Když se Sparta v loňské sezoně objevila v Lize mistrů, byla to pro ni a její fanoušky velká sláva. Pražský fotbalový klub se do hlavní fáze nejprestižnější klubové soutěže probojoval po dlouhých devatenácti letech. Po výsledkové stránce sparťanské tažení už tak slavné nebylo, účast v Lize mistrů se ovšem dramaticky propsala do hospodaření klubu. Jen z této soutěže přišlo do sparťanské kasy v sezoně 2024/2025 přes 700 milionů korun. Celkové výnosy Sparty se tak vyšplhaly na 1,3 miliardy korun. I díky tomu hospodařila se ziskem, byť minimálním ve výši 2,5 milionu korun.

„Dlouhodobým cílem managementu i akcionářů je hospodařit v kladných číslech, zároveň případné zisky investovat zpět do klubu. Hospodářský výsledek sezony ovlivnilo několik faktorů. Pozitivní přínos tvořily příjmy z UEFA a růst komerčních výnosů na jedné straně, na straně druhé jsme vykázali negativní přestupové saldo a vyšší provozní náklady spojené s účastí A-týmu v Lize mistrů,“ říká František Čupr, výkonný místopředseda představenstva AC Sparta Praha.

Jak tedy hospodaření Sparty v loňské sezoně vypadalo v číslech? Celkové výnosy činily v součtu zhruba 1,3 miliardy korun, kdy se příjmy z UEFA díky účasti v ligové fázi Ligy mistrů vyšplhaly na 710,8 milionu korun a obchodní výnosy činily 593,5 milionu korun. V případě obchodních výnosů šlo o meziroční růst zhruba o čtvrtinu, přičemž reklama a sponzoring vygenerovaly 209,5 milionu a tržby ze vstupného dosáhly rekordních 233,9 milionu korun.

Foto: AC Sparta Praha

Momentka ze zápasu Slavie se Spartou

Ve výsledku se Spartě podařilo zakončit loňskou sezonu se ziskem 2,5 milionu korun. Kladného hospodaření se povedlo v éře Daniela Křetínského dosáhnout teprve popáté od jeho příchodu v roce 2004. Jeden z nejbohatších Čechů klub vlastní společně s Patrikem Tkáčem a skupinou J&T. V zisku byla Sparta za více než dvacet let jen v sezonách 2004/05 (31,8 milionu), 2016/17 (22,6 milionu), v rekordním ročníku 2018/19 (311,6 milionu), předloni (46,2 milionu korun) a loni.

Klíčovým faktorem, proč se zisk meziročně propadl, je saldo z transferů. Zatímco v předloňské sezoně Sparta na přestupech vydělala přes 307 milionů, loňské transferové saldo bylo minus 150,8 milionu korun. Lukrativní přestupy Ladislava Krejčího do Girony a Martina Vitíka do Boloni totiž byly zúčtovány v předchozí sezoně, respektive budou započítány až do té následující. Mezi nejdražší nákupy patřily příchody Albiona Rrahmaniho nebo Emmanuela Uchenny. Významným transferem byl odchod Jana Kuchty, který se ale nakonec do Sparty vrátil.

„Stabilní obchodní příjmy jsou pro klub klíčové, protože pomáhají vyrovnávat případné výkyvy přestupového salda i příjmů z UEFA. Daří se nám navazovat dlouhodobá partnerství, průběžně je prodlužovat a rozšiřovat. Společné obchodní cíle naplňujeme díky inovativním a měřitelným kampaním a aktivacím, které propojují partnery s fanoušky nejen přes naše digitální produkty,“ říká Tomáš Křivda, generální ředitel AC Sparta Praha, který v našem podcastu Money Maker před pár měsíci rozebíral, jaké změny ve Spartě po výsledkově neúspěšné sezoně probíhaly i jaká je role Daniela Křetínského.

Účast v Lize mistrů sice Spartě přinesla větší příjmy, ale také se díky tomu zvýšily náklady. Ty na zajištění provozu v loňské sezoně činily 470,8 milionu korun a zahrnují organizaci domácích i mezinárodních utkání, přípravy herních kempů, spotřebu energií, služby pro partnery, materiál a pojištění. Do této položky se promítly také pořadatelské a cestovní náklady spojené s Ligou mistrů.

Náklady na provoz stadionu dosáhly 49,8 milionu, náklady na hráče a realizační týmy byly 545,9 milionu korun a zahrnují všechny týmové složky klubu, případy hostování, na nichž se klub mzdově podílel, i bonusy vyplácené v návaznosti na účast v evropských soutěžích. Sparta zároveň investovala do infrastruktury a zázemí nejen na stadionu na Letné. Součástí rozvoje značky byla i koprodukce filmu Kouzlo derby.