Mezinárodní vesmírná stanice doslouží v roce 2031, nahradí ji i orbitální hotel a modul od Blue Origin
Psal se prosinec roku 1998, když se na oběžné dráze Země spojily dohromady ruský kontrolní modul Zarja a americký Node 1. Právě tam se datuje vznik Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) – jednoho z nejambicióznějších projektů v dějinách vesmírného bádání. I na masivní konstrukci, která má dnes velikost fotbalového hřiště, se však začíná projevovat více než dvacetiletý provoz.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) proto tento týden oznámil, že počítá s používáním stanice do roku 2030 s tím, že ISS řízeně spadne do oceánu o rok později. Při původních plánech se přitom počítalo s fungováním jen do roku 2024.
Od roku 2000 je na ISS stálá lidská posádka. Celkem se v ní vystřídaly více než dvě stovky astronautů z 19 zemí a kromě nové čínské vesmírné stanice zůstává jediným plně funkčním projektem svého druhu. V budoucnu chce však NASA toto břímě ponechat čistě na soukromnících.
„Soukromý sektor je technicky i finančně schopen s pomocí NASA vyvinout a provozovat komerční stanice na oběžné dráze Země. Těšíme se, že se s ním budeme moci podělit o naše zkušenosti a poznatky,“ řekl Phil McAlister, ředitel pro komerční vesmírné aktivity v ústředí NASA. „Zpráva, kterou jsme předložili Kongresu, podrobně popisuje náš komplexní plán pro zajištění hladkého přechodu na komerční destinace po ukončení provozu Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2030.“
Drobné poruchy a únava materiálů se ostatně projevují na ISS už nyní. Pravidelně tamní astronauti objevují skuliny v konstrukci, kterými může ze stanice pomalu utíkat vzduch. Kupříkladu loni v srpnu objevili trhliny právě v ruském modulu Zarja, který patří k nejstarším kusům techniky, jež jsou na ISS přítomné. V březnu téhož roku museli astronauti opravit poškození v jiném ruském modulu a v červenci se kvůli softwarové chybě dokonce celá stanice vychýlila ze své obvyklé oběžné dráhy.