Zatímco ještě minulý měsíc byly ceny v porovnání s loňskem vyšší o 18 procent, říjen už hlásí výrazně optimističtějších 15,1 procenta. Pokud ceny porovnáváme s předchozím rokem, stále jde o nepříjemné dvouciferné zdražování. Ve srovnání s minulým měsícem už ale čísla statistického úřadu hovoří o poklesu cen, a to o 1,4 procenta. Přesto někteří analytici neslaví – říkají, že ceny ovlivnil vládní úsporný tarif a odpouštění poplatků.

„Navzdory nejnižšímu meziročnímu růstu spotřebitelských cen od dubna letošního roku není důvod k optimismu,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. Hovoří o tom, že úsporný tarif a odpuštění poplatků za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny jsou významnou výdajovou položkou státu.

I ČSÚ popisuje, že na čísla měla vládní nařízení největší vliv. A to takový, že způsobil zmíněný meziměsíční pokles cen. „Byl to jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020,“ komentuje vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny elektřiny v oddíle bydlení klesly v říjnu meziměsíčně o 53,9 procenta.

„Růst cen se tedy nezastavuje, pouze jej neplatí spotřebitelé přímo, ale formou transferů v podobě daní a s ohledem na deficitní rozpočty také na dluh příštích generací,“ popisuje si Kymlička. V oblasti bydlení stoupaly ceny plynu, paliv i teplé vody.

„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsme si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ souhlasí Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Doplňuje, že cena elektřiny na trhu zůstává vysoká, proto by lidé neměli navyšovat svou spotřebu, i když obdrželi dotace. Vliv úsporného tarifu bude dočasný a i při zastropování cen energií budou lidé platit vyšší účty, než na které byli zvyklí.

Proti září zdražovaly i potraviny. Skoro o desetinu byla dražší zelenina, vejce o třetinu, cukr rovnou o polovinu. Mírněji, v řádu jednotek procent, rostla cena oblečení či obuvi. Dražší byla doprava i samotné pohonné hmoty, služby zdražovaly o necelé procento. A pak jsou tu meziroční nárůsty: mouka i oleje dražší o polovinu, za chleba si lidé připlatili třetinu, za mléko skoro 40 procent.

Kymlička vysvětluje, že růst cen pohonných hmot a především potravin má velký vliv. „Nejvýrazněji doléhá na domácnosti s podprůměrnými příjmy, jelikož jde často o nezbytné výdaje. Je třeba si navíc uvědomit, že se při hodnocení meziroční inflace vychází z již dosti vysoké srovnávací základny minulého roku a absolutní zvýšení cen u řady položek je tedy skutečně dramatické,“ myslí si. Přesto, když Češi zjistili, že jim vláda pomůže s energiemi, začali utrácet.

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se v říjnu dostalo na nejnižší hodnotu od letošního dubna, kdy inflace činila 14,2 procenta. Naposledy meziroční inflace zpomalila v srpnu na 17,2 procenta, předtím 13 měsíců v řadě zrychlovala. V září pak opět zrychlila na 18 procent a dosáhla nejvyšší hodnoty od prosince 1993.

Ekonomové ale často vysvětlují, že v aktuální době nemá takový smysl řídit se meziročním srovnáním. Hlavní analytik skupiny Natland Petr Bartoň pro CzechCrunch podrobně vysvětloval, že i přes hrozivá čísla, které vykazoval poslední měsíce ČSÚ, se inflace ve skutečnosti snižovala. „Pozorované uklidňování již patrně nebude náhodné,“ popisoval už v srpnu Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

S přispěním ČTK