Jen čtyři roky stačily architektonickému spolku Sial na to, aby na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století výrazně promluvil do tehdejší architektonické tváře Liberce. Autor podoby hotelu a vysílače na Ještědu Karel Hubáček spolu se svými kolegy vnesl do města neotřelost a inovativní postupy. Po téměř padesáti letech se stejné principy snaží do ulic města na severu dostat i tamější architektonické studio Mjölk. Pro centrum Liberce navrhlo unikátní dřevostavbu reprezentující zcela nový směr městské architektury.

Dolní centrum Liberce, též známé jako Fügnerka, nepatří mezi nejreprezentativnější části města. Dříve tu stál obchodní dům z dílny výše zmíněného Sialu, ve své době jedno z největších zařízení tohoto druhu v zemi. V roce 2009 však architektonicky cenný objekt musel ustoupit bezpohlavní prosklené budově, která celé místo svým způsobem pohřbila.

Nový život, alespoň z pohledu architektury, by místu mohla přinést unikátní stavba od Mjölk architektů, velkých propagátorů staveb ze dřeva. Že dřevostavba nemusí být jen malý rodinný domek, ale s využitím dřevěných profilů lze postavit opravdu velký objekt, ostatně prokázali i v realizaci rozsáhlého sídla společnosti Kloboucká lesní. V případě výstavby jejich nejnovějšího návrhu bytového domu ze dřeva by ovšem sídlo firmy výrazně překonaly. Spodnímu centru Liberce chtějí dopřát městský dům s přibližně osmdesáti bytovými jednotkami.

„Bytový dům bude mít v nejvyšším bodě třicet metrů oproti úrovni terénu v ulici Fügnerova. Zároveň je ale třeba říci, že poslední dvě patra jsou odsazená od uliční čáry, takže stavba nepůsobí tak monumentálně. V tomto ohledu navazujeme na sousední palác Dunaj, který chápeme jako nastavení podoby celého bloku,“ vysvětluje Tobiáš Hrabec, jeden z architektů studia.

Foto: Mjölk architekti

Čelní fasáda pracuje ve velkém s prosklenou plochou

Vedle faktu, že se jedná o dřevostavbu, spočívá unikátnost tohoto návrhu v možnosti seskládat stavbu podobně jak stavebnici Lego. Jednotlivé byty a jejich místnosti by totiž chtěli architekti řešit prostřednictvím prefabrikovaných modulů.

„V podstatě jde o prostorové buňky se stěnami z CLT panelů. CLT, tedy Cross laminated timber, je kvalitní deskový materiál tvořený spojováním fošen ve vrstvách ve dvou směrech křížem. Jednotlivé kontejnery jsou vyráběny už na dílně a opatřeny přípravou pro instalace. Na stavbě pak tedy probíhá už jen jejich spojování a dokončovací práce,“ přibližuje moduly Hrabec.

Použití těchto modulů by mělo výrazně zrychlit proces samotné výstavby a minimalizovat pravděpodobnost chyb či předělávek. Pro místo v centru města jako je ulice Fügnerova, by byla časová úspora obrovskou úlevou. Doprava a život ve městě by nebyly narušeny stavbou a zábory v delším časovém úseku.

Kdo by byl producentem takových modulů architekti prozatím přesně neví. Jednají však se společností Nema, která je dle slov Hrabce možná jedinou společností v Česku, která by byla schopná takovou zakázku odbavit.

Základní platformu pro moduly by mělo představovat betonové přízemí, ve kterém budou umístěny komerční prostory. Dalších osm pater pak již bude seskládáno z jednotlivých modulů. Ty umožní každou bytovou jednotku dispozičně sestavit přesně na míru a nadále dispozici i jednoduše upravovat.

Kromě dřeva hraje v návrhu důležitou roli také sklo, které jednotlivé moduly otevírá směrem do ulice. Do vnitrobloku se naopak budou byty rozevírat prostřednictvím teras či lodžií, ze kterých bude výhled na malý dvorek. Pod ním by měly být umístěny podzemní garáže.

Foto: Mjölk architekti

Uvnitř se má nacházet až 80 bytových jednotek z prefabrikovaných modulů

Zda na místě objekt skutečně vznikne, však stále není jisté. První podmínkou je, aby mu ustoupily budovy, které na vytipovaném místě aktuálně stojí a které jsou z velké části prázdné. „Nyní se nacházíme ve fázi práce na územním rozhodnutí, které bychom chtěli do léta získat. Poté se přesuneme k práci na stavebním povolení. Od prvního kopnutí do země nás tedy ještě nějaký čas dělí,“ vysvětluje Hrabec s tím, že v cestě stojí také elektro rozvaděč ČEZu umístěný na pozemku. „Jeho dočasné nahrazení a přemístění během stavby ale není nic nereálného,“ dodává architekt.

Problémem jsou také současné požární normy, které v dovolují stavět dřevostavby s maximálně čtyřmi patry. Podle architektů však nejsou v Evropě vyšší dřevostavby žádný problém, proto budou vycházet z evropských norem. Poslední otázkou je také financování realizace. Ta by měla podle architektů vyjít přibližně na půl miliardy korun. Právě využití dřeva a prefabrikovaných modulů by mělo oproti konvenčním materiálů přinést úsporu. „Mimo jiné i tím, že celková tloušťka konstrukcí může být menší než u konvenčních systémů,“ vysvětluje Hrabec.

Na projektu aktuálně studio Mjölk spolupracuje s majitelem pozemku Martinem Žákem, který ho chce dovést do fáze stavebního povolení. Následně se rozhodne, zda bude spolu se studiem vést projekt až do realizace, případně společně začnou hledat developera, který by si vzal dotažení projektu do konce na starost.

Foto: Mjölk architekti

Pohled na umístění objektu v kontextu současné zástavby