Bezprecedentní události se tento týden děly nejen ve washingtonské budově Kongresu USA, ale i na sociálních sítích. Facebook a Twitter vůbec poprvé v historii přistoupily k tomu, že oficiální účty prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zcela zablokovaly. Twitter blokaci uvolnil, ale největší sociální síť světa pod vedením Marka Zuckerberga zaujala tvrdší pozici a blok prodloužila na neurčito.

Jedná se de facto o nejtvrdší možný krok, kterým technologičtí giganti ukazují svou vůli aktivně vstupovat na politické kolbiště a reálně ovlivňovat možnost komunikace politiků navenek. Ještě nedávno si přitom drželi spíše odstup – Mark Zuckerberg označoval podobné praktiky za cenzuru, Twitter zase Trumpův účet nemoderoval tolik, jak činil u jiného obsahu.

Již ve středečních večerních hodinách Facebook, Twitter i YouTube shodně zablokovaly Trumpův projev, v němž sice vyzval výtržníky z Kapitolu, aby šli domů, ale zároveň stále nazýval nedávno proběhlé prezidentské volby ukradenými a se slovy podpory řekl, že výtržníky miluje a jsou velmi speciální.

Po dalších tweetech, které podle Twitteru vyzývaly k násilí, přistoupila sociální síť vedená zakladatelem Jackem Dorseym k dvanáctihodinové kompletní blokaci účtu Donalda Trumpa, který vystupuje jako @realDonaldTrump. Facebook následoval s banem na 24 hodin. Tam ovšem podobnosti v postupech obou platforem končí.

Twitter totiž podmínil obnovení přístupu tím, že Trump sám smaže tweety, které dle sítě podněcovaly násilí. To se stalo, a proto Twitter ban prezidentova účtu po 12 hodinách zrušil. Po smazaných tweetech zbyla pouze oznámení, která upozorňují na to, že dané příspěvky porušovaly pravidla sítě.

Facebook nakonec zasáhl mnohem tvrději a blokaci Trumpova účtu (tedy že nemůže přidávat nové příspěvky) na Facebooku i Instagramu, který mu rovněž patří, prodloužil na neurčito, avšak nejméně na 14 dní. Právě za dva týdny totiž proběhne inaugurace nového prezidenta Joea Bidena. Facebook tak jasně ukázal svou potenciální sílu.

„Věříme, že ponechat prezidenta používat naše služby během tohoto období by znamenalo až příliš velký risk. Proto blokaci jeho účtů na Facebooku a Instagramu prodlužujeme na neurčito a nejméně na další dva týdny, než bude dokončeno předání moci,“ napsal k situaci šéf Facebooku Mark Zuckerberg.

Léta tolerování, sociálních bublin i polarizace

V základu celého problému stojí otázka, která je čistě filozofická: Co je ještě svoboda projevu a co vyjádření, které už nemá ve veřejném prostoru co dělat? Sociální sítě balancují na této hraně v podstatě od svého vzniku, ale situace je o to složitější, pokud dojde na posouzení příspěvků jednoho z nejmocnějších mužů světa.

Zejména v Trumpově éře se sociální sítě staly politickým i diplomatickým nástrojem, což soukromé technologické firmy staví do pozice, kdy musí zasahovat nevyhnutelně do celospolečenských problémů. A ačkoliv Mark Zuckerberg nyní postupuje vůči Trumpovi tvrdě, historicky byl Facebook velmi zdrženlivý a proti lžím prezidenta či výzvám k násilí dlouho odmítal dělat mnoho.

Jak ukázala například kauza Cambridge Analytica, největší sociální síť světa přispěla ke zviditelnění a zvýraznění polarizace v americké společnosti. Facebook nadále například toleruje radikalizované uzavřené skupiny, včetně těch, kde se Trumpovi příznivci zorganizovali ke středečnímu vniknutí do Kapitolu.

Také Twitteru trvalo, než začal na aktivitu Trumpa aktivně reagovat. Minulý rok nakonec přešel do módu, kdy tweety prezidenta posuzoval jiným metrem. Jinými slovy – příspěvky, které psal Trump, by pravděpodobně běžného uživatele stálo blokaci účtu, ovšem Twitter se s odvoláním na veřejný zájem rozhodl je na platformě ponechat. Bezprostředně po listopadové volební noci také začal zobrazovat u jeho nepravdivých tweetů informační banery, které deklarovaly, že volby ve skutečnosti nevyhrál a žádná manipulace s volebními výsledky se neprokázala.