Kávoví profíci se shodují na tom, že vůbec nejlepší káva pochází z Etiopie. Tamní farmáři ale pracují většinou jen s malou plochou půdy, na které nevypěstují ani tunu kávových zrn ročně. Na rozdíl od kávového giganta Brazílie je tak velmi těžké přesně určit území, ze kterého jednotlivá zrna pochází. Právě drobní pěstitelé tak mohou narazit na novou legislativu EU, která zakazuje obchodování se surovinami vypěstovanými na prokazatelně odlesněné půdě. A i když je boj proti kácení lesů důležitá a bohulibá činnost, zejména v případě malých pěstitelů kávy může být poněkud dvojsečná.

Odlesňování je palčivý problém, který jde ruku v ruce s rostoucí spotřebou palmového oleje, sóji, ale i s chovem dobytka či pěstováním kávy. V posledních třech dekádách bylo odlesněno 420 milionů hektarů lesů, což je plocha větší než rozloha Evropské unie. Proto loni Evropský parlament přijal nový právní předpis, na jehož základě nebudou mít výrobky pocházející z odlesněné půdy v EU místo.

Předpis vešel v platnost loni červnu a ve zkratce se dá říct, že každý farmář, který dodává například kávu, kakaové boby, sóju, palmový olej, dřevo nebo maso do EU, bude muset od roku 2025 prokázat, že pro produkci nevyužívá půdu, na které se do roku 2020 nacházel les. Pro odběratele takových komodit to znamená, že budou muset tento fakt dokládat v případě každého jednoho farmáře, se kterým spolupracují – ať už napřímo, či zprostředkovaně.

Situace se ale komplikuje především v případě malých producentů. Proces kontroly má totiž vypadat tak, že evropští odběratelé budou od každého jednotlivého pěstitele potřebovat velmi přesné GPS souřadnice jejich farmy, aby je mohli v rámci celního řízení vyplnit. Jenže například v případě malých pěstitelů kávy se farmy průběžně proměňují, takže jsou tyto údaje každou sezónu jiné. Velmi často také jedna větší farma pouze zpracovává kávu z jiných, menších farem, které nemají pro další práci se surovinou potřebné zázemí. Přesně trasovat původ lze tedy v takových případech jen velice těžko.

„My jako odběratel při celním řízení udáváme u každé kávy přesné geografické souřadnice farmy, ze které káva pochází, a prohlašujeme, že nebyl na tomto území vykácen původní les. Za své farmáře v klidu ručit můžeme, protože jejich farmy navštěvujeme, známe je a důvěřujeme jim. Jak to ale může čestně prohlásit někdo, kdo s nimi nemá tak blízký vztah, to netuším,“ přibližuje Jaroslav Tuček, zakladatel české pražírny výběrové kávy Doubleshot.

Zavádějící satelitní snímky

Kontrolní orgány mají pracovat se satelitními snímky daného území, na kterých poznají případnou skokovou změnu v lesním porostu. Jenže není už úplně jasné, jak se na takových snímcích pozná, že byly vykáceny například kávovníky, místo kterých farmáři následně plánují nasadit kávovníky nové – což je podle Tučka postup, k němuž pravidelně dochází, když se revitalizuje kávová plantáž. Z leteckých snímků však může takový jev na první pohled vypadat jako kácení lesa.

Nadto nebude vůbec jednoduché rozlišit, který pozemek patří komu. V některých případech totiž farmáři využívají například necelý hektar půdy a produkují na něm maximálně tunu kávových zrn. V Etiopii jde přitom o drtivou většinu kávové produkce: 90 procent etiopské kávy se sbírá ručně na malých plantážích, často umístěných uprostřed lesa, a jen 10 procent pochází z organizovaného zemědělství. Mapování takto malých farem bude tedy pravděpodobně velmi složité a nákladné.

V případě, že ale kontrolní orgány narazí na porušování zákona, ať už se k takovému závěru dostanou jakkoliv, přijde na řadu velké pokutování. Evropský parlament konkrétně uvedl, že „pokud některý hospodářský subjekt či obchodník pravidla poruší, bude čelit odstupňovaným a odrazujícím postihům. Maximální výše pokuty bude činit přinejmenším čtyři procenta jeho celkového ročního obratu v EU,“ což rozhodně není zanedbatelná částka. Co se kávy týče, hrozba takové pokuty by mohla v horším případě velmi negativně dopadnout na africké země, kde není pěstování kávy tak efektivně uchopené jako v případě kávového giganta Brazílie.

„V nejhorším případě bychom museli ukončit spolupráce například se zemědělskými družstvy, která fungují tak, že vykupují kávu od stovek okolních mini farmářů a zpracovávají ji. Tam bychom nedokázali přesně vymezit území, ze kterých káva pochází. Tento typ spolupráce je nejběžnější hlavně v Africe, takže bychom mohli přijít o část afrických káv. Ale já doufám a předpokládám, že se ještě upraví podmínky doložitelnosti, protože to teď často v praxi nejde prokázat na sto procent,“ vysvětluje Tuček. Pokud se ale pravidla nevytříbí, znamenalo by to, že bude kávy z Etiopie a jiných afrických zemí na trhu o poznání méně, bude dražší, a tudíž méně dostupná.

Problém pro velké kávové molochy

V případě lokálních pražíren, které spolupracují přímo s farmáři či alespoň ukrajují velký kus z dodavatelského řetězce přes kvalifikované prostředníky, by případná kontrola byla ještě v rámci možností realizovatelná. Ovšem úplně jiná situace může nastat v případě velkých kávových molochů, které kávová zrna nakupují ve velkém bez ohledu na jejich přesný původ. Jako souřadnice by pak společnosti musely zadávat celé regiony, které mohou mít velikost klidně jako Česká republika. V případě odlesňování ohrožených regionů, jako je Brazílie, Peru, Etiopie či Kongo, je šance, že by se na tak velkém území do roku 2020 nekácelo, velmi malá.

Johannes Dengler, manažer firmy Dallmayr Johannes Dengler, která nakupuje asi jedno procento světové produkce kávy, se tak pro Reuters nechal slyšet, že do budoucna nevidí možnost, jak větší množství této komodity nakupovat například v Etiopii. Společnost Nespresso zase deklaruje, že více než 93 procent zelené kávy, kterou nakupuje, pochází z programu AAA, což znamená, že ji lze vysledovat až ke konkrétním farmám a družstvům. Všichni pěstitelé, kteří se připojí k programu Nespresso AAA, se zavazují plně zastavit odlesňování na svých farmách.

„V monitorování ekosystémů z hlediska rizika odlesňování společnost Nespresso spolupracuje jako se třetí stranou s provozovateli satelitního systému Starling, který společně vyvinuly organizace Airbus Defence and Space, Earthworm Foundation a SarVision. Díky tomu máme konkrétní informace, které nám umožňují relevantním způsobem zakročit, a to zejména v regionech, kde je riziko odlesňování vyšší – například v Etiopii, Indonésii, Nikaragui a Peru,“ doplňuje Andrea Petrová, marketingová manažerka Nespresso. Jestli však zbylých sedm procent kávy nepochází právě z malých farem, společnost redakci CzechCrunche neupřesnila.

Podle Tučka je tak výběrová káva paradoxně ve větším bezpečí než ta komoditní, jelikož nad ní mají dodavatelé větší kontrolu. A čím důkladněji farmáře znají, tím lépe. Co se ale týče velkých odběratelů, tak hrozí, že pokud se pravidla ještě trochu nepromění, byla by to pohroma pro malé pěstitele, kteří jsou na evropském trhu závislí a spoléhají na to, že firmy jejich kávu odkoupí. Pokud pro ty ale budou nová pravidla příliš komplikovaná a budou jim hrozit obrovské pokuty, tak je možné, že se obrátí raději na velké pěstitele v Brazílii a dalších silných kávových zemích, kde je původ suroviny snáze ověřitelný.