Psal se prosinec roku 1998, když se na oběžné dráze Země spojily dohromady ruský kontrolní modul Zarja a americký Node 1. Právě tam se datuje vznik Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) – jednoho z nejambicióznějších projektů v dějinách vesmírného bádání. I na masivní konstrukci, která má dnes velikost fotbalového hřiště, se však začíná projevovat více než dvacetiletý provoz.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) proto tento týden oznámil, že počítá s používáním stanice do roku 2030 s tím, že ISS řízeně spadne do oceánu o rok později. Při původních plánech se přitom počítalo s fungováním jen do roku 2024.

Od roku 2000 je na ISS stálá lidská posádka. Celkem se v ní vystřídaly více než dvě stovky astronautů z 19 zemí a kromě nové čínské vesmírné stanice zůstává jediným plně funkčním projektem svého druhu. V budoucnu chce však NASA toto břímě ponechat čistě na soukromnících.

Foto: NASA

Astronaut Stephen K. Robinson z mise STS-114 na rameni Canadarm2 na ISS

„Soukromý sektor je technicky i finančně schopen s pomocí NASA vyvinout a provozovat komerční stanice na oběžné dráze Země. Těšíme se, že se s ním budeme moci podělit o naše zkušenosti a poznatky,“ řekl Phil McAlister, ředitel pro komerční vesmírné aktivity v ústředí NASA. „Zpráva, kterou jsme předložili Kongresu, podrobně popisuje náš komplexní plán pro zajištění hladkého přechodu na komerční destinace po ukončení provozu Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2030.“

Drobné poruchy a únava materiálů se ostatně projevují na ISS už nyní. Pravidelně tamní astronauti objevují skuliny v konstrukci, kterými může ze stanice pomalu utíkat vzduch. Kupříkladu loni v srpnu objevili trhliny právě v ruském modulu Zarja, který patří k nejstarším kusům techniky, jež jsou na ISS přítomné. V březnu téhož roku museli astronauti opravit poškození v jiném ruském modulu a v červenci se kvůli softwarové chybě dokonce celá stanice vychýlila ze své obvyklé oběžné dráhy.

Jakmile budou dny ISS definitivně sečteny, NASA ji nasměruje k řízenému pádu do jižního Pacifiku, přesněji do takzvaného bodu Nemo. Jedná se o místo, které je na celé planetě nejvíce vzdálené od jakékoliv pevniny. Nejbližší ostrovy se nachází 2 681 kilometrů daleko.

Už v minulosti se tato lokace stala pohřebištěm pro mnohé další vysloužilé vesmírné koráby. V roce 2031 tak zde bude možné pozorovat hořící trosky, jak padají do oceánu. Podobně jako to zachytily kamery v roce 2001, když se k zemi poroučela tehdy patnáctiletá kosmická stanice Mir.

Budoucnost je v rukou firem

Vesmír je v poslední době čím dál tím více ve znamení větší komercializace. Nejde však jen o krátké turistické lety, jako už provozuje například Virgin Galactic nebo Blue Origin. Druhá zmiňovaná firma je totiž jen jedna z řady těch, které už zahájily práce na vlastních vesmírných stanicích.

Stanice firmy Jeffa Bezose s názvem Orbital Reef by měla zahájit provoz už ve druhé polovině této dekády, ačkoliv zatím je její koncept na papíře. Podle tvůrců by neměla pouze replikovat ISS, ale jít o krok dál a umožnit ve vesmíru skutečně žít i vytvářet zárodek pro ekonomickou aktivitu na oběžné dráze. Pojmout by mohla až desetičlennou posádku a vnitřní rozměry by měla mít podobné jako ISS.

Foto: Blue Origin

Koncept vesmírné stanice Orbital Reef

Na pomoc si Blue Origin přibralo i partnery jako Sierra Space, Boeing či Redwire Space. První zmiňovaná firma již sama v minulosti oznámila, že pracuje na svém vlastním nástupci ISS. Její model s názvem Life by měl mít nafukovací strukturu, a zatímco původně byl plánován jako samostatný objekt, teď se bude moci připojit přímo na stanici Orbital Reef.

Svůj obdobný projekt představil i americký letecký gigant Lockheed Martin. Jeho stanice s názvem Starlab by mohla být plně funkční v roce 2027, bude mít také nafukovací konstrukci a pojme čtyřčlennou posádku. Ani tak se však nejedná o první návrhy svého druhu.

Startup Axiom Space už dříve pracoval s konceptem vesmírného hotelu, jenž by se mohl připojit k současné Mezinárodní vesmírné stanici. Poté ale získal 130 milionů dolarů, své plány přehodnotil a bude usilovat o kompletně vlastní vesmírnou stanici.

Foto: Axiom

Axiom Space plánuje v budoucnu vystavět vlastní vesmírný hotel