Zlepšovat procesy, vyhnout se neefektivním činnostem a posouvat se neustále kupředu. To je jednoduché motto a společný rys většiny firem. Každá z nich ale pochopitelně řeší neefektivitu v jiných oblastech. Martin Masařík se před lety po svých zkušenostech v bance rozhodl, že chce skoncovat s nekonečně dlouhým zpracováním velkých dat, a založil společně s Miroslavem Šemorou startup SQLdep.

Ještě s několika dalšími programátory vybudovali unikátní nástroj pro automatizovanou vizuální analýzu datových toků, který pomáhá těm největším firmám po celém světě. Důkaz, že jde skutečně o hodnotný nástroj v oblasti, které se na světě věnuje už jen několik málo dalších firem, přišel před několika týdny, když SQLdep oznámil velký exit.

Nadějný český projekt pohltila belgická Collibra, světový lídr v oblasti řízení a správy dat a od posledního investičního kola také tzv. jednorožec. Spoluzakladatelé spolu se svým jediným investorem v podobě skupiny Rockaway díky tomu získali stovky milionů korun a CzechCrunch nyní s dosavadním šéfem SQLdepu Martinem Masaříkem hovořil o tom, v čem je vlastně jeho startup tak speciální.

Co SQLdep přesně dělá?

Zjednodušeně řečeno, pomáháme firmám porozumět, kde mají uložená data. Vývojáři velmi rádi kódují, ale neradi dokumentují. Proto tedy přicházíme my a tu dokumentaci automatizovaně tvoříme za ně.

K čemu je jim to vlastně dobré?

V okamžiku, kdy chce vývojář udělat změnu v datovém skladu, tak bez dokumentace neumí říci, která část se má přesně změnit. Musí se nejdříve podívat do SQL kódu, aby tu změnu mohl udělat. My se podíváme za něj a rovnou ukážeme, na která konkrétní místa se má zaměřit.

Takovou dokumentaci firmy potřebují jednak proto, aby mohly pracovat efektivněji, ale nově i kvůli tlaku ze strany regulatorních orgánů. Z EU přišlo nařízení GDPR a firmy jsou tlačeny k tomu, že musí mít pod kontrolou, co se děje s jejich daty. GDPR například říká, že firma musí vědět, kde všude má uložena citlivá data o zákaznících, jako jsou adresy, rodná čísla a další. My dokážeme ze zdrojových kódů dohledat, kde všude je citlivý údaj uložen.

Opravdu to firmy a instituce nyní nemají pod kontrolou?

Čím větší zákazník, tím více má zdrojových systémů s daty. Mohou to být informace z telefonních hovorů, z transakcí platebními kartami, z bankovních operací a podobně. Na všech těchto místech je uloženo jméno zákazníka. Následně se vše ještě ukládá do datového skladu. Vzniká tak propletená pavučina a není snadné mít pod kontrolou, odkud a kam se data pohybují a jestli se údaje správně propisují ze všech zdrojových systémů.

A toto SQLdep dokáže vyřešit…

Ano, proto říkáme, že za 10 minut umíme zdokumentovat 10 let práce vývojového týmu. V SQLdep máme interaktivní uživatelské rozhraní, kde stačí vybrat například adresu zákazníka a okamžitě je zobrazen datový tok. Díky nám firmy nemusí alokovat deset vývojářů, aby rok dokumentovali kód – my tu dokumentaci uděláme za ně.

K čemu lze taková dokumentace ještě využít?

Využít ji mohou nejen vývojáři, ale také další lidé ve firmě například pro datové analýzy. Úkolem vývojáře datového skladu je, aby data připravil, a ty pak musí někdo z byznysu – například z marketingu či financí – využít. Obvykle je ale mezi těmito lidmi propast. Člověk z byznysu nerozumí tomu, co se děje uvnitř datového skladu, a my tu bariéru umíme přehradit. Vytváříme informační most mezi vývojářem a analytikem. Výsledkem jsou přesnější analýzy.

Kdo je vaším obvyklým zákazníkem?

Velké společnosti jako banky, telco, pojišťovny a podobně. Čím více daná firma využívá data, tím větší šance, že pro ně máme přidanou hodnotu. V portfoliu máme i americké firmy z oblasti zdravotnictví, protože tenhle segment je obzvláště regulovaný a je velký tlak na to, aby data byla pod kontrolou.

Pokud vím, většinu zákazníků dnes máte ze zahraničí. Je to záměr, nebo je tam zkrátka větší poptávka po efektivnější práci s daty?

Spíše to souvisí s tím, že na začátku je snazší nabídnout produkt místním velkým společnostem během osobního jednání a postupně se propracovat do zahraničí a uzavírat prodeje na dálku. Pak je zcela přirozené, že poměr zákazníků z Česka vůči zahraničí klesá.

Od začátku jste projekt financovali z vlastních zdrojů a v průběhu času jste přibrali jako jediného investora skupinu Rockaway. Jak se vám vlastně finančně daří?

V roce 2015 jsme dostali investici od Rockaway a cílem bylo najít funkční obchodní model. Začínali jsme s nižším obratem, ale každý rok jsme rostli dvojnásobným tempem a letos už se dostáváme na zajímavá čísla. Poměrně mě překvapilo, že jde dobře prodávat bez obchodního týmu a v podstatě bez rozpočtu na marketing.

Jak svůj produkt dokážete bez obchodníků a marketingu prodávat?

Nabízíme úzce specializovanou službu. Je snazší, když nás zákazník přes vyhledávač najde sám, než abychom hledali jeho. A když už nás najde, tak dobře ví, jaký má problém, a nemusí ho o tom přesvědčovat obchodník.

V jakých relacích se pohybovaly vaše tržby? Počítám, že váš byznys byl významně ziskový?

Vše, co jsme vydělali, jsme investovali hned do produktu, respektive rozšíření vývojového týmu. V tomto jsme si počínali poměrně agresivně, tudíž cílem rozhodně nebyl zisk. Co se týče prodejů, obvyklé roční předplatné bylo 30 tisíc dolarů a měli jsme řádově desítky zákazníků.

Kolik vás v SQLdepu je?

Je nás devět a všichni až na jednoho jsou vývojáři.

Jak již bylo zmíněno, za sedm let existence jste na palubu přibrali jen jediného investora. Proč jste si vybrali Rockaway?

Říká se, že nejlepší je, když si vás investor najde sám. A my jsme na tohle měli štěstí. Když jsme letěli do Ameriky do Y Combinatoru na interview, přes doporučení jsme šli na oběd s Jakubem Havrlantem. Dohodli jsme se, že až se vrátíme zpátky do Prahy, tak se zastavíme v Rockaway a uvidíme, jestli najdeme společnou řeč. Což jsme po návratu udělali a tu společnou řeč jsme našli velmi snadno a rychle.

Hledali jste investora hlavně kvůli penězům, nebo třeba kvůli know-how?

Finance jsou samozřejmě zásadní, ale my zároveň na Rockaway oceňujeme, že plní úlohu poradního týmu. Mohli jsme konzultovat obchodní myšlenku předtím, než jsme ji realizovali. Díky tomu jsme měli okamžitý prvotní feedback, jestli to, co chceme udělat, dává smysl. My jsme prvopodnikatelé, Rockaway pracuje s desítkami startupů a v důsledku nás tohle know-how výrazně urychlovalo.

Největší milník pro vás nyní bezesporu je prodej celé firmy belgickému startupovému jednorožci Collibra. Jak se takový deal upekl?

Například pomohlo, když jsme před rokem letěli na Collibra konferenci do New Yorku a vraceli se odtamtud s kontraktem od americké banky. Postupem času jsme navázali užší vztah, až přišla nabídka na akvizici. Tu se podařilo úspěšně dotáhnout i díky zkušenostem lidí z Rockaway, takže ta konstelace našich společných dovedností sehrála zásadní roli.

Ta nabídka přišla letos a vy jste nakonec společně s Rockaway prodali veškeré své podíly. Dosáhli jste s SQLdep všeho, co jste si předsevzali?

Pokud to vezmu z pohledu „dvou týpků“, co se rozhodli založit startup a na začátku neměli nic než nápad, tak jsme samozřejmě spokojeni. Co se týče nějaké vnitřní vize a motivace, tak přetrvává, že chceme, aby náš produkt byl dominantní. Aby kód, který jsme stvořili a budeme dál rozvíjet, byl tím, po kterém vývojář nebo firma sáhne pro vyřešení problému s datovými toky. Přestože dochází k rychlému posunu ve strojovém zpracování kódu, tak pořád platí, že ve většině případů se tohle řeší ručně a chybí dominantní produkt na trhu.

Firem, které se zabývají tím, co vy, na světě příliš není. Je pro vás akvizice potvrzením toho, že jste zřejmě dělali dobrou práci?

Ano, rozhodně. Celý náš tým nicméně přechází pod Collibru, takže práce a výzvy nekončí.

Jaké jsou nyní vaše další plány? Zůstane vám ještě nějaká svoboda na řízení vašeho produktu, nebo bude vše v rukou nového majitele?

Plán na nejbližší dobu je samozřejmě integrovat SQLdep do Collibry. Co se týče svobody řízení, očekávám, že náš hlas bude mít svou váhu s ohledem na to, že jsme několik let nabírali zkušenosti z oblasti sledování datových toků. Tím myslím nejen technické znalosti, ale i obchodní. Ale zcela přirozeně má poslední slovo vždy nový majitel.