Už jsme mohli vidět řadu pokusů o přesunutí gastronomie do laboratoří. Nejde však ani tak o maso, jež díky rostlinným náhražkám zažívá svou dosud největší revoluci. Alternativně vznikají mořské plody, palmový olej nebo třeba mléko, a to vždy s důrazem na autentickou chuť. Brzy by udržitelně mohl být produkován také med, o což se vedle dalších snaží i kalifornský startup MeliBio s cílem chránit včely, které jsou ve velkém ohrožení.

Říká se, že bez včel by člověk nepřežil. Právě ony přispívají k rozvoji životního prostředí, zachovávají biodiverzitu a starají se o opylování plodin, které živí až 90 % světové populace. Jejich vliv v přírodním ekosystému je tak nezastupitelný, ovšem v důsledku nadměrného využívání pesticidů v zemědělství, klimatických změn a růstu urbanizace ztrácí své přirozené prostředí a pomalu vymírají.

Tento negativní trend vnímá i srbský podnikatel Darko Mandich, který se po přestěhování do Kalifornie spojil s molekulárním biologem Aaronem Schallerem, založili MeliBio a začali přemýšlet nad tím, jak včelstva chránit. A byť reflektovali výše uvedené problémy, přišli i na to, že budoucnost včel ohrožuje nadměrná produkce medu, která v USA dosahuje hodnoty stovek milionů dolarů.

Foto: Javier Kober/Unsplash

V roce 2018 se celosvětově vyrobilo okolo 1,9 milionu tun medu

Protože je produkce medu komerční záležitostí (s výjimkou nadšenců, kteří mají včelíny na svých zahradách jako zálibu), včely medonosné se staly masivně hospodářsky využívané, což z nich udělalo hrozbu pro ostatní, divoká včelstva. „Existuje na dvacet tisíc druhů divokých včel. A právě tyto druhy jsou ohroženy aktuální medovou produkcí, která kompletně závisí na komerčním včelařství,“ říká Mandich pro Fast Company.

Zjednodušeně řečeno jde o to, že čím více medu musí včely medonosné vyrobit, tím více jsou ohrožovány ostatní divoké druhy, které s nimi musí bojovat o zdroje živin. Tlak tedy úměrně roste a pokud se k tomu připočtou hrozby v podobě pesticidů na plodinách nebo odumírajících rostlin kvůli klimatickým změnám, vyhynutí je velmi kritickým problémem a každoročně se počty včelstev snižují.

MeliBio se proto zavřelo do svých laboratoří v kalifornském Berkeley a pomocí syntetické biologie zkoušelo reprodukovat sloučeniny, jež se v medu nachází, včetně experimentování s různými variacemi z květin, které včely opylují. To tvůrcům dopomáhalo k tomu, aby nalezli tu správnou, autentickou chuť. „Chceme domestikované včely odstranit z dodavatelských řetězců, aby neohrožovaly ty divoké,“ dodává Mandich.

I když zatím MeliBio nemá finální produkt, jelikož je vývoj laboratorního medu stále v raných fázích, nedávno se tvůrcům podařilo vyrobit prototyp, který má být chutí, texturou a lepkavostí velmi podobný tomu „pravému“. Ověřili si to i na náhodných ochutnávačích, kteří nepoznali rozdíl, díky čemuž se jim podařilo navázat budoucí spolupráce se čtrnácti firmami, jež by hotový produkt odebíraly a nabízely jako ingredienci.

Foto: MeliBio

Prototyp medu, pro který nebylo třeba včel

Startup chce, aby svůj první med dostal na trh začátkem příštího roku a rovnou s ním plánuje cílit nejen na potravinářské společnosti, ale také na výrobce drogistických produktů, kteří by jej mohli přimíchávat do šampónů nebo mýdel. Soustředí se také na investice, které potřebuje pro rozvoj svého výzkumného a vývojového týmu, aby zajistil nižší nákladnost výroby.

MeliBio ovšem není jediným projektem s takovým zaměřením. Vloni se o úspěch postarali i studenti z Izraele, kteří se svým laboratorním medem obdrželi mezinárodní ocenění a prakticky tak ukázali, kam se výroba této sladké a lepkavé pochoutky může posouvat.