Má vliv na tisíce vinařství v Česku a obrat přes 200 milionů. Teď chce expandovat i do dalších oborů

Podnikatel Jan Žďárský je v Česku jedním z nejúspěšnějších dodavatelů vinařských technologií. Proinvestovat by se ale chtěl i mimo tradiční oblast.

zdarsky-nahled

Foto: &Cork

Zakladatel a šéf vinařského holdingu &Cork Jan Žďárský

0Zobrazit komentáře

V roce 2009 založil podnikatel Jan Žďárský firmu Vinařský ráj, ze které se v průběhu let stal jeden z nejúspěšnějších dodavatelů vinařských technologií v Česku, na Slovensku a v Polsku. Před rokem koupil společnost Kovo Prudík a brownfield v Čejkovicích nazvaný Areál mezi vinicemi. A zkraje letošního roku všechny firmy zastřešil holdingem &Cork. Po loňském obratu více než 200 milionů cílí Žďárský na desetiprocentní růst a v plánu má akvizice dalších firem, ovšem ne nutně z vinařského ranku.

Zakladatel a současný šéf zatím ryze vinařského holdingu začal v oblasti vína podnikat jako většina obyvatel jižní Moravy – s kamarádem vyráběl vlastní víno v demižonech. Profesně se ale ve víně pohybuje již 13 let a sám říká, že ho obor nikdy nepřestal fascinovat svou rozmanitostí a možnostmi, které nabízí. Zároveň si ale uvědomuje, jak moc je vinaření závislé na vnějších faktorech, které člověk nemůže ovlivnit.

„I proto jsem založil holding. Jednak jsem potřeboval zastřešit aktuální byznys, jelikož jsme se začali akvizičně rozrůstat. Jednak je to prostředek, jak se posunout do dalších oborů – jedině tak rozložíme riziko. Je to tak určitě jistější strategie, jelikož v zemědělství nikdy nevíte, co se bude dít,“ vysvětluje motivace pro vznik &Cork.

Obrat skupiny loni přesáhl 200 milionů korun, nejsilnější je přitom podle Žďárského společnost Vinařský ráj, v jejímž případě odkoupil 50procentní podíl od bývalého společníka Robina Juřeníka. Prostřednictvím Vinařského ráje Žďárský dodává technologie pro výrobu vína, zároveň se snaží přitahovat do Česka cenné know-how ze zahraničí, mimo jiné také formou přednášek a spolupořádáním konference Oenoforum.

cork

Foto: &Cork

Nejsilnější firmou v rámci holdingu je Vinařský ráj zaměřený na technologie

„Jde o mezinárodní fórum, kde probíhá hodnocení vín, ale primárně stojí na vzdělávání. V průběhu roku pořádáme také různé přednášky se zahraničními hosty a vinaře bereme do zahraničních vinařství. Zrovna před dvěma týdny jsme vyrazili do německých vinařství pro inspiraci,“ přibližuje Žďárský a vyjmenovává několik vinařství, kterým Vinařský ráj zajistil technologické vybavení: Jindřich Kadrnka, Gurdau, Plener, Vinařství Gala nebo Vinařství Volařík.

Technologií lze přitom ovlivnit nejen kvalitu vína, ale také výrobní náklady, jelikož může pomoci snížit energetickou náročnost i odpady. A i když se Žďárského holding zatím nezabývá prací na vinicích, ale spíše tím, co se děje ve sklepě, na pěstování révy se snaží klást důraz právě zejména zmíněným vzděláváním. „Máme možnost ovlivňovat tisíce vinařství v Česku, na Slovensku a v Polsku. Takže se v našich spolupracích snažíme aplikovat některé prvky udržitelnosti.“

Řeč je například o architektonickém pojetí vinařství – když vyroste na kopci, dá se jeho přirozená poloha využít k tomu, že potenciál terénu vinař zužitkuje například pro přečerpání vína. To se podařilo v případě vinařství Gurdau. Vinařský holding také vinařům radí, jak využívat odpadní materiály, jako jsou například vinné kaly, které lze z 90 procent použít. A Žďárský také často mluví o biodiverzitě na vinicích, což je něco, co Vinařský ráj podnikatelům předává na přednáškách a školeních.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Vinohrady jsou jednolité monokultury, kde rostou jen keře révy vinné. Ale aby příroda dobře fungovala, je pro ni lepší různorodé prostředí. Vinařství na světové špičce s tímto principem pracují – na vinicích zasazují stromy, keře, byliny, aby na ně přivedli hmyz či ptáky. A vnímám, že i u nás dochází v tomto přístupu ke změně, hlavně u vinařů z mladší a střední generace, kteří znají světové trendy,“ říká Žďárský.

Kromě Vinařského ráje je důležitou součástí skupiny i firma Kovo Prudík, která má více než třicetiletou historii ve výrobě nerezových tanků pro vinaře. Od akvizice si šéf holdingu slibuje zvýšení výrobních kapacit a zavedení nových produktů, které by chtěl exportovat i na světový trh. Loni se firmu podařilo úspěšně restrukturalizovat a díky synergii se stávajícím byznysem obratově vyrostla o 40 procent oproti předchozímu roku. Žďárský ale upřesňuje, že po očištění o inflaci jde přesněji o růst 25 procent.

V nadcházejícím období se v &Cork zaměří na vybudování Areálu mezi vinicemi v Čejkovicích, kde chce Žďárský vytvořit jednak sídlo pro jeho společnosti, jednak zázemí pro sdílení zkušeností, zákazníků a výrobních kapacit. Půjde tak především o místo pro profesionály z oblasti vína. Předpokládaná investice je 100 milionů korun. A dalších 150 milionů chce Žďárský investovat do firem z jiných odvětví.

„Chci se pustit i mimo vinařský segment a teď máme na stole jeden z možných cílů, kam se můžeme vydat. Hledáme firmu, která bude mít krásný produkt, dobrou firemní kulturu a zároveň konkurenční výhodu. A takových moc není. Bylo by fajn, kdyby se nám to podařilo do roka, ale nespěcháme na to, nikdo na nás netlačí, ale do budoucna chceme určitě stát na více pilířích,“ uzavírá Jan Žďárský.

Petra Kvitová to dokázala. Po výhře v Miami se dostala do desítky nejvýdělečnějších hráčů

Na turnaji WTA 1000 v americkém Miami získala jubilejní třicátý titul a historický zářez do tabulek. Končit ještě nehodlá.

Filip HouskaFilip Houska

Česká tenistka Petra Kvitová

0Zobrazit komentáře

Teploty v Miami dosahují v těchto dnech i třiceti stupňů Celsia. A když se do toho přidá typické floridské dusné podnebí, pro sportovce nejde o zrovna příjemný zážitek. O to více pro astmatiky, mezi něž se řadí Petra Kvitová. Ani to ovšem slavné české tenistce nebránilo v tom, aby si americké město snů podmanila a díky své dravosti urvala tamní zastávku turnaje WTA 1000. Díky vítězství nejen získala svůj jubilejní třicátý titul, ale také si přišla na tolik peněz, že se dostala do výběrové tenisové společnosti.

Mnozí ji už začali odepisovat a neviděli v ní to odhodlání, jaké měla ve svém vrcholném období. Petra Kvitová se ale ani v třiatřiceti letech nechce s profesionálním tenisem loučit – a potvrdila to během nedávného turnaje z okruhu WTA 1000 v americkém Miami, kde ve finále zdolala ve dvou setech kazachstánskou protivnici Jelenu Rybakinovou a slavnostně nad svou hlavu pozvedla trofej pro vítězku.

Pohár, který vyrobila česká sklářská společnost Lasvit, ovšem není tím jediným, co dvojnásobná výherkyně prestižního Wimbledonu z let 2011 a 2014 získala. Vítězství na velkých turnajích slibuje hráčům mnohdy i sedmiciferné finanční odměny – a konkrétně Kvitová si za zlatý skalp odnáší přes 1,2 milionu dolarů, v přepočtu více než 27 milionů korun (před zdaněním). To je dost k tomu, aby se změnilo i pořadí v žebříčku nejlépe vydělávajících sportovců na kurtech.

Rodačka z Bílovce se posunula na desátou pozici, co se výdělků z hraní týče. A to jak v dámské, tak pánské kategorii. Dohromady si za svou kariéru měla podle informací serveru Eurosport přijít na 36 milionů dolarů, respektive zhruba 780 milionů korun. Dva miliony dolarů ztrácí na devátou Marii Šarapovovou, čtyři miliony na Simonu Halepovou a šest milionů na Venus Williamsovou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pak už se nůžky rozevírají o něco více. Vzhledem k tomu, že Kvitová ještě nehodlá raketu pověsit na hřebík, teoreticky může atakovat i skóre legendárního amerického tenisty Peta Samprase, který si za své hraní vydělal 43 milionů dolarů, nicméně pátého Brita Andyho Murraye už s největší pravděpodobností nedožene. Ten si na dvorcích vydělal 63 milionů dolarů. A poslední čtyřka je už ryze elitní.

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Serena Williamsová je čtvrtá s výdělky okolo 94 milionů dolarů, přičemž první trojici okupují pouze muži – Roger Federer, Rafael Nadal a Novak Djoković, který se díky letošnímu vítězství na Australian Open, jednom ze čtyř nejlepších tenisových turnajů sezóny, dostal nad hranici 160 milionů dolarů.

Kvitová ovšem není jen v TOP 10 po stránce výdělků – výhra v Miami ji posunula i do nejlepší desítky v žebříčku WTA, poprvé od září předloňského roku.