Lepší český film letos neuvidíte. Na HBO vyšel extrémně silný příběh z černých kapitol našich dějin
Gerta Schnirch je adaptací úspěšné knihy Kateřiny Tučkové. Dvoudílný film si pustíte na HBO Max, na podzim zamíří na Českou televizi.
Je teprve únor, ale troufneme si říct, že lepší český film už letos neuvidíte. Je skvěle zahraný i dobře natočený. A především nesmírně silný, místy až náročný a skličující. Jak by také ne, když ukazuje velká traumata z českých dějin – ale hlavně traumata lidí, které semlela kola historie. Dvoudílný snímek Gerta Schnirch právě vyšel na HBO Max a měli byste ho vidět.
Nacistická okupace Československa. Divoký odsun Němců. Nástup komunistů k moci. Sametová revoluce. Každá z těchto klíčových události českých dějin 20. století by sama o sobě vydala na nespočet příběhů. Historických i osobních. Všechny ale spojuje Gerta Schnirch, adaptace románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch, za nějž získala cenu Magnesia Litera. Filmové zpracování, které si ode dneška pustíte na HBO Max, bude zcela jistě obdobně útočit na ceny filmové.
Režisér a spoluautor scénáře Tomáš Mašín nekopíruje knihu jedna ku jedné a snímek nevyžaduje její znalost, ale dosahuje stejných emocí a vrcholů. I když možná spíš hloubek, protože sledování osudu mladé česko-německé dívky Gerty napříč českou historií není pro slabé povahy. Krvavá historie půlky dvacátého století kráčí neúprosně vpřed a zašlapává okamžiky štěstí a naděje. Ne všechny, ale dost na to, aby se ve vás snoubil soucit s depresí. Přesto si Gertu Schnirch pusťte. Takové filmy se u nás objeví málokdy.
Je až k nevíře, že pro představitelku hlavní role Barboru Váchovou jde po divadelních štacích a televizních minirolích o první velkou filmovou příležitost. Gerta Schnirch coby příběh jedné ženy a jejího okolí napříč desítkami let logicky stojí a padá na jejím výkonu. Tedy vlastně jen stojí – a to navzdory ranám osudu (a tím pádem složitým hereckým úkolům), které protagonistka zakusí. Váchová je uvěřitelnou německo-českou dívkou v nejistých třicátých letech, ještě autentičtější je i coby brutálně zkoušená a nespravedlivě vysídlená mladá žena po válce.
„Když jsem hotový film poprvé viděla, myslela jsem si, že ho nebudu nijak zvlášť vnímat, že na mě ten příběh nedolehne. Protože jsem u toho natáčení byla. Ale navzdory tomu to byl nesmírně silný zážitek,“ říká Váchová. Tu při dějových skocích do konce osmdesátých a začátku devadesátých let nahrazuje Milena Steinmasslová, jež roli zase dává jistou míru smíření, které však nikdy nemůže zcela zakrýt prožitou hořkost a trauma. Právě trauma je pak něco, co prostupuje celým filmem – trauma osobní i historické.
Film je i metaforou k dnešku. Uvědomíte si, jak křehká linie nás dělí od toho, aby ideologie, dezinformace a manipulace vedly k tragédii.
Nejčernější kapitoly československých dějin jsou kolikrát zastíněny temnými okamžiky, které se Gertě a jejímu okolí dějí. Film často klade jednu tragédii za druhou, avšak nečiní tak se snahou šokovat nebo s lacinou násilností. Zločiny nacismu, brutalita odsunu Němců i poúnorová totalita jsou historicky zdokumentované skutečnosti. Že kola dějin při svém nezastavitelném otáčení jednotlivce přesně takto přejedou a rozdrtí, je snadno představitelné.
„Je to taky jenom člověk,“ brání Gerta svého nacisty podporujícího bratra před svým českým milým. „A já jsem pro něj člověk?“ dostane se jí odpovědi. „Mami, proč mě nemáš ráda?“ ptá se dospělé Gerty její dcera v letech poválečných. „A kolik těl je masový hrob?“ pokládá otázku už stárnoucí Gerta v době těsně po Sametové revoluci. Jsou to mrazivé, hluboce osobní dialogy, ve kterých se odráží ono zcela mimořádné propojení velkých dějin s konkrétními lidmi.
Složitá témata – vždyť otázky kolektivní viny a vyhnání Němců rozpalují emoce dodnes – podává film syrově, nejednoznačně. Ačkoliv občas zapůsobí poněkud schematicky, snad právě ve snaze pojmout složitost a nečernobílost historie. Například když jedno mrzké zvíře v kůži sovětského vojáka je vyváženo vojínem, jenž má války a všudypřítomného násilí dost. Ale na síle to filmu neubírá. Také není nic objevného, že těch nejhorších činů i okamžiků dobra se nedopouští ideologie, ale lidé.
Těmi nejdůležitějšími lidmi jsou ve snímku kromě mladé i starší Gerty její rodina – matka až příliš tichá Češka, otec až příliš hrdý Němec – a německou nadvládu jen těžko snášející přítel Oskar Hes v době předválečné, v pozdějších dějových linkách pak Gertina dcera a vnučka. Především ve vztahu s dcerou (životem i vztahy ztrhaná Lucie Štěpánková) cítíte chlad, který dává tušit zlomový a velice pomalu a plíživě se blížící okamžik osudového odhalení. Mnohdy je náčrtek vztahu či pár sekund mezi dvěma lidmi odrazem větších dějinných pohybů.
Leckterého diváka nutně napadne srovnání s podobně povedeným předloňským filmem Vlny. Ten s Gertou Schnirch spojuje nejen zasazení do pohnutých okamžiků českých dějin, ale fakt, že jde o ambiciózní snímek. Který nemá hollywoodské peníze – rozpočet Gerty Schnirch činí 75 milionů korun, podle slov tvůrců spíš ta spodní hranice pro dobový film –, ale v zahraniční konkurenci se neztratí. Oproti Vlnám je Gerta Schnirch nicméně mnohem hutnější a hlubší, také pomalejší. Zato snímek o roce 1968 víc sázel na až napínavý, thrillerový přístup.
A ještě jedno porovnání se nabízí, tentokrát spojené s osobou režiséra. „Gerta Schnirch pro mě byla tím nejtěžším projektem z hlediska produkčního. Emočně ho dávám na roveň filmu Bratři, také v něm sledujeme hlavní postavy, které drtí totalitní režimy,“ říká režisér obou zmíněných snímků Tomáš Mašín. „Zároveň je Gerta Schnirch jistou metaforou k dnešní době. Neboť si uvědomíte, jak křehká linie nás dělí od toho, aby nás ideologie, dezinformace a manipulace dostaly k tomu, abychom někomu způsobili tragédii,“ dodává filmař.
Mašín ve svém snímku adaptoval knihu Kateřiny Tučkové, její román však nutně prošel několika změnami. Ty se ale obešly bez výhrad. „Cítila jsem velkou úlevu, jak dobře to dopadlo,“ říká spisovatelka. „Došlo k mnoha zkratkám, ale vše bylo za účelem koncentrace hlavního příběhu. Klíčové pro mě bylo, že se nezkreslilo poslání a myšlenka knihy. Některé scény bylo dokonce silnější vidět než o nich psát,“ popisuje dvojnásobná držitelka ceny Magnesia Litera.
Gerta Schnirch je původním dílem České televize, jež vzniklo v koprodukci společností Negativ a Arte i za spolupráce HBO. Na jeho streamovací službu HBO Max Gerta Schnirch zamíří už dnes, na televizní obrazovky stanice HBO pak 8. února. Na České televizi se Gerta Schnirch představí letos na podzim.
