Každý, kdo chce mít dobrý život, by měl číst, cestovat a cvičit. Alespoň podle tohoto hesla se řídí Štefan Blahovec, který stojí za sítí fitness center Form Factory, jež se dlouhodobě snaží motivovat lidi k pohybu. A i když je všeobecně známé, že právě aktivní způsob života má řadu pozitivních dopadů na zdraví, v Česku pravidelně cvičí asi jen pětina populace. „Je to největší investice, kterou pro sebe můžete udělat,“ říká.

Štefan Blahovec se okolo sportu a cvičení pohybuje už od dětství – a vzhledem k tomu, že je šéfem Form Factory, ví o světě fitness více než běžný člověk. I proto si tak všímá nejrůznějších mýtů, které se okolo cvičení ve specializovaných klubech vznáší. „Lidé vlastně nevědí, že fitness centra nejsou jen o zvedání činek. Mohou tam klidně tancovat, případně aktivně relaxovat pomocí jógy nebo pilates,“ uvádí v podcastu Čestmíra Strakatého.

Reaguje tak na velmi častou výmluvu, kdy lidé říkají, že je to nebaví, aniž by věděli, z čeho si mohou vybírat. Najít si naplňující činnost je jedna z klíčových věcí, na kterou je třeba se zaměřit, když s aktivním životním stylem lidé začínají. „Jsem i zastánce bojových sportů, například juda nebo brazilského jiu-jitsu pro děti, což je ideální pohyb pro start a průprava pro případnou sebeobranu,“ doplňuje.

Neznalost spojená s nedostatkem motivace a disciplíny se pak odráží na datech, na která se Blahovec odvolává. Ta říkají, že v Česku a na Slovenku se „pravidelně hýbe“ pouze dvacet procent populace – a obě země se nacházejí na nejnižších příčkách v Evropské unii. Například ve Finsku se má aktivnějšímu životnímu stylu věnovat až sedmdesát procent národa. „Horší už je jen Rumunsko a Bulharsko,“ zmiňuje Blahovec.

To, že Češi a Slováci moc necvičí, dává za vinu i všeobecnému vnímání fitness. Zmiňuje situaci, která nastala během pandemie koronaviru, kdy byla fitness centra jako první zavírána a jako poslední otevírána. Proč? Podle Blahovce proto, že politici – a společnost obecně – mají fitness stále zafixováno jako něco, kam chodí vyhazovači, taxikáři a steroidy napěchovaní chlapi zvedat těžké váhy. Takže to není nic důležitého.

„Často na přednáškách lidem říkám, ať si zavřou oči a představí si v hlavě slovo fitness. Co je asi tak napadne… A stále slyším, že mají před očima časopis Fitness s Arnoldem Schwarzeneggerem na přebalu,“ říká Blahovec a doplňuje, že ruku v ruce s tím jdou i mýty, proč lidé nechodí do fitka. Mohou mít totiž obavy, jak se na ně budou ostatní dívat a hodnotit jejich vzhled. „Každý si dnes ale hledí svého,“ dodává.

Na druhou stranu sám uznává, že se muži občas „kouknou“ na ženu – a naopak. I to má být důvod, proč málokdy funguje rozdělení fitness center na dámskou a pánskou část. „Fitka mají velký sociální aspekt. Takže když se bavíme o výhodách fitness center – od zdraví po štíhlost –, tak ten sociální aspekt je hodně velký. Znám dost příkladů lidí, kteří se dali dohromady právě ve fitku,“ uvádí Blahovec.

Debata se stočila také k tomu, proč je cvičení a zdravý životní styl jako takový tou největší investicí, kterou může člověk sám pro sebe udělat. Zatímco teď některé lidi s nadváhou nemusí nic bolet, za dvacet let to jejich klouby mohou výrazně pocítit. A proto má být podle něj vhodné si takto odůvodnit i cenu permanentky do fitness center.

V podcastu Štefan Blahovec rozebírá i problematiku takzvaného bodyshamingu, která je s nárůstem sociálních sítí čím dál větší, řeší postupy, jak s cvičením začít, zmiňuje, jaké civilizační choroby nedostatek pohybu způsobuje, a také pokládá na stůl dvě klíčová slova – motivace a disciplína.