Ambice Daniela Křetínského jsou velké a zdaleka nekončí na hranicích Česka, a to jak v energetice, tak v médiích. Teď se proti němu rozhodl vystoupit ministr průmyslu Jozef Síkela. Právě v jejich vzájemném příběhu se střetávají energetika i média a podobně jako druhý nejbohatší Čech se i člen vládního kabinetu za STAN rozhodl vykročit na mezinárodní scénu.

Kabinet Petra Fialy schválil na konci září obří transakci: státem ovládaná společnost ČEPS, jež vlastní a provozuje klíčovou elektrickou distribuční soustavu, převezme firmu Net4Gas a její páteřní síť plynovodů. Jde o obchod za zhruba 38 miliard korun, nad kterým část odborníků kroutila hlavou, vláda si jej nicméně prosadila s argumentem, že chce mít pod kontrolou klíčové prvky energetické infrastruktury.

Že se s kritikou ozval exministr průmyslu z hnutí ANO Karel Havlíček, který tentýž deal jen o pár týdnů dříve prosazoval, nebral nikdo moc vážně. Jenže výtky se objevovaly i z úst řady komentátorů, včetně známého investora Michala Šnobra a předních ekonomických novinářů. Speciální humbuk pak vyvolával tým Daniela Křetínského, jehož skupina EPH měla o Net4Gas také zájem. V klání se státem ale prohrála. Neuspěla ostatně už v roce 2013, kdy byl Net4Gas poprvé na prodej – tehdy jej koncern RWE prodal pojišťovně Allianz a kanadskému fondu Omers.

Potud by to byl jen klasický spor, kdy jedna strana napadá tu druhou. Jenže Křetínskému a jeho partnerovi ze slovenské finanční skupiny J&T Patriku Tkáčovi nepatří jen energetický holding, ale také vydavatelství Czech News Center. A ministru průmyslu Síkelovi, jehož resort byl hybatelem nákupu plynovodů, přišlo, že Křetínského média mu kvůli transakci věnovala neférovou pozornost. Obzvlášť pak bulvární deník Blesk.

„Jestli se takhle chovají i v dalších zemích, kde mají média a zároveň obchodní zájmy, přijde mi to docela zajímavé,“ podivil se Síkela v rozhovoru pro deník Financial Times, který čte byznysová i politická elita v celé Evropě a patří k nejmocnějším médiím světa. Dodal, že série kritických článků Blesku mu přijde „zvláštní“.

Křetínského blízký spolupracovník a šéf jeho komunikace Daniel Častvaj ministrovo nařčení odmítl. „Striktně a jednoznačně odmítáme jakékoliv zasahování do editoriální politiky našich médií,“ řekl Častvaj na dotaz CzechCrunche a dodal: „Zatímco standardní vlády své investory v zahraničí podporují, ministr Síkela naopak EPH na mezinárodním poli napadá. Tato situace nás současně nutí vyjádřit se k samotné podstatě transakce. Bohužel je objektivní pravdou, že ministr Síkela se zasadil o zrealizování zásadně nevýhodné transakce, která ve svém důsledku způsobí českým občanům a podnikům škodu přes 20 miliard korun.“

To, že nákup plynovodů je sporný, zdůrazňuje více lidí. Stát, jehož veřejné finance se topí v problémech, vyjde obchod na nižší desítky miliard korun, aniž by bylo jasné, že z toho země reálně něco bude mít, natož že se investice někdy vrátí (firmě dluží 70 miliard korun ruský Gazprom, ovšem nezdá se moc pravděpodobné, že by je z něj někdy v dohledné době dostala).

Pravdou je ale i to, že pozornost, kterou Blesk věnoval tomuto výsostně ekonomickému a poměrně složitému tématu, byla překvapivá. Všimli si toho i v dalších mediálních domech. Například celý jeden díl svého populárního podcastu Vlevo dole tomu věnovali političtí reportéři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková, o přestřelkách Křetínský vs. Síkela hovořil sám ministr v České televizi.

Pár titulků Blesku pro přehlednost: „Síkela si brousí zuby na plynovody… jenže NET4GAS dluží 33 miliard. Kdo to zaplatí?“ nebo „Síkela přiznal, co způsobí vládní krok: Elektřina pro domácnosti zdraží! A schytal to za NET4GAS“ či „Černý scénář pro Česko: Drastické zdražení plynu?! A vrací se i poplatky za zelenou energii“.

Síkela ovšem tím, že o tématu promluvil pro Financial Times, spor přenesl na mezinárodní scénu. Jde o to, že Křetínský má byznysové zájmy také ve Francii, v Německu nebo Británii – a investuje tam právě jak do energetiky, tak do médií. Ve Francii už sice prodal svůj podíl v deníku Le Monde, ale nadále mu patří vydavatelé knížek a časopisů a má údajně zájem o zpravodajskou televizi. V Británii se podle Financial Times zajímá o vstup do vydavatele deníku The Telegraph, svého času investoval i v Německu do televizní skupiny ProSiebenSat.1 Media.

Daniel Křetínský se v posledních deseti letech vypracoval mezi nejvlivnější a nejbohatší české byznysmeny. V žebříčku miliardářů mu patří číslo dvě za Renátou Kellnerovou, která ovládá skupinu PPF po smrti svého manžela. K PPF měl Křetínský historicky blízko, v posledních měsících se ovšem vazby rozvolnily, mimo jiné už není partnerem dcery manželů Kellnerových Anny. Co se výše jeho jmění týče, tak zatímco magazín Forbes ho odhaduje na zhruba 211 miliard korun, deník E15, jenž patří do Křetínského mediálního domu CNC, uvádí 330 miliard korun.

Především ve Francii provází jeho tažení mediální scénou vášnivou debatu. Jak ale nedávno upozornily Hospodářské noviny, Křetínský si v Paříži vybudoval pozici v okruhu byznysmenů blízkých prezidentovi Emanuelu Macronovi. Nicméně takový výpad, jaký nyní udělal skrze Financial Times ministr průmyslu Síkela, může jeho pozici ztížit. Zvlášť při potenciální účasti v tendru na britský The Telegraph.

Obě strany v aktuálním mediálním sporu o sobě tvrdí, že jednají v zájmu české společnosti: EPH kritizuje krok vlády kvůli ceně, Síkela jej zase ospravedlňuje vyšším zájmem. „Proti tržní transakci stát vydá navíc 23 až 27 miliard korun, jde o kupní cenu plus faktické zmaření odpisu dluhu. To je přibližně hodnota, o kterou stát přeplatil nabídku EPH,“ řekl pro CzechCrunch Daniel Častvaj. Síkela pro FT zase prohlásil: „Musím jednat v nejlepším zájmu občanů České republiky, a ty nemusí být stejné jako zájmy miliardáře.“