Lepší svět pro drůbež chtějí také velcí hráči. Rychlokuřata odmítla Bageterie Boulevard i IKEA

Brojlerová kuřata produkovaná rychlovýkrmem žijí asi 35 dní. Život to pěkný není. Ač je to zákonné, přibývá těch, kteří podobnou praxi odmítají.

Eliška NováEliška Nová

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata žijí ve velkých halách

0Zobrazit komentáře

Před lety nikoho nenapadlo, že by se mohla vejce od slepic v klecových chovech stát minulostí. Teď se k němu zavázaly nejen obchodní řetězce a zákon k omezení takových chovů chystá Česko i Evropská unie. Byť to boj zcela ještě vyhraný není, už to je pokrok. Nyní aktivisté rozjeli kampaň proti chovu rychlokuřat. A začínají se přidávat i velcí hráči.

Tělo rychlokuřat vyroste tak rychle, že ho neunesou vlastní nohy. Všiml si toho například i fast food Bageterie Boulevard nebo švédský nábytkový gigant IKEA. Podle Spolku Obránci zvířat se populární prodejce baget zavázal k tomu, že ukončí prodej výrobků obsahujících maso z rychle rostoucích plemen kuřat.

„Výjimečný chuťový zážitek, který nabízíme našim zákazníkům, není jediné, na čem nám záleží. Životní podmínky a dobré zacházení se zvířaty jsou pro naší společnost důležitou hodnotou,“ uvedla tisková mluvčí Bageterie Boulevard Martina Hájková.

Bageterie Boulevard se rozhodla připojit k iniciativě European Chicken Commitment, která stanovuje například vyšší standardy pro chov. Mezi nimi jsou daná i povolená plemena, závazek mimo jiné udává, kolik by kuřata v chovech měla mít prostoru. Závazek má být naplňován od roku 2026.

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata často žijí natěsnána na sebe

Mezi prvními, kdo se k závazku, který rychlokuřata odmítá, postavil, byly lokální řetězce Konzum v Ústí nad Orlicí a Jednota České Budějovice, která zastřešuje značky Trefa a Terno. Obchody spadají pod společnost COOP.

Teď ale na seznam přibývají jména s celorepublikovým dosahem. Obránci zvířat zveřejnili seznam několika firem, které se rozhodly pro to samé. „Víte, které logo mi dělá největší radost? To žluté, které patří Bageterii Boulevard. Jde totiž o třetí největší fast food v Česku,“ uvádí koordinátor kampaně k rychlokuřatům Radim Trojan.

Kuřata s mizerným a velmi krátkým životem již dříve odmítlo také jiné rychlé občerstvení, a to mezinárodní řetězec Subway, který rovněž prodává hlavně bagety. Nejde ale jen o fast foody. Mezi společnostmi, které se přihlásily k tomu, že svět může být lepší i pro drůbež, se přihlásila také IKEA.

„Náš závazek k udržitelnějšímu zemědělství a lepším životním podmínkám zvířat vychází z vize IKEA vytvářet lepší každodenní život a mít pozitivní vliv na lidi a planetu. Od roku 2021 proto používáme kuřecí maso z udržitelnějších zdrojů,“ říká manažerka IKEA pro udržitelnost Barbora Geršlová, se kterou na CzechCrunch vyšel i rozhovor.

Švédský nábytkový gigant už nyní volí kuřata, která jsou chovaná podle programu IKEA Food Better. Ten hovoří třeba o prostoru na jedno kuře, odpovědném používání antibiotik nebo zajištění prostředí, které umožní slepičím mláďatům přirozené chování.

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

V Česku se na maso ročně odchová 140 milionů kuřat, většina expresně

Právě to totiž kuřata často v chovech nemají. Jsou v přeplněných halách, kde se nemají kam hnout, což vede k tomu, že chtě nechtě většinu života prosedí. To platí i při vyměšování, takové kuře tak většinou kálí pod sebe, z čehož má pak na břiše i nohou popáleniny. Není to ani nic neobvyklého.

V Česku se na maso odchová asi 140 milionů kuřat ročně, v Evropě je to více než sedm miliard. Podle Obránců zvířat tvoří rychlokuřata naprostou většinu z nich. Jsou vyšlechtěná tak, aby co nejrychleji dorostla, což znamená, že potřebují méně stravy a rychleji jsou za ně peníze. Doba výkrmu takzvaných brojlerových kuřat, která jsou produkovaná rychlovýkrmem, je v Česku zhruba 35 dní.

Podobnou praxi už odmítl výrobce mražených jídel FRoSTA nebo Unilever, jeden z největších výrobců potravin s pobočkami ve více než stovce zemí.