Máme za sebou rok, který byl poprvé o 1,5 stupně teplejší. Pomoci může jen snižování emisí

Rok 2023 se zapíše do historie. Svět byl totiž po celé jeho trvání o 1,5 stupně Celsia teplejší oproti průměru předindustriálního období.

nahled-klima

Foto: Unsplash / Markus Spiske

V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší

0Zobrazit komentáře

Posledních 12 měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Hranice 1,5 stupně je podle vědců přitom zlomová, aby se zabránilo nejhorším důsledkům změn klimatu, světoví lídři se tak v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži zavázali ke snaze tuto mez nepřekročit. K porušení Pařížské dohody však zatím podle odborníků nedošlo.

V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší, než byl průměr předindustriálního období let 1850 až 1900. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.

Loňský rok je prvním rokem, kdy došlo k celoročnímu překročení krizové hranice 1,5 stupně Celsia. A i když jde zatím „jen“ o jeden rok, svět se přibližuje k tomu, aby se situace opakovala. Zatím se vzhledem ke krátkému časovému úseku nedá mluvit o porušení Pařížské dohody, ale zdá se, že se k němu rychle blížíme. Například server BBC informoval o tom, že k němu může dojít už na sklonku této dekády.

navrh-bez-nazvu

Foto: Fakta o klimatu

Přehled bodů zlomu

Za trvajícím trendem oteplování nepochybně stojí lidská činnost, především tedy spalování fosilních paliv, při kterém se uvolňují plyny oteplující planetu. V posledních měsících se na teplotě vzduchu podílel také přirozený klimatický oteplovací jev známý jako El Niňo, který ji však obvykle zvyšuje jen asi o 0,2 stupně Celsia.

Podle vědecké obce tak mohou oteplování zpomalit zejména naléhavá opatření ke snížení emisí uhlíku. „Rychlé snížení emisí skleníkových plynů je jediným způsobem, jak zastavit zvyšování globální teploty,“ uvedla po zveřejnění nejnovějších údajů zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgess.

Dlouhodobé snahy o snižování emisí skleníkových plynů přitom trvají. Tento týden Evropská komise vydala návrh, jehož cílem je jejich snížení do roku 2040 o 90 procent. To by mělo vést k tomu, že v roce 2050 Evropa dosáhne klimatické neutrality a stane se prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

„Průběžné cíle pro snižování emisí jsou důležité, ale klíčové jsou reálné kroky. Ve své podstatě totiž není důležité, kdy do atmosféry vypustíme poslední tunu oxidu uhličitého, ale kolik tun skleníkových plynů do atmosféry vypustíme celkem,“ vysvětluje Kateřina Kolouchová z projektu Fakta o klimatu, který shromažďuje data o klimatu a o klimatické změně od vědeckých institucí jako ČHMÚ, NASA, Eurostat a jiné.

V Česku v současnosti prochází revizí národní strategické dokumenty, které určí, jakým směrem se bude vyvíjet naše klimatická politika. „Je otázkou, zda budou dostatečně ambiciózní, aby Česko odpovídajícím podílem přispělo k udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. Transformace k bezemisní ekonomice povede jednak k odolné a zdravé krajině, jednak k vyšší energetické nezávislosti,“ doplňuje Kolouchová.

Závazky k dosažení klimatické neutrality dosud přijalo nebo o jejich přijetí diskutuje přibližně 150 států světa, které pokrývají kolem 90 procent světových emisí oxidu uhličitého. Spojené státy si stejně jako EU vytyčily rok 2050, Čína směřuje k roku 2060.

S přispěním ČTK