorovat a vyhodnocovat, postupně se zapojí umělá inteligence. Člověk bude motivovaný, vše bude personalizované a založené na permanentní monitoraci a vyhodnocování dat. To je těžištěm budoucí medicíny.
„Mám radost, že ani v Česku už telemedicína není sprostým slovem.“
Pokud se vrátíme do současnosti, jak vidíš jako insider stav našeho zdravotnictví a jeho reakci na pandemii právě s ohledem na nasazování technologií či digitalizaci?
Poskytování zdravotní péče má dvě nohy. Jednu představuje medicína, kterou máme neuvěřitelně dobrou, podle mě na špici Evropy. Je to know-how lékařů a jejich ochota nést na bedrech nedokonalý systém – a právě ten představuje druhou nohu. Po mnoha stránkách včetně logistiky je špatný. Chápu, že máme ministra zdravotnictví a ten řídí systém. Ale přál bych si, aby si sami lidé řídili vlastní zdraví. Taková má být vize zdravotnictví. A je v tom špetka decentralizace, kterou mám moc rád.
Co to znamená?
Přál bych si, abychom si jako lidé uvědomili, že zdraví je důležité a má obrovskou hodnotu, a zkusili jsme proměnit pohled na poskytování zdravotní péče. Neladit pořád jen systém, ale začít ladit naše zdraví, ideálně ho více posunout zpět do rukou občana. Zdůrazňuji občana, ne pacienta. Čím více bude technologicky vybaven, tím bude mít lepší výsledky. Koronavirus tuto proměnu nastartoval a byl bych rád, kdyby to vydrželo.
Foto: uLékaře.cz
Tomáš Šebek
Máš na mysli například telemedicínu, o které se teď obecně hodně mluví?
Telemedicína je jen jeden z kanálů a aktuálně se příliš přeceňuje. My ji děláme třináct let a pro nás to byl vždy hlavně kanál, kterým dosáhneme toho, že si člověk bude schopný řídit své zdraví a poskytování zdravotní péče. Bereme ji jako přínos především v oblasti prevence.
Každý vidí telemedicínu trochu jinak a každý má pravdu. Kdybychom se bavili o celém systému, označil bych to spíše jako eHealth – k tomu se váže digitalizace, elektronické lékárnictví a spoustu dalších oblastí. Opět platí, že to koronavirus nakopl, a vše by se mělo významně posunout kupředu.
My jsme spolu mluvili už před více než dvěma lety o tom, že zdravotnictví stojí na prahu technologické revoluce. Už ho překročilo?
Myslím, že ano. Mám radost, že ani v Česku už telemedicína není sprostým slovem. Přitom ještě v březnu to vypadalo, že ji zástupci zájmových skupin lékařů nevezmou na milost. Najednou ji ale přijali naprosto pragmaticky, stejně jako omilostnili nenáviděný eRecept či eNeschopenku. To je obrovský pokrok, kterého bychom bez koronavirové krize nedosáhli tak rychle. Technologie bude postupovat dál, ale to, že jsme akceptovali možnost, že lékař se nemusí s pacientem fyzicky setkat, je obrovský mentální posun, který urychlí vývoj v mnoha dalších oblastech.
„Když je zdravá firma, je zdravý byznys. Firmy si to uvědomují mnohem lépe než stát a jsou nám silnými partnery.“
Jedním ze symbolů digitalizace a proměny zdravotnictví se stala i vaše služba uLékaře.cz. Jak se jí daří?
Významně jsme narostli, jak do počtu kolegů, tak co do využití služby. Rozjel se nám byznys v oblasti B2B, během roku jsme zdvojnásobili počet firem a korporací, které s námi spolupracují. Aktuálně obsluhujeme dohromady asi 100 tisíc zaměstnanců a letos bych si přál vyrůst na 150 až 200 tisíc.
Takže obsluhujete hlavně velké firmy?
Stali jsme se například strategickým partnerem pro velké společnosti od bank, automobilek po softwarové firmy, některé státní podniky, spolupracujeme se zdravotními pojišťovnami. Významně jsme se díky tomu posunuli, protože jsme se dříve snažili získat trh přes jednotlivé koncové uživatele.
Právě firmy se teď staly našimi skvělými ambasadory, protože šíří myšlenku, že zdraví není jen nice-to-have komodita, ale že je to ve firmách naprosto strategický asset. Když je zdravá firma, je zdravý byznys. Firmy si to uvědomují mnohem lépe než stát a jsou nám silnými partnery. A my se přes ně vracíme individuálně k tomu jednomu koncovému uživateli. Škálujeme tedy mnohem rychleji.
Spolupráce s firmami znamená, že jim nabídnete vzdálený přístup k lékaři, kterého mohou využívat její zaměstnanci?
To bylo těžiště služeb pro rok 2020 a nadále v tom pokračujeme. V roce 2021 však spolupráci rozšiřujeme dál, například o očkovací kalendář, který nebude jen ukazovat termíny, ale když vám propadne očkování, dá vám vědět a rovnou vás na očkování objedná. Snažíme se vstřebat to nejlepší ze všech programů preventivní péče tuzemských zdravotních pojišťoven, nicméně to všechno zatím patří do kategorie pasivní prevence. My bychom chtěli pro naše uživatele prevenci aktivní, kterou si budou moci sami řídit.
Chtěli bychom co nejdříve možnosti, kdy se lidé budou měřit například pomocí chytrých hodinek, hrudního pásu a časem dalších, na trhu již běžně dostupných gadgetů. Výhoda bude v tom, že například měření tlaku nebude probíhat jen dvakrát do roka při návštěvě kardiologa, kde navíc kolikrát naměří tlak, který je úplně mimo, protože má pacient takzvaný syndrom bílého pláště. Díky chytrým zařízením může být člověk monitorován prakticky nonstop a z takových dat se už dá vyvozovat reálný stav pacienta. To bude obrovský přínos do medicíny jako takové.
Jaká jsou aktuální čísla služby uLékaře.cz – kolik obsluhujete klientů, kolik je na službě doktorů a jak to vidíte dál?
Naše virtuální klinika má kolem 350 lékařů a měsíčně evidujeme zhruba 3,5 tisíce požadavků. Jsme pomalu srovnatelní s jinými službami v Evropě, dotáhli jsme se co do počtu na jednoho z velkých německých telemedicínských hráčů. Využití naší služby může být každopádně ještě mnohem vyšší. Máme teď kapacitu na 10 tisíc dotazů měsíčně. Abychom dokázali v našem segmentu naplno obsloužit celé Česko, je to zhruba 15 až 20 tisíc dotazů měsíčně, pak už je třeba škálovat do zahraničí.
Kolik potřebujete mít lékařů, abyste v rámci distanční péče obsloužili celou republiku?
Obsloužení celé republiky je třeba brát s odstupem, naše distanční péče není náhradou za fyzickou návštěvu lékaře a ani videokonzultaci s ním, může ji ale doplňovat. V principu by to byla zhruba tisícovka lékařů, abychom byli schopní zrealizovat celý logistický řetězec distanční péče praktického lékaře a následně specialisty v dostatečné kapacitě. To znamená v režimu 24/7 a zhruba těch zmíněných 15 až 20 tisíc dotazů měsíčně. V Česku máme 40 tisíc lékařů a přáli bychom si, aby přirozeně chtěl právě i naši platformu využít kdokoliv z nich, ale v tom bude ještě potřeba určitá evangelizace.
Plány to jsou hezké, ale myslím, že mnoha lidem pořád přijde trochu jako sci-fi, aby si se svým praktickým lékařem volali třeba přes Zoom. Je vaše ambice skutečně dostat do virtuálního prostředí, pokud možno, všechny pacienty a lékaře?
Poskytování péče praktického lékaře se od března významně změnilo. Na začátku lékaři skutečně nechtěli o jakékoliv distanční medicíně slyšet. Pak připustili, že jde komunikovat přes Skype nebo WhatsApp nebo jiné platformy, a najednou přišli s tím, že mohou vyřešit až 60 procent interakcí vzdáleným způsobem. To mi zase naopak přijde trochu přestřelené do opačného extrému. Ale jejich přístup je úplně jiný, a to je fajn.
„Rok co rok zdvojnásobujeme obrat, loni jsme skončili na 36 milionech korun.“
Jak by mohlo vypadat optimální nastavení?
Například ve Švédsku se snaží čtvrtinu péče praktického lékaře kompletně odbavit vzdáleným přístupem, to mi přijde racionální. Rychle se situace proměnila i u nás, lékaři dnes v primární péči běžně telemedicínsky fungují. Je potřeba tomu akorát vytvořit určité, ale pouze obecné mantinely, a definovat, co telemedicína je a jak by měla optimálně fungovat. Nemá smysl psát „předpisy“, jak to má kdo krok za krokem dělat, to by byl opět krok stranou. A stát by měl v digitalizaci dát šanci komerčnímu sektoru, jak je to běžné v zahraničí. Doporučil bych ale spolupráci pouze s takovými subjekty, co mají prokazatelně vysoký počet uživatelů.
Loni jsi mluvil o tom, že jste si vysnili revoluci v podobě Virtuální čekárny. Jak se jí daří?
Virtuální čekárna je čistě technická platforma, na které funguje i celá služba uLékaře.cz. Když přišel koronavirus, chtěli jsme ji nabídnout všem kolegům, aby ji mohli bezplatně využít pro své pacienty. Bohužel jsme se trefili do období, kdy praktičtí lékaři nepřipouštěli, že telemedicína existuje. Naše nabídka tehdy nebyla opětovaná, a tak jsme tuto vývojovou část zastavili. Dnes běžně využívají řešení jiných partnerů, která jsou Virtuální čekárnou v bledě modrém. Jsme vlastně rádi, z pohledu evangelizace problematiky je to dobře. A naši uživatelé si naši kvalitu zase zpět najdou.
Funguje vám to už celé i byznysově?
Rok co rok zdvojnásobujeme obrat, loni jsme skončili na 36 milionech korun. Pro letošní rok máme v plánu obrat kolem 60 milionů korun. Na jednu stranu současná situace náš rozvoj urychlila, ale na druhou stranu jsme si to za těch třináct let tvrdě odmakali. Nejsme jen nějaká bublina, která vznikla v reakci na pandemii, během níž se spoustu lidí přeorientovalo na problematiku zdraví a poskytování vzdáleného přístupu. Děláme to dlouhé roky a systematicky, telemedicína je pro nás jen výrobní nástroj, cílová stanice je prevence. Jsme lékaři.
Do uLékaře.cz vložila peníze známá investorská jména (Ondřej Fryc, Ondřej Bartoš, Martin Rozhoň, Leoš Navrátil, Daniel Smutek, Jan a Petr Staňkovi a Martin Palička). Jak s nimi pokračuje spolupráce? Budete potřebovat nějaké další peníze?
Koncem loňského roku jsme uzavírali další investiční kolo. Jsme sice samofinancovatelní, ale potřebovali jsme řádově jednotky milionů korun na investice do dalšího rozvoje. Skok zpět do červených čísel proběhl jen kvůli tomu, že chceme dál inovovat a investovat do vývoje. Kdybychom zůstali u základní služby, už jsme v provozním zisku. Zlomový moment škálování spojený s expanzí zatím držíme na uzdě, jsme přirozenými, dobrými hospodáři. Jsme přesvědčeni, že nám to neuteče.
***
Inovace podporují také partneři Innovators 20. Hlavním partnerem projektu je ČSOB, dalšími podporovateli jsou technologická společnost Trask, logistická společnost Zásilkovna, softwarová společnost SAS a český startup Keboola zabývající se vývojem cloudové platformy.