Měla dělat administrativu, skončila ve skladu. Po pár letech jako šéfka spoluřídí stamilionový byznys
Nechtěla jsem být jednou z těch, co se nikam neposouvají, vypráví Kristýna Rusňáková, která vyrostla společně s byznysem e-shopu Trenýrkárna.cz.
Kristýna Rusňáková
Léta pracovala ve sportovních prodejnách a hledala možnosti, jak se kariérně pořádně posouvat. To se jí paradoxně podařilo tak, že jako recepční nastoupila do kosmetického salonu – ten totiž provozovali majitelé Trenýrkárna.cz, dnes stamilionové skupiny online byznysů včetně zachráněné značky Pietro Filipi. Kristýna Rusňáková ve firmě začínala ve skladu, po osmi letech ji už ale spoluřídí.
„Od mala jsem byla motivovaná něco dělat. Nechtěla jsem být jednou z těch, co se nikam neposouvají a celý život stráví na jedné pozici,“ vypráví svůj příběh Rusňáková pro CzechCrunch. Ještě během střední školy plánovala ve studiu pokračovat na policejní nebo vojenské akademii. „Rozmyslela jsem si to, když jsem se podívala na tabulkové platy,“ usmívá se.
Její dlouholetá záliba ve hraní fotbalu ji nakonec přivedla do retailu, během pár let tak prošla několika pozicemi v různých řetězcích se sportovním zbožím. Většinou ale po vypršení pracovní smlouvy na dobu určitou po jednom roce skončila a přesunula se dál. „U těchto prodejců téměř nebyla možnost kariérně růst a nebudu lhát, motivací pro mě vždy byly i peníze,“ pokračuje Rusňáková.
Větší možnosti jí pak přineslo rozhodnutí přestěhovat se z rodné Moravy do Prahy, kde – opět „bez dalšího směřování“ – nejdřív pracovala ve sportovním obchodě. Oklikou přes kamarádku se ale dostala na pozici recepční v kosmetickém salonu. „Nějaké věci jsem se učila, po šesti měsících to ale už byla rutina a stagnace,“ přiznává.
Shodou náhod ale šlo o salon, který tehdy vlastnila podnikatelská dvojice Ruslan Skopal a Adam Rožánek, nyní již v e-commerce známá jména stojící za několika úspěšnými online byznysy. Jejich příběh se naplno začal rozbíhat v roce 2012, když odkoupili e-shop Trenýrkárna.cz se zaměřením na pánské spodní prádlo, a postupně jej dostali do pozice největšího takto oborově zaměřeného hráče u nás.
Od trenek až k záchraně Pietro Filipi
Nezůstalo ale jen u jednoho e-shopu. V roce 2018 před možným krachem odkoupili značku trenek Styx a během pandemie poprvé v obratu překonali hranici sto milionů korun. V roce 2022 se k nim přidali i investoři ze skupiny SPM – za níž stojí Slavomír Pavlíček a Marek Španěl, vedle jiného spoluzakladatelé miliardového herního studia Bohemia Interactive – a překonali již obrat 200 milionů.
Loni pak pod svá křídla Skopal a Rožánek od skupiny Natland odkoupili i krachující módní značku Pietro Filipi – od letošního dubna pod ní prodávají také vlastní pánskou kosmetiku. Skupinu byznysů pak doplňuje i privátní značka spodního prádla Nedeto, investičně pak podpořili například i e-shop a výrobce menstruačních kalhotek Maluna.
Rusňáková ale do firmy nastupovala v roce 2017, kdy v ní na plný úvazek pracovalo asi šest lidí a její tržby se tehdy pohybovaly na úrovni 34 milionů korun. Skopal a Rožánek jí nabídli, ať jim z kosmetického salonu přijde do e-shopu vypomáhat s administrativou. „V tak malém týmu ale v podstatě každý pracuje na všem,“ popisuje Rusňáková, která novou pracovní výzvu přijala.
Jak tomu ale bývá, situace se rychle změnila a u administrativy se dlouho nezdržela. „Kolegyně, která měla na starost sklad, odešla na neschopenku, tak jsem ji zastoupila. A po měsíci bylo jasné, že mě z něj nikdo jen tak nedostane,“ směje se Rusňáková. Tehdejším skladem byl prostor nacházející se za prodejnou v Sokolovské ulici. A nevypadalo to v něm zrovna nejlépe.
Dělala jsem pořádky a nacházela zboží, o kterém nikdo ani nevěděl, že jej máme.
„Byl to chaos a nedalo se v něm vyznat. Přes víkendy jsem tam chodila dělat pořádky a nacházela přitom zboží, o kterém nikdo ani nevěděl, že jej máme,“ vzpomíná Rusňáková na dobu, když e-shop neměl zavedený žádný skladový systém. Práce ale bylo hodně a během sezóny se někdy stávalo, že pracovníci museli ve „skladu“ i přespávat a do druhé hodiny ráno například chystat krabice nebo balit objednávky.
Rusňáková tak běžně pracovala přesčas. „Nejvíc se mi ale líbila svoboda. Když něco nefungovalo, mohla jsem sama přijít s řešením, jak věci zlepšit a nepotřebovali jsme procházet dlouhými schvalovacími kolečky. Kluci ve mě měli důvěru,“ říká. S narůstajícím objemem práce – kdy jen mezi lety 2017 a 2018 Trenýrkárna vyrostla na téměř dvojnásobek z 33 milionů na 60 milionů korun – si tak pod sebe přebírala odpovědnost za sklad, expedici, vratky či reklamace.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Až nakonec Ruslan stanovil, že ve skladu budu mít právo veta – nic nepřejde beze mě,“ usmívá se Rusňáková. V roce 2018 se navíc sklad stěhoval do Satalic za pražským Černým mostem, začal fungovat samostatně mimo kancelář a v podstatě se tak firma rozdělila na dvě části. S tím Rusňákové přibyly další odpovědnosti včetně náboru a výplat lidí i jejich motivace a management.
V roce 2018 se proto ve firmě rozhodli vytvořit také board manažerů, kam za logistiku zasedla právě Rusňáková, vedle ní ale i lidé odpovědní například za nákup či marketing, a všichni se začali víc podílet i na řízení strategie. „Obecně se hodně lidí v práci stará jen o svůj rybníček, mimo své pravomoci se ani nedívají. Já jsem vždy byla jiná, když jsem viděla problém, upozorňovala jsem na něj a chtěla to řešit,“ říká Rusňáková.
Místo růstu obratu jsme se strategicky zaměřili na zlepšování marže.
S vypuknutím pandemie koronaviru pak začala o to větší jízda. S velkým nárůstem zájmu o nakupování online Trenýrkárna narážela na limity skladu, kde se doslova nešlo pohnout a Rusňáková jednou deset minut před půlnocí zažila i pocit naprostého zoufalství. „Už jsem nevěděla, kam všechno to zboží nacpat – sklad byl totiž úplně plný. Volala jsem Adamovi, že to všechno nechám tak, jak to je, a už se nikdy nevrátím. Adam byl tak hodný, že přijel na pomoc, a společně jsme to zvládli,“ popisuje.
„Pracovali jsme pořád,“ pokračuje s tím, že během jednoho měsíce dokázala v přesčasech nasbírat i sto hodin. Další velká změna pak nastala, když se firma stěhovala do většího skladu na Zličíně. Protože tehdy Trenýrkárna zaváděla i nový skladový systém (tzv. WMS), každou jednu položku – kterých byly desítky tisíc – museli lidé ručně naskenovat.
Dva roky poté došlo na další stěhování skladu, tentokrát do Zdic u Prahy, kde už ale i samotná výstavba probíhala podle požadavků a na míru e-shopu. Ke stěhování přitom vždy docházelo za plného provozu bez omezování služeb a komfortu zákazníků. „Není to jednoduché, projít tolika velkými změnami během pár let není pro každého. Ale s tím, jak firma roste, postupně se nastavuje a zlepšuje,“ přibližuje Rusňáková.
Na byznysu se zároveň v této době podepsalo obecné dění – tedy propad spotřebitelské poptávky související s vysokou mírou inflace, cenami energií i válkou na Ukrajině. Po letech žní tak na celý trh e-commerce dopadlo ochlazení, a to se nevyhnulo ani prodejci spodního prádla. „Poprvé jsme museli hromadně propouštět. Byla to pro mě nová a velmi nepříjemná situace. O to horší bylo, že jsme k tomuto kroku museli přistoupit na dvakrát,“ popisuje Rusňáková.
Byznys se ale nezastavil, Skopal zároveň chtěl vyřešit otázku svého případného nástupce, aby firmu mohl převzít někdo další – když bude mít problém, nebo když jej pozice přestane bavit. Rusňáková tak nakonec loni zasedla do pozice tzv. co-CEO. Kromě logistiky a procesů má na starosti i oblast HR, kde se snaží budovat brand dobrého zaměstnavatele.
„Nejsme největší, ani ve Zdicích, kde máme sklad, nás mnoho lidí nezná,“ přiznává Rusňáková. Proto Trenýrkárna například sponzoruje tamní sportovní turnaje a snaží se lidi motivovat i méně tradičními benefity, mezi něž patří například měsíční sabatikl ke klasické dovolené navíc. Nárok na něj má každý zaměstnanec včetně skladníků po odpracování čtyř let.
Ze skladu se tak Rusňáková během osmi let vypracovala až do pozice, z níž spoluřídí tým o čtyřiceti lidech a byznys ve stovkách milionů korun. Podle vyjádření loni Trenýrkárna utržila společně se značkou Maluna 234 milionů korun, tedy jen s malou meziroční změnou. „Místo růstu obratu jsme se strategicky zaměřili na zlepšování marže, kterou se nám daří zvyšovat i díky lepší práci s vlastními značkami,“ komentuje Rusňáková. A co bude dál? „Uvidíme. Ale těším se na další nové výzvy,“ uzavírá s úsměvem.