Loni galerii Kunsthalle Praha navštívilo přes 100 tisíc lidí. Letos zde dostanou hlavní slovo ženy

Videoart zaměřený na sexualitu, fotodokumentace Bauhausu, partnerské vztahy či zkoumání lidské existence. Program Kunsthalle je letos obzvlášť pestrý.

kunsthalle-nahled

Foto: Milan Bureš

Kunsthalle letos připravuje dvě velké mezinárodní výstavy a tři audiovizuální instalace

0Zobrazit komentáře

Galerie Kunsthalle Praha představila program na nadcházející rok, během kterého uvede dvě velké mezinárodní výstavy, tři audiovizuální instalace a stovky programových aktivit. Díla některých umělců a umělkyň budou v Česku k vidění vůbec poprvé. Jde například o tvorbu významného amerického umělce Johna Sanborna, galerie představí také první ucelenou prezentaci díla nepříliš známé pražské rodačky, spisovatelky a fotografky Lucie Moholy. V průběhu roku budou hrát prim i další umělkyně, například Ester Geislerová nebo Japonka Chiharu Shiota.

„Rok 2023 byl dynamický, plný inspirativních setkání s uměním a přáteli. Odhalili jsme celkem pět nových výstav, uspořádali stovky vzdělávacích a doprovodných programů a přivítali 101 592 návštěvníků, z toho 35 procent ve věku do šestadvaceti let,“ shrnuje uplynulý rok ředitelka Kunsthalle Ivana Goossen. Nejúspěšnějšími výstavami byly Bohemia: Příběh fenoménu, aktuální READ dvojice Elmgreen & Dragset nebo český audiovizuální projekt The Grief of Misfit Cathedrals.

I pro letošní rok galerie slibuje pestrý program. Prvního března uvede výstavu amerického umělce zaměřeného především na videoart Johna Sanborna. V Česku bude vystavovat vůbec poprvé. Sanborn v 70. a 80. letech dvacátého století patřil k vlně tvůrcům experimentálního videoartu, později se podílel na rozkvětu videoklipové estetiky hudebního kanálu MTV i na rozmachu současného fenoménu digitálního umění.

kh-2

Foto: John Sanborn

Prví letošní výstava představí umělce Johna Sanborna

V Kunsthalle bude k vidění jeho monumentální devítikanálová videoinstalace V+M z roku 2015, jejímiž ústředními tématy jsou láska, sexualita a fluidní genderová identita. „Sanborn poetické příběhy z antické mytologie přetváří s ohledem na dnešní gender fluidní společnost. Poselství jeho díla tak vidím v rovnosti a otevřenosti vůči odlišnostem, což pro divačky a diváky může být velmi inspirativní,“ přibližuje instalaci Barbora Ropková, kurátorka sbírky Kunsthalle Praha.

Premiéru ucelené prezentace na domácí půdě bude mít od 30. května spisovatelka a fotografka Lucia Moholy, která skrze objektiv fotoaparátu mimořádným způsobem zdokumentovala působení umělecké školy Bauhaus, široké a mnohdy i odborné veřejnosti však není příliš známá. Výstava s názvem Exposures si tak dává za cíl zaplnit alespoň část prázdných míst v dějinách umění.

„Objevit Lucii Moholy bylo jako zjevení. Ukázalo se, že československá avantgardní fotografie, proslavená zejména díly mužů jako František Drtikol, Jaromír Funke a Jaroslav Rössler, měla i zástupkyně. Moholy evidentně patřila k bezpočtu umělkyň, které byly nespravedlivě vynechány z knih o dějinách umění. Později jsem se dozvěděla, že jí bylo jen zřídka přiznáváno autorství slavných snímků, které pořídila během svého působení v Bauhausu,“ popisuje Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha.

Ženy budou mít v rámci programu Kunsthalle hlavní slovo i po zbytek roku. V letních měsících od 28. června galerie uvede dílo umělkyně Ester Geislerové, která se symbolicky vrátí na místo svého uměleckého činu z roku 2012, kdy ještě na půdě bývalé Zengerovy transformační stanice prezentovala diplomovou práci. Tehdejší instalaci Kvíz vystřídá dílem s názvem Co jsme měli říct a neřekli, kde přirozeně navazuje na témata, jimž se věnuje v rámci projektu Terapie sdílením, tedy partnerským vztahům, komunikaci, ale i práci s emocemi a traumatem.

Poslední výstava v Kunsthalle pro rok 2024 ponese název Neklidná duše a představí dílo japonské umělkyně Chiharu Shioty, která pravidelně vystavuje v muzeích a galeriích po celém světě, od losangeleského Hammer Museum přes Gropius Bau v Berlíně až po Yorkshire Sculpture Park ve Velké Británii. V roce 2015 reprezentovala Japonsko na 56. bienále v Benátkách. Její tvorba se vyznačuje rozmáchlými prostorovými instalacemi, v nichž reflektuje život, smrt a mezilidské vztahy. Výstava začne 28. listopadu 2024 a přelije se až do dalšího roku. Rozprostírat se bude ve dvou největších výstavních prostorách v Kunsthalle.

„Jedinečným způsobem, jakým Chiharu Shiota ovládá muzejní prostor – sama tomu říká ‚kreslení ve vzduchu’ za pomoci vlněných nití – celkově posouvá hranice vizuální tvorby. Vtahuje návštěvníky do svého poetického světa plného předmětů a tvarů, které rezonují nejen s naší osobní, ale také kolektivní pamětí,“ prozrazuje Havranek, podle níž se v tvorbě Chiharu Shioty spojují vlivy asijské i západní kultury.

Nadto chystá galerie bohatý vzdělávací program, jehož součástí bude například interaktivní aplikace rozšířené reality Trafo, kde mohou návštěvníci a návštěvnice nahlédnout do historie bývalé Zengerovy transformační stanice, zažít prohlídku současných galerií nebo si zahrát na magický klavír umělce Zdeňka Pešánka, který byl středobodem historicky první výstavy v Kunsthalle s názvem Kinetismus.

Kultivovat debatu o umění v naší společnosti chce pak galerie v rámci projektu Debatní liga. Jde o otevřenou platformu pro žákyně a žáky středních škol, která jim pomáhá osvojit si zkušenosti s diskutováním nebo s orientací v nejrůznějších tématech více či méně spjatých s uměním. Pokračovat bude také série přednášek o současném umění TransformArt, jejichž ústředním tématem tentokrát bude odolnost umění v digitální době.