Majetek Renáty Kellnerové se zmenšil. Nový rok přesto otevírá jako 12. nejbohatší žena světa

Vdova po vlastníkovi PPF Petru Kellnerovi se spolu s dětmi posunula do první stovky nejbohatších lidí světa. Majetek přesahuje 371 miliard.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kellnerova2

Foto: CzechCrunch/PPF v roce 2021 – publikace

Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová ve výroční zprávě PPF

0Zobrazit komentáře

Když loni americký magazín Forbes sestavoval svůj žebříček nejbohatších lidí na planetě, objevila se v něm vůbec poprvé Renáta Kellnerová se svými dětmi, kteří se stali dědici majetku po zesnulém Petru Kellnerovi. S odhadovaným jměním ve výši 16,6 miliardy dolarů (při tehdejším kurzu 368 miliard korun) se díky tomu Kellnerová s rodinou umístila na 104. místě světového žebříčku nejbohatších lidí. A přestože se od té doby hodnota jejího majetku o něco snížila, do nového roku vstupuje už v první stovce. Jmění se totiž zmenšovalo většině napříč obory i národnostmi. Mezi ženami je tak Kellnerová už dvanáctou nejbohatší na světě.

Svůj výroční žebříček bude americký magazín Forbes teprve vyhlašovat, ale jeho seznam nejbohatších lidí světa se mění průběžně i v reálném čase, a tak se můžeme na začátku roku podívat, jak si kdo stojí. Pětapadesátiletá vdova po většinovém vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi, který tragicky zahynul předloni v březnu, má podle žebříčku majetek za 16,3 miliardy dolarů (371 miliard korun). Celkově se Renáta Kellnerová s rodinou umístila na 100. příčce, a je tak nejvýše ze všech Čechů.

Nejbohatší ženou na světě je dědička francouzského kosmetického impéria L’Oréal Françoise Bettencourtová Meyersová (75,1 miliardy dolarů). Za ní je Alice Waltonová (59,1 miliardy dolarů), dědička po zakladateli maloobchodní firmy Walmart, a Julia Kochová s rodinou (58 miliard dolarů), dědička podílu v konglomerátu energetických společností Koch Industries. Bývalá manželka zakladatele americké technologické společnosti Amazon MacKenzie Scottová je na osmém místě, přičemž loni byla mezi ženami čtvrtá. Její jmění se i díky velkým dobročinným darům snížilo z více než 43 miliard dolarů na méně než 25 miliard.

Renátě Kellnerové se podařilo od loňska, kdy byla mezi ženami čtrnáctá, přeskočit Číňanku Yang Hiyanovou s rodinou (loňský majetek 18,7 miliardy dolarů, aktuálně 11,4 miliardy), jejichž jmění plyne z většinového podílu v realitní developerské společnosti Country Garden Holdings. Kellnerová se dostala také před Fan Hongweiovou, jejíž majetek se z původních více než 18 miliard dolarů významně smrskl, protože loni převedla velkou část akcií v čínské investiční společnosti Hengneng Investment na svého manžela. Sama je předsedkyní výrobce chemických vláken Hengli Petrochemical.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na svém seznamu má americký Forbes celkem devět lidí z České republiky, Kellnerová je tam jako jediná žena. Za ní je s majetkem za 7,5 miliardy dolarů (přes 171 miliard korun) Karel Komárek, třetí je Radovan Vítek, jehož majetek je odhadován na 5,6 miliardy dolarů (téměř 128 miliard korun). Čtvrtý je Daniel Křetínský (5,2 miliardy dolarů, tedy téměř 119 miliard korun) a pátý předseda hnutí ANO a bývalý předseda vlády Andrej Babiš (4 miliardy dolarů, přes 91 miliard korun). Na dalších místech jsou Pavel Tykač, Pavel Baudiš, Marek Dospiva a Eduard Kučera.

Americký Forbes žebříček nejbohatších lidí aktualizuje na svém webu denně. Česká mutace časopisu loni na podzim odhadla majetek Kellnerové s rodinou na 383 miliard korun. Majetek nejbohatších lidí světa sleduje také agentura Bloomberg, která při sestavování svého žebříčku používá jinou metodiku. Objem majetku Kellnerové aktuálně odhaduje na 11,8 miliardy dolarů (přes 269 miliard korun) a řadí ji celosvětově na 154. příčku. Bloomberg má na svém online seznamu jen dva lidi z České republiky – vedle Kellnerové ještě Karla Komárka. Jeho majetek aktuálně odhaduje na 7,76 miliardy dolarů (přes 177 miliard korun).

Nejbohatším člověkem na světě je podle časopisu Forbes i podle agentury Bloomberg francouzský podnikatel Bernard Arnault. Ten je spoluvlastníkem skupiny LVMH, která se věnuje prodeji luxusního zboží. Na čele žebříčku vystřídal Elona Muska, šéfa společností Tesla, SpaceX či Twitter, který se stal prvním člověkem v historii, který zchudl o 200 miliard dolarů.

S přispěním ČTK.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Digitální peníze v Česku? Ty jsou zatím daleko, ale centrální banky po světě s nimi už experimentují

Co to jsou digitální peníze a proč nás mají zajímat? O tom píše Michal Skalický, která pomáhá stavět novou Partners Banku.

euroKomentář

Foto: Karolina Grabowska/Pexels

Jakou budoucnost mají papírové peníze?

0Zobrazit komentáře

Komentář Michala Skalického, který řídí denní bankovnictví v chystané Partners Bance. Možná jste zaznamenali čerstvý pokus americké centrální banky o použití digitálních peněz (CBDC) v praxi. Díky nálepce Fedu získala tato akce značnou publicitu, byť závěrečná zpráva byla velmi obecná a bez konkrétních závěrů. Co ale mohlo uniknout vaší pozornosti, je zpráva České národní banky, která vyšla ve stejném období a na stejné téma. Dokument komplexně popisuje současný stav na tomto poli a je jím volně inspirován i následující text.

Obdoba hotovosti pro 21. století

Central Bank Digital Currency (CBDC) neboli digitální měny vydávané centrální bankou jsou konceptem, který je zcela nepokrytě inspirovaný bitcoinem. Inspirace je však velmi volná, protože aktuálně většina projektů nesází ani na DLT (distributed ledger technology), tedy technologii distribuovaného seznamu transakcí, který mezi sebou sdílí více subjektů. A nespoléhá se ani na blockchain, což je účetní kniha tvořená nekonečným řetězem, respektive seznamem transakcí, který je distribuován v rámci dané sítě.

Jde o elektronické peníze, které vytváří přímo sama centrální banka, jež zpravidla drží i celý seznam transakcí. Jde tak do jisté míry o obdobu klasické hotovosti. Centrální banky mají zájem o tuto technologii již řadu let, přesto kolem konceptu digitálních peněz našlapují velmi opatrně. Důvodem je to, že CBDC zásadně mění fungování celého bankovnictví tak, jako ho známe nyní.

Klíčovou změnou by bylo zrušeno výsadního postavení komerčních bank pro držení finančních prostředků běžných občanů. Nově by bylo možné získat hotovost přímo od centrální banky a tu si následně uložit v digitální peněžence. Zde tak na banky naopak číhá obchodní příležitost, protože digitální peněženka je velmi bezpečná aplikace, ve které jsou uloženy peníze od centrální banky. Těm bystřejším jistě došlo, že přesně takovou aplikaci má každá banka v zemi.

Nová technologie, stará omezení

Ačkoliv jde o zcela novou technologii, již nyní je možné vyčíst logickou touhu po aplikaci standardních nástrojů, jako je řízení poptávky po penězích formou úroků. CBDC peníze emitované centrální bankou by mohly být úročeny kladně, nemusely by být úročeny vůbec, nebo by také mohly být úročeny záporně. Kromě klasických nástrojů by mohly vzniknout některé další, například v dnešní realitě bankovních účtů nemyslitelné zastropování zůstatku. Nebylo by tak možné držet více než stanovené množství těchto peněz.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Země k tématu přistupují různě. Nigérie už používá svou digitální měnu eNaira, byť zatím ve velmi malém měřítku, protože se skrze tuto měnu zobchodovalo sotva pár milionů dolarů oproti stovkám miliard, které se v této zemi pohybují v běžných transakcích. Další zemí, která již dva roky tuto technologii intenzivně testuje, je Čína. A možnost využít elektronické peníze od čínské centrální banky tak měli i účastníci zimních olympijských her v Pekingu.

Nejen země, ale i různé instituce mohou přistupovat – a také přistupují – k CBDC vždy dle svého uvážení. Jejich náhledy se liší již v samotné roli centrální banky v rámci celého systému, tudíž zda zůstatky uživatelů drží pouze ona nebo více či méně dohlíží na další zprostředkovatele plateb. To silně ovlivňuje nejen složitost nebo jednoduchost infrastruktury, ale i míru zapojení komerčních bank – a tím i jejich budoucí důležitost v rámci správy této alternativní hotovosti.

Proč se o tuto technologie centrální banky zajímají?

Hlavním motivem centrálních bank je především zvýšení efektivity a bezpečnosti platebního styku. Naopak od zavedení je zrazuje především strach z neznámého, ale také ze známých teoretických rizik. Jedním z takových je například fakt, že pokud budou elektronické peníze úročeny, začne potenciálně nebezpečná přetahovaná o depozita s komerčními bankami, kterým však ve velké míře určuje cenu zdrojů opět centrální banka.

Centrální banka se tak nechtěně může dostat do kleští, kdy na jedné straně chce, aby její elektronické peníze lidé opravdu používali, takže jim nabízí zajímavý úrok, a na druhou stranu chce, aby měly komerční banky dostatek depozit, takže jim musí zlevňovat zdroje. Ty pak mohou zvednout úroky, což způsobí odliv depozit z CBDC.

dolar

Přečtěte si takéK věci: Digitální dolar chce překonat nevýhodu blockchainuK věci: Banky zkouší s digitálním dolarem překonat jednu z největších nevýhod blockchainu

Centrální banky také nijak nezastírají svou obavu, aby kryptoměny – a stablecoiny (kryptoměny navázané na referenční aktivum, například dolar či zlato) zvláště – nezačaly nahrazovat oficiální měny, tedy sloužit pro platby za zboží a služby. Opět se tak potvrzuje, že v krátkodobém horizontu se kryptoměny od svých počátků spíše přeceňovaly, ale v dlouhodobém horizontu přináší zcela nové technologie i do míst, která patří mezi velmi konzervativní. Právě jako jsou například centrální banky.

Budoucí vývoj bude spíše zdlouhavý

Jednou z překážek jsou aktuální nedostatky. Jde o to, že ani CBDC se nevyhýbají dětské nemoci, což ostatně dokazuje dvouměsíční výpadek DCash, tedy CBDC vydávané Centrální bankou východního Karibiku. Dále pak stále relativně malá využívanost, eventuálně mezery ve znalosti praktických dopadů na celý bankovní systém a jeho řízení.

Změně nepomáhá ani současný stav legislativy, kde to zcela jistě beze změny zákonů nepůjde. Kupříkladu naše ČNB aktuálně nemá pravomoc CBDC emitovat, což znamená měsíce, možná roky, než se příslušné paragrafy upraví. To v překladu také znamená měsíce a roky k reálným pokusům.

Na závěr zřejmě nezbývá než doporučit vývoj sledovat, protože i když centrální banky nejsou žádnými dravými rychlíky, koncepty sledují – a pokud by některý z významnějších světových hráčů prokázal, že jde o technologii velmi dobře využitelnou v praxi, jistě by se „hnuly ledy“ a centrální banky by pak pravděpodobně pomalu, ale jistě zkusily podobný pokus na domácí půdě.