Low-code a no-code platformy jsou tu. Jak správně postupovat při jejich používání?

Tvorba aplikací nemusí být výsadou pár vyvolených programátorů. Pro vytěžení maxima z low-code/no-code platforem je však dobré znát několik principů.

Pavlína Uchytilová

Foto: Trask

Pavlína Uchytilová, konzultantka ve společnosti Trask

Společnosti napříč všemi odvětvími v posledních letech čelí tlaku na digitalizaci. Pokud by však chtěly všechny své požadavky naplnit pouze klasicky plnohodnotným programováním, narazily by na několik překážek. Celý segment trpí dlouhodobě nedostatkem edukovaných programátorů, což vede také k jejich rostoucí ceně na trhu práce. Firmy tedy bojují s nedostatkem zdrojů, vysokými náklady a v neposlední řadě také s dlouhou dobou čekání na vývoj. Především řešení, která mají podporovat interní fungování společnosti, mají totiž často nejnižší prioritu. Vize, že by i business uživatelé mohli sami vytvářet aplikace, by všechny tyto překážky odstranila a pomohla společnostem v digitalizaci a modernizaci.

Co je to tedy vlastně ten low-code a jak se liší od no-code přístupu? Oba umožňují uživatelům vytvářet řešení bez nutné znalosti programování. V no-code se bez programování obejdete zcela, zatímco v low-code platformách již jsou pro jejich plné využití určité znalosti kódování potřeba. V obou případech uživatelé tvoří řešení v tzv. „drag & drop“ editorech, které jim umožní vizuálně vytvářet řešení pomocí předdefinovaných základních elementů. Mnoho těchto platforem spolupracuje i se standardními programovacími jazyky, které mohou být povolány na pomoc, pokud by schopnost těchto nástrojů přestala dostačovat.

Jenže platformy, stejně jako je to u mnoha jiných trendů, mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Co je třeba zvážit, abyste zůstali na té správné straně? Rychle rostoucími řešeními zvanými low-code či no-code se mimo jiné zabývá tuzemská technologická společnost Trask. Seznam těch nejdůležitějších otázek spojených s využíváním těchto platforem pro nás sestavila Pavlína Uchytilová právě z této firmy.

***

Myslete na budoucnost

Volba platformy by neměla být provedena bez řádné rozvahy na několika úrovních. Bude podporovat vznik pouze interních řešení, nebo to mají být řešení také veřejná? Kolik potenciálních tvůrců, takzvaných citizen developerů ve společnosti bude? Kdo se bude o platformu a následně o implementovaná řešení starat? Jaké budou základní a budoucí náklady na její provoz? To jsou pouze základní otázky, na které byste určitě měli znát odpověď dříve, než některou z platforem adoptujete.

Jak tedy začít? Stěžejní je výběr správné platformy, která naplní vaše potřeby. Při její volbě sledujte nejenom její aktuální možnosti, ale také budoucí rozvoj. Zavedení low-code řešení je totiž dlouhodobým rozhodnutím. Většinou jsou provozována v cloudu a licence jsou hrazeny vždy za určité časové období. Pokud byste se tedy rozhodli v budoucnu platformu opustit, migrace řešení do jiných platforem není jednoduchou záležitostí a velmi často znamená plnou reimplemementaci, tedy vysoké náklady. Řešte proto od začátku, jak jsou platformy stabilní, technologicky moderní a inovativní. Všímejte si zároveň, jestli jejich poskytovatelé stále investují do rozvoje.

Programování nemusí být jen pro pár vyvolených

Výše zmíněné licence jistě hrají také nemalou roli při výběru platformy. Licence může být vázaná buď na uživatele, nebo na řešení, případně na jejich kombinaci. Pro každou organizaci tedy může být výhodný jiný model. Jsou tu ale i dodatečné náklady. Například při následné integraci nebo v případě dalšího rozšiřování platformy. Na první pohled to jsou neviditelné výdaje někdy v budoucnu, které však mohou i několikanásobně přesáhnout původně plánovaný rozpočet.

Jelikož budete šířit platformu mezi uživatele, kteří s ní nemají žádné zkušenosti, tak se vyplatí zhodnotit také množství edukačních materiálů, které jsou pro ni volně k dispozici. Anebo v jaké formě je lze dokoupit. Pokud platforma sama nemá připraven vzdělávací proces, bude to stát čas a peníze samotnou organizaci.

Otevřeně, ale s pravidly

Ve chvíli, kdy v low-code a no-code skutečně může tvořit každý, je třeba zavést pravidla. Bez alespoň základní regulace by vznikl Divoký západ bez odpovědnosti. Což ve výsledku ohrožuje nejen oblast compliance a kyberbezpečnosti, ale i samotné principy a kvalitu IT dodávek.

Ideální je, když se pravidla pro platformu definují ještě před jejím spuštěním. Její provoz a vynucování pravidel by pak měly být v gesci IT oddělení. Takto se vyhnete situaci, kdy po odchodu tvůrce řešení nebude ve firmě nikdo, kdo by ho mohl spravovat a dál rozvíjet. Myslet na governance platformy je tedy nezbytností.

Doporučujeme také vytvoření takzvaného centra excelence, tedy skupiny expertů na danou problematiku, která bude zastřešovat podporu a pomoc při realizaci, provozu a řešení problémů běžným tvůrcům. Tato komunita může podporovat i nováčky při snaze vytvářet první řešení.

Osvěta je základ úspěchu

Low-code a no-code platformy jsou vhodné pro mnoho lidí a nízká úroveň znalostí programování, jak již bylo mnohokrát řečeno, jejich používání neomezuje. Přesto se nehodí pro úplně každého. Platí, že lidé pracující s platformami by měli mít alespoň základní analytické myšlení a vlohy pro učení a adopci technologií. Často se říká, že low-code je vlastně „Excel na steroidech“ a zkušení uživatelé MS nástrojů jsou velmi dobrými kandidáty pro adoptování těchto nových principů.

Především zaměstnanci z oddělení, která mají vysokou potřebu řešit digitalizaci, velmi efektivně a rychle tyto platformy adoptují, protože si uvědomují, že jim mohou zjednodušit jejich často rutinní a opakující se činnosti. Tito lidé také zároveň nejlépe rozumí dané problematice a dokážou své požadavky rychle proměnit ve funkční řešení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aby to celé fungovalo, je nejprve potřeba možné kandidáty pro postup nadchnout a platformu představit populární a srozumitelnou formou. Není od věci zároveň zavést proces rozvahy, zda je konkrétní případ nutné řešit standardním vývojem nebo je možné rychleji a efektivněji využít low-code. Vždy je dobré začínat s řešeními menšího rozsahu a až při plném ovládnutí platformy se pustit i do komplexních a provázaných postupů. Často příliš složité řešení může nováčky od použití platforem odradit. I zde platí, že je dobré postupovat po malých krocích.

Nezapomínejte ve své společnosti ale také na opačnou osvětu ve světě technických profesionálů, aby i oni pochopili, že z low-code platforem mohou těžit všichni a nejsou jejich přímou konkurencí. Naopak je cílem, aby pokryly jednoduchá řešení a jim se tak rozvážou ruce k řešení důležitých projektů, které vyžadují standardní kódování.

Low-code a no-code platformy se můžou stát velmi mocnými nástroji, které firmu posunou v oblasti digitalizace i efektivity zaměstnanců. Pokud se však zdá, že jsou výše zmíněné rady příliš velké sousto, je vhodné oslovit IT odborníky se zaměřením na platformy a IT governance.

Partnerem článku je společnost Trask. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Pražští vývojáři z Veeamu globálně chrání téměř půl milionu firem. Kritická data ubrání před vyděrači

Bezpečnostních hrozeb přibývá, firmy by měly kromě systémů pro zálohování a obnovu dat řešit hlavně prevenci, říká regionální šéf Veeamu.

Peter BrejčákPeter Brejčák

Martin Štětka, regionální ředitel společnosti Veeam pro střední a východní Evropu

V cloudu zálohuje data pro více než 450 tisíc podniků. Ve svém oboru se tak řadí mezi globální špičku. Americká společnost Veeam se přitom do velké míry spoléhá na Čechy – v jejím největším výzkumném a vývojovém centru na tuzemském trhu totiž pracuje přes 460 vývojářů a dalších specialistů na oblast řízení vývoje produktů, softwarového inženýrství i kontroly kvality.

„Pracují zde na globálních projektech a vývoji nejpokročilejších technologií ochrany dat, které lze nasadit ve všech prostředích a které pomáhají řídit všechny fáze životního cyklu. V jistém smyslu je pražské výzkumné a vývojové centrum lídrem ve vývoji řešení pro zálohování, obnovu a správu dat, která poskytují moderní ochranu dat zákazníkům po světě,“ přibližuje pro CzechCrunch Martin Štětka, regionální ředitel Veeamu pro střední a východní Evropu.

Práce českých vývojářů přitom získává na stále větší důležitosti. Odborníci již léta upozorňují na rostoucí intenzitu hrozeb ze strany útočníků. Hrozeb je rok od roku více a jsou stále sofistikovanější. Zároveň jsou prostředí, která je nutné chránit, stále složitější a více decentralizovaná, což souvisí s migrací do veřejného cloudu, digitální transformací a rostoucím tlakem na co nejrychlejší uvádění nových produktů.

Z letošní studie Veeamu pak vyplývá, že ransomwarovým útokům (kdy viry blokují přístup k datům a od napadeného žádají výkupné) byly v minulém roce vystaveny tři ze čtyř dotázaných organizací, tři z pěti přitom několikrát. Ochrana před útoky a následná obnovitelnost uložených informací se stávají stále kritičtější součástí strategií zálohování a obnovy dat.

Dvě třetiny podniků se při ochraně svých dat spoléhají na cloudová řešení, zatímco schopnost obnovit data po ransomwarových útocích je i nadále hlavním úkolem strategií kontinuity podnikání. Tyto problémy se přitom týkají i našeho regionu.

Výzkumné a vývojové centrum společnosti Veeam v Praze

„Stále častěji slyšíme o úspěšných útocích na IT systémy českých a slovenských firem. A pokud o takovém útoku čteme, tak je zpravidla situace velice vážná a podnik je již ve fázi, kdy se mu data nedaří obnovit,“ přibližuje Štětka. Zdůrazňuje však, že Veeam není IT bezpečnostní firmou v pravém slova smyslu, ale přesto se postiženým organizacím snaží pomoci s obnovami jejich systémů, pokud mají data zálohována.

Mnohem důležitější než obnova dat je ale z firemního pohledu podle Štětky prevence, kdy je třeba jasně definovat pravidla a metodiky zálohování a obnovy dat do strategie. „V případě útoku toto nastavení výrazně zvyšuje šance na obnovení původních dat podle plánu a co nejméně bolestivým způsobem,“ doplňuje s tím, že počet společností, které tyto otázky řeší, stoupá. Pořád ale existují velké mezery.

„Je nesmírně důležité, aby podnik pochopil, která z dat jsou kritická pro jeho podnikání. Kromě toho je nutné individuální posouzení, aby se potřeby organizace v oblasti ochrany dat shodovaly s výkonem IT, který firma vyžaduje. A konečně musí být zajištěna kontinuita podnikání, k čemuž je třeba detailně porozumět kritickým složkám a faktorům,“ dodává Štětka.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V pražském vývojovém centru pracují softwaroví odborníci na řešeních pro moderní ochranu dat jak pro tradiční fyzická datová centra, tak datacentra postavená na virtualizačních technologiích jako Microsoft Azure nebo VMware, ale i pro cloudová řešení, a to od všech předních světových poskytovatelů cloudu: Amazon Web Services, Microsoft Azure či Google Cloud Platform.

Dlouhodobě nejúspěšnějším produktem firmy je řešení Veeam Backup & Replication, které slouží na tvorbu záloh a jejich obnovu, nejrychleji rostoucím je pak Veeam Backup for Microsoft 365, jemuž v popularitě pomohl i zvýšený zájem o práci na dálku spojený s pandemií koronaviru.

„Poskytujeme jednotnou platformu pro správu a ochranu všech dat a aplikací, bez ohledu na to, kde se nacházejí. S naším portfoliem nabízíme komplexní přístup, který nekončí u základních funkcí, ale nabízí pokročilé možnosti zálohování, obnovy i monitorování a podporuje dostupnost a mobilitu dat v jakémkoliv prostředí IT, ať už se jedná o cloud, virtuální, fyzické či další prostředí,“ přibližuje Štětka.

Díky akvizici společnosti Kasten, lídra trhu zálohování a zotavení po havárii řešení využívajících technologii Kubernetes, navíc pokrývá právě i platformu Kubernetes, přičemž svým zákazníkům umožňuje data zálohovat, dělat takzvanou disaster recovery a správu dat také virtualizovat.

Martin Štětka, regionální ředitel Veeamu pro střední a východní Evropu

Podle Štětky je mezi českými zákazníky Veeamu nejvíce očekávaná nová verze zmiňovaného řešení Veeam Backup & Replication, která nabídne novou sadu funkcí včetně přímého zápisu do objektového úložiště a agentů v cloudu nebo všudypřítomnou neměnitelnost, která umožňuje rychlejší obnovu po ransomwarovém útoku a lepší ochranu před kybernetickými hrozbami.

„Našimi prioritami jsou cloud, bezpečnost a Kubernetes. Důvody jsou pragmatické – potřeby a očekávání zákazníků. Bezpečnost dat máme v DNA a na cloud, který naplňuje ambice stát se dominantní datovou platformou, jsme se přirozeně zaměřili spolu s vývojem technologií a potřeb trhu,“ říká Štětka.

„Tyto technologie jsou atraktivní jak pro naše zákazníky, tak i pro vývojáře, kterým práce v našem pražském vývojovém centru poskytuje možnost pracovat na špičkových technologiích a projektech světového významu, kde vývoj v miliardovou společnost stále přináší nové příležitosti,“ popisuje Štětka a doplňuje, že pražský tým Veeamu se bude i nadále rozrůstat.

Tři bezpečnostní cíle roku 2023

Z pohledu samotných firem by se pak jejich pozornost podle Štětky měla v příštím roce zaměřit na tři hlavní oblasti. První je „záplatování systémů“, tedy identifikace zranitelností v systémech předtím, než se je podaří útočníkům zneužít. Při nasazování záplat je pak rozumné stanovit pořadí jejich instalace podle míry rizika a také zajistit, aby byly záplaty před nasazením do ostrého provozu důkladně otestovány.

Druhým cílem by měla být implementace vícefaktorové autentizace (MFA), což zvyšuje odolnost systémů vůči útočníkům a snižuje riziko špatné digitální hygieny zaměstnanců v podobě slabých, kompromitovaných nebo duplicitních hesel. „Dodatečný způsob ověřování se může lišit v závislosti na podniku a typu chráněných informací, ale může zahrnovat SMS, mobilní aplikace, fyzické bezpečnostní klíče nebo dokonce biometrické údaje,“ popisuje Štětka s tím, že téměř polovina všech firem MFA zatím vůbec nevyužívá.

en-veeam

Foto: Veeam

Kanceláře společnosti Veeam

Do třetice by měly priority příštího roku doplňovat investice do neměnných záloh, které slouží jako poslední linie obrany. „Je ale nezbytné si uvědomit, že ne všechny zálohy jsou stejné. Moderní ransomware se cíleně zaměřuje na poškození zálohovacích úložišť, a proto je do budoucna zásadní zajistit, aby s tím vaše strategie pro zálohování počítala,“ upozorňuje Štětka.

Šéf Veeamu pro střední a východní Evropu pak dodává, že navzdory výraznému pokroku v kybernetickém odvětví se zatím nikomu nepodařilo přijít s křišťálovou koulí, ale je zjevné, že hrozby nikam nezmizí.

„Bezpečnost informací zůstává v současnosti zásadním úkolem, ale aby se bezpečnostní týmy nenechaly zavalit nesčetným seznamem obav, měly by se soustředit na jeden krok po druhém. Pokud začnete se třemi zde uvedenými prioritami, výrazně tím zmírníte rizika; jestliže některou z nich nyní neplníte, ujistěte se, že ji pro rok 2023 zařadíte na první místo svého seznamu, ať už je jakkoli dlouhý,“ dodává Štětka.

Partnerem článku je Veeam. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.