Zvuková signalizace na přechodu, digitální asistenti v mobilu nebo vodicí linie na podlaze jsou dnes už samozřejmosti, které ulehčují lidem se zrakovým postižením život. Jde o maličkosti, které hodně pomáhají. Dalším takovým projektem, který se chce stát zásadním, všudypřítomným, a přitom nenápadným zlepšením, jsou nové platební karty od Mastercard. Mají na sobě totiž výřezy, a to je malá věc, která může mít velký dopad.

Když bylo Karlu Giebischovi jen pár měsíců, musel do inkubátoru a od té doby je v podstatě slepý: levé oko má úplně mrtvé a na pravém pozná, když je tma či světlo, ale nic víc. Podobně je na tom Linda Albrechtová, která, jak sama říká, rozezná, když je před ní okno, ovšem pouze tehdy, když panují opravdu dobré světelné podmínky. Na čem se oba shodují? Že jejich život výrazně posouvají vpřed zdánlivé maličkosti. Tedy přesněji – maličkosti pro ty, kteří dobře vidí.

„V peněžence se snažím mít platební kartu pořád na stejném místě. Pro nevidomé je důležité v tom mít systém, abychom pak u kasy nepanikařili. Než proberete svých dvacet karet, tak ostatní lidi ve frontě vás ukoušou, jak je zdržujete,“ popisuje Albrechtová situaci, která je pro zdravé lidi v podstatě neznámá.

A protože malá změna může udělat velký rozdíl, vymyslela společnost Mastercard ve spolupráci s největšími světovými organizacemi nevidomých a slabozrakých nový standard platebních karet Touch Card s výřezy. Jen v Česku žijí desítky tisíc lidí s vážným zrakovým postižením a pro ně, jak ukazuje Linda Albrechtová, může být placení kartou nečekaným stresem.

Pro větší přehlednost: Lidí, kteří trpí nějakou formou zrakového handicapu, je v Česku podle dat statistického úřadu zhruba čtvrt milionu, z nich je kolem 14 tisíc těch, kteří jsou zcela nebo téměř nevidomí. A zatímco pro zdravého člověka není na vyjmutí kreditky v obchodě nic složitého, pro nevidomé to je další důvod, proč se nervovat z příchodu k pokladně. Komplikace je rozlišení bankovek či mincí a stejně tak rozpoznání té správné plastové kartičky, když stejný tvar má průkaz ZTP, kartička pojišťovny nebo občanka.

„Karta nabízí desetitisícům lidí s částečnou nebo úplnou ztrátou zraku možnost snadno a bezpečně rozpoznat nejen svoji platební kartu od dalších karet v peněžence, ale jednoduše určit i to, jestli jde o kartu debetní, kreditní nebo předplacenou,“ vysvětluje Pavla Císařová, marketingová ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. A dodává: „Tato karta může být dobrou asistencí všem, kterým orientace v peněžence způsobuje stres.“

Karel Giebisch dodává, že to je přesně ten typ detailu, který může hodně pomoct. „Výřez na platební kartě Touch Card je za mě super výhoda, když hledám kartu, jednoduše poznám, která je která. Odlišit platební kartu od jiných, které mám v peněžence, je jinak těžké.“ Drobnými výřezy jsou totiž ozdobené kratší strany nových platebních karet, které nesou označení Touch Card. Debetní karta má oblý výřez, kreditní karta má široký čtverhranný a předplacená trojúhelníkový.

Ostatně Giebisch má s pomáháním lidem s handicapem dost zkušeností, protože se věnuje zpřístupňování aplikací pro nevidomé lidi a už se přes dva roky podílí na optimalizaci nové mobilní aplikace KB+ od Komerční banky. „Je to mravenčí práce. Musím celou aplikaci projít položku po položce, sekci po sekci a všechno vyzkoušet: založit si spoření nebo hypotéku. Protože co když něco uprostřed toho dialogu nebude fungovat?“

Právě Komerční banka je navíc tou institucí, která jako první v Česku a jedna z prvních v celé Evropě debetní a kreditní karty nového standardu Touch Card začíná vydávat svým klientům. „Zlepšování přístupnosti i pro klienty s různým handicapem je součástí naší dlouhodobé strategie. Pro nevidomé nebo slabozraké jsme upravili naši novou aplikaci mobilního bankovnictví KB+ a vydávání platebních karet s výřezem Touch Card je dalším navazujícím krokem,“ říká Jitka Haubová, členka představenstva a provozní ředitelka Komerční banky.

Ambicí společnosti Mastercard je udělat z karet s výřezem přesně ten typ samozřejmosti, kterou každý zná, každý ji potkává či vlastní, ale ani si u ní neuvědomuje, jak moc pomáhá. Jiné příklady? Zvuková signalizace u přechodů, jejíž základní pravidlo zná každé dítě, tedy že pomalý tikot je červená a rychlý zelená. Dále to jsou různí digitální asistenti a vestavěné funkce v telefonech, které dokážou uživateli mimo jiné číst, kde se právě na obrazovce nachází.

Foto: Depositphotos

Zvuková a světelná signalizace u přechodu pro chodce

Dále? Co třeba krabičky od léků, které jsou na základě směrnice EU od roku 2004 povinně vybavené Braillovým písmem. Asi každý se pak také setkal s nejrůznějšími umělými nerovnostmi, výstupky nebo liniemi na chodnících nebo nástupištích vlaků. Signální, vodicí nebo varovné pásy představují v městském prostředí pro nevidomé a slabozraké lidi zásadní pomoc a každý takový pás či linie má jasně dané rozměry.

Karty, jež pohmatem uživatel rychle rozpozná a bude hned vědět, o jaký typ jde, cílí přesně tímto směrem. Jejich design vznikl ve spolupráci Mastercard s britským Královským národním institutem nevidomých, s Organizací služeb pro nevidomé a slabozraké z USA a na projektu se podílela i společnost IDEMIA, která vyvíjí mimo jiné i mobilní řidičské průkazy a biometrické platební karty.

Karty Touch Card fungují samozřejmě u všech platebních terminálů i bankomatů a nejde zároveň o jediné vylepšení jdoucí vstříc lidem s handicapem. Mastercard kromě toho do platebních terminálů v Česku už několik let průběžně přidává možnost zvukového potvrzení transakce, a to pomocí jedinečného hudebního podpisu. Držitelé karet pak snadno poznají, že jejich platba byla úspěšně dokončena – zahraje jim totiž potvrzovací znělka.