Právo na opravu. Europoslanci chtějí, aby Apple a další výrobci elektroniky prodávali i náhradní díly

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

iphone-1

Foto: Apple

Evropští poslanci chtějí právo na opravu telefonu zavést do legislativy

0Zobrazit komentáře

Zdá se to jako samozřejmý koncept – když si něco koupíme a přestane to fungovat, nejdříve se to pokusíme opravit. V posledních dekádách je ale takový přístup čím dál složitější a některé firmy kvůli tomu bývají označovány dokonce za uživatelsky nepřátelské. O zlepšení situace prosazením takzvaného práva na opravu se nyní pokoušejí poslanci Evropského parlamentu.

Současná elektronika v základu většinou obsahuje funkce, které byly i před několika lety takřka nemyslitelné. Ruku v ruce s tím rychle roste komplexnost daných součástek a klesá ochota výrobců, jež se snaží tlačit dolů výrobní cenu a uzpůsobit je k snadným opravám. A pak je zde samozřejmě výrazná preference prodávat celá nová zařízení místo jen náhradních dílů.

Důsledkem jsou znatelně vyšší náklady nejen pro uživatele, ale i životní prostředí. Podle organizace Global E-waste Statistics Partnership loni na celém světě vzniklo 53,6 milionu tun elektronického odpadu – více, než váží celá dospělá populace Evropy. Oproti roku 2014 jde o pětinu větší objem a zásadní překážka na cestě k udržitelnosti lepším využíváním přírodních zdrojů nebo snižováním uhlíkových emisí.

Za prodlužování životnosti produktů

Zjevným způsobem, jak elektronický i další odpad naopak snižovat, je prodlužování životnosti produktů. V posledních letech tak ve spojitosti s tím nabývají stále větší sílu hnutí uživatelů i servisů, které požadují jak vlastní iniciativy výrobců, tak legislativní změny. Alespoň v těch extrémnějších případech. A právě druhou kategorii podpořili evropští poslanci.

Dle jejich oficiálního doporučení má Evropská unie připravit pravidla, jak výrazně zvýšit opravitelnost produktů na trhu. Firmy by tak třeba měly dodávat cenově dostupné náhradní díly a uzpůsobit procesy častých oprav tak, aby nemusely být prováděny jen v drahých autorizovaných servisech. Evropský parlament zároveň požaduje zvýšení podpory pro trh s použitým zbožím, které je kvůli rychlému stárnutí méně atraktivní.

iphone-3

Foto: Apple

I pouhá výměna baterie v moderním telefonu vyžaduje návštěvu servisu

„Osobně se domnívám – a jsem připraven tu zprávu podpořit –, že pokud uplyne reklamační lhůta, spotřebitel by po určitou dobu měl mít právo na náhradní díl,“ řekl pro Českou televizi europoslanec Jiří Pospíšil. V doporučení poslanců se zmiňuje i prodlužování záruk, jak pro produkty, tak vyměněné díly.

Právo na opravu má v České republice už od března příštího roku platit pro bílou elektroniku, kam se řadí například pračky nebo ledničky. Snad ještě významnější je ale trh s mobilními zařízeními a jejich příslušenstvím, kde se prodají miliardy produktů ročně.

Velký podíl na problému opravitelnosti má Apple, který před lety spustil trend telefonů bez uživatelsky vyměnitelné baterie nebo laptopů, ve kterých jsou všechny komponenty připájeny přímo na základní desce. V posledních letech sice opravářům několikrát vyšel vstříc, značná část potíží však přetrvává.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Apple tak zavádí a podporuje ekologické iniciativy a do roku 2030 chce dosáhnout uhlíkové neutrality pro celý svůj dodavatelský řetězec, vedle toho ale prodává zařízení se zbytečně omezenou životností. Jako téměř neopravitelná bezdrátová sluchátka. Jakmile u AirPods po pár letech poslechu klesne výdrž baterie pod mez použitelnosti, jejich život končí. Drátová sluchátka přitom mohou sloužit klidně desítky let.

Často se na internetu mluví také o opravitelnosti iPhonů nebo MacBooků, kdy prostá výměna prasknutého displeje může být pro neautorizovaný servis skoro nemožná. Vše je spojené se softwarovou certifikací, kryptografickým čipem nebo samotnou nedostupností oficiálních dílů.

Ano ekologii, ne omezování inovací

Pro následující vývoj bude zásadní, co konkrétně se v případných legislativních návrzích objeví. Apple i jiné firmy by totiž proti nim mohly argumentovat tvrzením, že příliš negativně ovlivní vývoj nebo zabezpečení produktů. Přesně to ostatně ze strany výrobce iPhonů zaznělo v otázce sjednocení nabíječek pro všechny výrobce telefonů v Evropě.

Ačkoliv se nyní USB-C jeví jako dokonalé řešení, za pár let to tak být nemusí a na inovativnější konektor by mohlo být kvůli takové legislativě složitější přejít. V otázce jednoduššího vyměnění komponentů lze argumentovat i logicky. Třeba RAM a flash úložiště připájené přímo na základní desku jsou zkrátka rychlejší. Apple ostatně operační paměť v nejnovějších MacBoocích dokonce integroval přímo do čipu M1.

helioring-beton

Přečtěte si takéPrsteny, které ukrývají okamžik zapsaný vesmírným časem. Český Helioring propočítává šperky na míruPrsteny, které ukrývají okamžik zapsaný vesmírným časem. Český Helioring propočítává šperky na míru

Dalším aspektem jsou podmínky, v jakých opravy probíhají. Apple často opakuje, že je pro něj zásadní zajistit správný postup a manipulaci se součástkami, jinak by opravená zařízení nemusela fungovat správně a mohla by být i nebezpečná. Před časem proto i neautorizovaným servisům umožnil využít jejich vzdělávací programy a manuály pro nejčastěji prováděné opravy.

Někteří přesto reagovali negativně kvůli přetrvávajícím striktním pravidlům. Prodlužování životnosti produktů zvyšováním jejich opravitelnosti je nicméně žádoucí. Velkou otázkou pro evropský parlament i samotné firmy zůstává, jak tyto ideje implementovat bez omezování inovací nebo výrazně negativního dopadu na příjmy.

Oblékněme si houby. Natalie Portman a John Legend investovali do startupu, který vyrábí kůži bez zvířecího utrpení

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

kuze4

Foto: Michael Yada, Nick Argo/AMPAS, MycoWorks

Natalie Portman a John Legend investují do startupu MycoWorks

0Zobrazit komentáře

Technologický vývoj posledních let nám jasně ukazuje, že z alternativních materiálů se dá vyrobit takřka cokoliv. Ať už jde o maso z rostlinných směsí nebo budovy z 3D tiskáren. Existují však i výrobky ze „syntetické kůže“, které nevyžadují zabíjení zvířat. Něčím takovým se zabývá startup MycoWorks, jenž k výrobě používá organickou kůži z hub a přesvědčil i herečku Natalii Portman nebo hudebníka Johna Legenda.

MycoWorks bylo založeno v San Francisku už v roce 2013 s cílem výrazně změnit perspektivu, s jakou na houby nahlížíme. Místo zvláštních organismů, které v nejrůznějších odrůdách rostou všude možně a některé z nich můžeme i jíst, k nim chce přistupovat jako ke skvělému ekologickému materiálu.

Před čtyřmi lety tak MycoWorks přišlo s houbovými cihlami, které jsou lehčí a odolnější než beton, a nyní si dláždí cestu přímo na vrchol módního průmyslu. Na biomateriál zvaný Reishi, jenž je vyrobený z podhoubí (mycelia) a svým vzhledem i vlastnostmi připomíná kůži, vybralo od investorů 43 milionů dolarů.

tree-fungus-pixabay

MycoWorks vyrábí materiál podobný kůži z hub Reishi

Velkou finanční investici na škálování produkce firma získala od venture kapitálových firem, nejmenovaných módních značek i celebrit, mezi kterými nechybí zmíněná Natalie Portman nebo hudebník John Legend. První kousky oblečení nebo doplňků včetně kabelek vyrobené z Reishi přitom mají být takřka za rohem.

Celá připravovaná nabídka má splňovat (nebo dokonce přesahovat) typická očekávání zákazníků spojená s koženými výrobky. Kvalita materiálu spolu se známými jmény značek by tak mohla módní průmysl posunout výrazně k ekologičtější i etičtější budoucnosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Lidé se podle archeologických odhadů začali oblékat někdy mezi 100 až 500 tisíci lety před naším letopočtem a tím prvním, do čeho svá těla skryli před nástrahami přírody, byli ostatní živočichové. Od té doby se život a možnosti našeho druhu nesčetněkrát změnily, oblékání se do kůže jiných zvířat nám ale zůstalo. Máloco zkrátka dokáže konkurovat její kombinaci vzhledu a výdrže.

Biomateriál od MycoWorks přitom nemá sloužit jen jako náhražka kůže, respektive něco, s čím se musíme spokojit čelíc nemožnosti použít to, co bychom skutečně chtěli. „Reishi není kůže. Reishi je víc než kůže,“ říká ředitel startupu Matt Scullin v rozhovoru pro The Washington Post.

„Momentálně nás tak trochu omezuje každodenní žargon. Na dotek je to jako kůže, vypadá to jako kůže, takže o tom mluvíme jako o kůži, ale není to kůže,“ poznamenává Scullin a dodává, že oproti ní má Reishi mnoho výhod – od získávání přes zpracování a používání až po konec života.

mycoworks-reishi-mycelium-leather

Reprofoto: MycoWorks/Vimeo

Materiál z mycelia od MycoWorks je skoro k nerozeznání od kůže

Jelikož se pravá kůže získává ze zvířat, je zde ekologický aspekt jejich chovu a etický aspekt jejich zabíjení. Ve skutečnosti je situace trochu komplikovanější, protože kožený průmysl z velké části používá odpad z masového průmyslu. I k němu ale vznikají alternativy od firem Beyond Meat nebo Impossible Foods.

Po stažení kůže ze zvířat se produkt použitelný v módě nejčastěji vyrábí tzv. chromočiněním, chemickým procesem produkujícím nebezpečný odpad. Chromočinění umožňuje snadné barvení materiálu, zajišťuje jeho uniformitu a také voděodolnost. Znamená ale také, že výsledná kůže není biologicky rozložitelná. A syntetická kůže na tom není o nic lépe.

Lepší než kůže

MycoWorks se ale zároveň vymezuje vůči ostatním výrobcům, kteří pro výrobu oblečení používají taktéž houby, ananasová vlákna nebo kaktusy. Materiál sanfranciského startupu má být výrazně trvanlivější a bezproblémově aplikovatelný i v náročných podmínkách, kterým jsou vystavovány peněženky, kabelky nebo čalounické výrobky.

Základem Reishi je zemědělský odpad, například piliny, kterými se krmí dřevo pojídající houba Ganoderma lucidum. Aby z rozsáhlých ploch vzniknuvšího myceliálního porostu nezačaly vyrůstat samotné houby, v pěstírně je třeba přesně regulovat teplotu, vlhkost a další podmínky.

kozena-bunda

Foto: Tyler Nix/Unsplash

Křivák neboli motorkářská bunda je typickým oblečením z kůže

Výsledkem jsou pak velké pláty biomateriálu, který lze dále používat podobně jako kůži. Při celém procesu nemusejí vznikat skleníkové plyny – mnoho druhů hub je naopak ukládá. Na konci života se pak mohou stát potravou pro další houby.

mars-martan

Přečtěte si takéRudá planeta fascinuje lidstvo a dobýt ji chce i Elon Musk. Co nás čeká na Marsu, až tam jednou zamíříme?Rudá planeta fascinuje lidstvo a dobýt ji chce i Elon Musk. Co nás čeká na Marsu, až tam jednou zamíříme?

Hlavní výzvou pro MycoWorks teď bude dosáhnout schopnosti konkurovat objemu produkce klasické kůže nebo jejích syntetických náhražek. Zatímco MycoWorks nyní dokáže vyrobit tisíce metrů čtverečních Reishi ročně, pro celý kožený průmysl jsou to stovky milionů čtverečních metrů za rok.

Motivace pro vývoj je nicméně velmi silná a zájem investorů i značek velký. MycoWorks prozatím získalo celkem 62 milionů dolarů, konkurenční Bolt Threads, jenž mycelium využívá také, zase nedávno vytvořil konsorcium s Adidasem, britskou návrhářkou Stellou McCartney či módním domem stojícím za značkou Balenciaga.

mycoworks-reishi-mycelium-leather-matt-scullin

Foto: MycoWorks/Vimeo

Ředitel MycoWorks Matt Scullin

Dept Q

Přečtěte si takéNa Netflixu vyšla skvělá krimi novinka od tvůrce Dámského gambituNa Netflixu vyšla novinka od tvůrce Dámského gambitu. Oddělení Q je skvělá kriminálka o duši detektiva

Není se ostatně čemu divit. Nové firmy vyrábějící biomateriály se vydávají na obrovský globální trh – například jen syntetické náhražky kůže ročně generují příjmy kolem sedmdesáti miliard dolarů. Nové nahlížení na přírodní zdroje a jejich začleňování do každodenního života tak slibuje vskutku velmi zajímavou budoucnost.

Takovou, v níž se nemusíme spokojovat s horšími verzemi věcí ve jménu ekologie, ale budeme schopni přírodu využívat k našemu prospěchu, aniž bychom ji přitom ničili. „Materiály z hub nebudou nabízeny jako dobré pro přírodu. Samy jí jsou,“ poznamenala spoluzakladatelka MycoWorks Sophia Wang magazínu Business Insider.