Manželé Vlčkovi dají 1,5 miliardy korun vydělaných v Avastu na dobrou věc. Podpoří péči o vážně nemocné děti

Filip HouskaFilip Houska

vlckovi

Foto: NRV

Katarína a Ondřej Vlčkovi, zakladatelé Nadace rodiny Vlčkových

0Zobrazit komentáře

České antivirové firmě Avast se daří, což potvrdila mimo jiné loňskými výsledky. Klíčový byl ale vstup na burzu, díky kterému jmění jejího šéfa Ondřeje Vlčka vyletělo na zhruba 4,2 miliardy korun a zařadil se mezi stovku nejbohatších Čechů. Nyní část těchto peněz spolu se svou ženou Katarínou investuje do dobré věci, konkrétně do pomoci těžce nemocným dětem.

Manželé Vlčkovi rozjíždí nový filantropický projekt pod názvem Nadace rodiny Vlčkových, do kterého vkládají aktiva ve výši 1,5 miliardy korun, což z něj činí jednu z největších filantropických iniciativ, kterou Česko zažilo. Díky tomuto jmění budou se svým týmem pomáhat rodinám zasaženým závažným onemocněním jejich dítěte. Cílem je pak vybudovat dětský hospic a navazující paliativní středisko, kde rodiny najdou všechny potřebné služby.

„Chceme umožnit, aby mohli rodiče společně s nemocnými dětmi prožít i v nejtěžším období svého života co nejvíce radosti bez ohledu na to, v jaké fázi nemoci se dítě nachází. Rádi bychom pro ně vytvořili místo, kde snadno najdou to, co potřebují. Pomoc, podporu, porozumění, pohodlí, klid a bezpečí,“ říká Katarína Vlčková a zmiňuje, že jde pro ně o životní projekt.

vlckovi2

Foto: NRV

Katarína a Ondřej Vlčkovi, zakladatelé Nadace rodiny Vlčkových

Vybudováním této nadace navazují Ondřej a Katarína Vlčkovi na svou předchozí charitativní organizaci Zlatá rybka, kterou provozují již šestým rokem a snaží se přes ni plnit různá přání těžce nemocným dětem. Ať už jde o nákup nového počítače, zprostředkování rodinného zájezdu za polární kruh, nebo setkání se sportovními osobnostmi. Zkrátka to, co by možná nemuselo být v silách rodičů.

Nadace rodiny Vlčkových tak bude Zlatou rybku, která již udělala radost více než 650 dětem, zastřešovat a během následujících let pro ni vytvoří i zcela nové zázemí v rámci dětského hospicu, který tým okolo šéfa Avastu a jeho manželky staví. Ten by měl vyrůst do pěti let, stane se sídlem celé nadace a především nabídne služby pro dlouhodobou péči o děti včetně vzdělávacího centra pro veřejnost i knihovny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Přes veškerý pokrok posledních let v poskytování paliativní péče dětem nám v Česku stále citelně chybí odlehčovací typ péče pro těžce nemocné děti a jejich rodiny, včetně eventuální možnosti péče v závěru života. Přitom po ní zejména rodiče pečující o dlouhodobě závažně nemocné děti volají. Je to něco, co by jejich život skutečně ulehčilo,“ říká MUDr. Mahulena Exnerová, předsedkyně Sekce dětské paliativní péče České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP (České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně).

Jak manželé dodávají pro Deník N, měli to štěstí, že se jejich tři synové se žádnou nevyléčitelnou nemocí nepotýkají, ale právě Zlatá rybka jim ukázala, jak je tato problematika složitá a potřebuje nějaké řešení. Nadaci proto považují za „smysluplné využití rodinného majetku v dlouhodobém horizontu“ a věří, že se zapojením expertů i z oblastí financí, práva a daní může být pro takto postižené rodiny prospěšná.

ondrej-vlcek

Foto: NRV

Ondřej Vlček, šéf Avastu

Soitron dál posiluje v Česku a loni utržil 3,5 miliardy. Roky zkušeností s prací z domova pro nás byly výhodou, říká Novák

Peter BrejčákPeter Brejčák

michalnovak-soitron

Foto: Soitron

Technologický ředitel česko-slovenského Soitronu Michal Novák

Relativně nenápadná IT firma Soitron za sebou skrývá zajímavý příběh, který začal před více než třiceti lety na Slovensku. Čtyři mladíci se rozhodli založit společnost Tronet a jeden z nich, Ondrej Smolár, zůstává v jejím aktivním vedení dodnes. V roce 2003 pak Tronet vytvořil společný podnik se španělskou firmou Soitsa, jež se věnovala outsourcingu pro velké IT společnosti, a tak vznikl dnešní Soitron.

Skupina se soustředí na IT infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, robotizaci či automatizaci textové i hlasové komunikace a významná část jejího byznysu plyne z České republiky. Celkově Soitron za loňský rok dosáhl obratu na úrovni 3,5 miliardy korun se ziskem před úroky a zdaněním (EBIT) přesahujícím 200 milionů korun. Meziročně přitom svoje obraty dokázal navýšit o přibližně deset procent, stejně jako několik let v řadě předtím.

„Hlavních důvodů růstu je několik – rozšiřování našeho technologického záběru o nové a moderní oblasti, rozšiřování množství trhů, na kterých působíme, a také prorůstová opatření směřovaná především na český trh,“ vyjmenovává pro CzechCrunch technologický ředitel Michal Novák s tím, že právě Česko je z hlediska aktuálního cíle Soitronu, jímž je posilování pozic na stávajících trzích, stěžejní.

Ještě v roce 2005, kdy Novák do Soitronu nastupoval jako druhý zaměstnanec v České republice, byla situace jiná. Tehdy měl za sebou zkušenosti z několika technických a obchodních pozic, ale oslovila jej vize majitelů firmy i jejich přístup, v rámci něhož chtějí zákazníkům dodávat také IT projekty, které je dokážou posouvat dál.

novak_soitronc

Foto: Soitron

Michal Novák, CTO Soitronu

„V realitě to znamená, že pracujeme s nejnovějšími technologiemi vendorů, kteří jsou považováni za lídry globálního trhu, a často hledáme neprošlapané cesty. Samozřejmě, že obsah, tedy konkrétní technologie, se posouvají a mění a také hledáme nové oblasti. Nicméně vize, která je vložena do firemního sloganu – inspirovat k náročnosti – zůstává stále stejná,“ popisuje Novák.

Po jeho nástupu do firmy před patnácti lety začala postupně růst také česká pobočka, přibývali zákazníci i zaměstnanci. V té době se Soitron orientoval především na dodávku datových sítí a kontaktních center na platformě Cisco, výraznými milníky v historii pak byly akvizice realizované v letech 2008 a 2009. První z nich byla společnost Caiacom, jež do firmy přinesla znalost technologie Avaya, a podle současného technologického ředitele dopadla velmi dobře.

Novák ale rovnou přiznává, že druhá akvizice společnosti Clarionet, u níž byla ambice rozšířit portfolio Soitronu i mimo oblast infrastruktury, už tak slavně nedopadla. „Bohužel tato aktivita byla úspěšná pouze z části a nepodařilo se nám využít veškerý potenciál,“ přiznává s odstupem času.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„V obou případech jsem řídil proces slučování technických týmů a ze zkušeností získaných v tomto období čerpám dodnes. Posledním zásadním milníkem v historii firmy je rok 2018, kdy došlo ke sloučení českého a slovenského Soitronu. Od té doby fungujeme na území obou států jako jedna firma,“ komentuje Novák vývoj skupiny.

Soitron díky tomu vyrostl na dodávkách integračních a servisních projektů v oblasti IT infrastruktury, což je pro skupinu pořád nejdůležitější součást byznysu. Z nových vertikál se jako nejsilnější ukazuje IT bezpečnost, kde firma dosahuje na setrvalý dvouciferní meziroční růst, a také oblast robotizace a automatizace procesů (RPA), díky níž se dostává ke mnoha novým zákazníkům.

Specialitou, které se Soitron intenzivně věnuje právě na tuzemském trhu, je pak oblast kontaktních center. V nich automatizuje komunikaci, a to jak textovou, tak hlasovou, kde jsou tzv. voiceboti využívající přirozenou řeč pro komunikaci velkým přínosem. Kromě toho dokážou přepisovat mluvenou řeč do textu a následně mohou boti díky integracím provádět další definované akce.

V Soitronu není fungování na dálku novinkou, videokonference a práci z domova používáme už dlouhé roky.

I díky těmto technologiím má skupina zákazníky převážně z oblastí financí, utilit, operátorů, průmyslu, obchodů a služeb. Mezi nejvýznamnější klienty v Česku patří Raiffeisenbank, T-Mobile, Vodafone, Veolia nebo Sazka. Velkými projekty byla například implementace Wi-Fi pokrytí všech prodejen sítě Rossmann nebo nasazení RPA ve společnosti Kofola pro automatizaci IT procesů spojených s odchodem zaměstnanců, což mělo IT týmu ušetřit až jeden měsíc práce ročně.

Loňský začátek pandemie koronaviru ovšem se skladbou a poptávkou klientů Soitronu zahýbal. V oblasti realizace se firma musela potýkat s výraznými omezeními a časovými odklady, které byly podle Nováka způsobené především opatřeními u zákazníků. Vývoj samotné poptávky pak záležel na segmentu – cestovní ruch byl zasažen významně, další oblasti tak zásadní potíže neměly.

„Obecně je možné konstatovat, že na situaci reagovaly omezením poptávky především menší společnosti a minimálně v první polovině roku se výrazně zkomplikovala komunikace s potenciálními novými zákazníky,“ hodnotí vývoj pandemického roku technologický ředitel Soitronu.

soitron-sk

Foto: Soitron

Bratislavské kanceláře Soitronu

V loňském roce se dle něj výrazně změnilo chování samotných firem, které mnohem více využívají práci na dálku a související nástroje. Pandemie urychlila adopci těchto nástrojů a zásadně změnila způsob, jakým společnosti fungují. Dnes i většina obchodních a technických jednání mezi firmami probíhá online, což bylo ještě relativně nedávno v takové míře nepředstavitelné.

„Velkou výhodou pro nás a naše zákazníky byla skutečnost, že v Soitronu takové fungování není novinkou, videokonference a práci z domova používáme už dlouhé roky. Takže jsme byli připraveni našim zákazníkům pomoci s instalací a nastavením těchto nástrojů. Zprovoznění služeb a jejich adopce většinou probíhala velmi rychle a flexibilně,“ říká Novák.

Vzhledem k zaměření Soitronu tak jeho klienti v oblasti bezpečnosti reagují na nástup práce z domova zejména z technického hlediska. Podle Nováka je to tedy poměrně rutinní záležitost, Soitron už teď disponuje nástroji umožňujícími bezpečný přístup zaměstnanců k službám. Pokud je zákazník ochotný investovat do profesionálního přístupu, nejde z technického pohledu o komplikovanou záležitost.

cryptopunks-1

Přečtěte si takéCo je to NFT? Nový fenomén z kryptosvěta mění digitální uměníDigitální koláž za 1,5 miliardy korun aneb co je nový fenomén zvaný NFT a proč teď hýbe nejen kryptosvětem

„Zajímavostí v této oblasti byly naše aktivity ve školství. Vzhledem ke zkušenostem našich lidí jsme byli schopni pomoci mnoha školám s přechodem na online výuku. Za toto bych rád poděkoval mým kolegům, protože část těchto aktivit byla realizována nad rámec jejich pracovní doby a na základě jejich vlastní snahy pomoci,“ doplňuje Novák.

Nástup do pracovního režimu z domova však firmám přinesl také větší tlak na změnu práce s daty. Ty se už totiž nenacházejí pouze v relativním bezpečí uzavřené firemní sítě, ale jsou ukládány v cloudech a domácích počítačích. Zabezpečení takového heterogenního prostředí je přitom poměrně komplexní problém, který nedokáže vyřešit jeden software.

Tady proto technologický ředitel vidí u některých zákazníků největší prostor ke zlepšení a Soitron je opět připraven pomoci. Snahou firmy je být dlouhodobým partnerem klientů a nebát se přitom nasazovat moderní technologie či prošlapávat nové cesty, i když to s sebou samozřejmě přináší i riziko selhání, průtahů a dalších problémů.

„I na takové situace musíme být připraveni. Ve chvíli, kdy vzniknou, řešíme je vždy s velkým nasazením tak, abychom každý jeden projekt dotáhli do úspěšného konce. Není to jen o nastavení lidí od řadových pracovníků až po management, ale je to i tak jednoduchá věc jako to, že nás IT prostě baví,“ uzavírá Novák.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost Soitron. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.