Dubaj je celosvětově známá pro své megalomanství. Nejvyšší mrakodrap, nejhlubší bazén, největší obchodní centrum. Zmíněné projekty možná kdekoho uhranou svou velkolepostí, jejich celospolečenský přínos je ale takřka nulový. Poslední nápad, který se vynořil v dubajské developerské společnosti URB, se ale v tomto ohledu liší. V luxusním městě by chtěl totiž vybudovat rozsáhlý komplex, který by byl největším centrem pro záchranu korálů na světě.

Společnost URB, kterou vede architektonický designér Baharash Bagherian, se specializuje na navrhování ekologicky udržitelných měst s nulovou uhlíkovou stopou. Jedním z nich je rozsáhlý projekt v Jihoafrické republice The Parks, který by vytvořil bydlení pro 150 tisíc obyvatel, dalším je egyptské město Nexgen, jehož vizí je vyrábět více energie, než kolik reálně spotřebuje. V Dubaji pak URB plánuje vybudovat pokrokovou dálnici pro cyklisty.

Jako poslední projekt pro Dubaj představil Baharash Bagherian obrovský ekologický hub navržený pro záchranu biodiverzity oceánu. V Perském zálivu, na dohled od mrakodrapu v podobě plachetnice, by se totiž mohlo začít na vodní hladině vznášet centrum určené pro mořský výzkum, obnovu podmořské živočišné a rostlinné říše a také pro ekoturismus. Vyrostlo by za využití technologie 3D tisku.

Foto: URB

Celý projekt by poháněla energie z udržitelných zdrojů

Těžištěm projektu nazvaného Dubai Reefs by měl být mořský institut, který by se soustředil především na péči a ochranu mořského a pobřežního prostředí Dubaje. Cílem je vybudovat rozmanitý umělý útes o rozloze 200 kilometrů čtverečních, který by byl domovem pro více než miliardu korálů a pro 100 milionů mangrovů. V mořském institutu by se odborníci mohli zároveň zaměřit také na to, jak oceány zbavit plastového odpadu.

Dubai Reefs by ale neměl být jen místem pro mořské biology a jiné experty na záchranu oceánů, ale také pro turisty. Projekt totiž plánuje i vybudování plovoucích ekodomků poháněných energií ze stoprocentně obnovitelných zdrojů, jako jsou solární panely a vodní elektrárny. Energii by zde měly vytvářet i takzvané „vlnové“ farmy, které dokáží produkovat elektřinu díky přirozenému pohybu oceánu.

„Zdraví našich měst je neodmyslitelně spjato se zdravím našich oceánů. A pokud dnes nepodnikneme žádné kroky k jejich záchraně, budou do konce století úplně jiné. Dubaj je inovativní pobřežní město, takže má nejlepší předpoklady k tomu, aby takovou proměnu vedlo,“ říká o projektu Baharash Bagherian.

Usadit projekt v Dubaji se developerská společnost URB rozhodla také proto, že stejně jako mnoho jiných měst bude v budoucnu čelit hrozbě v podobě stoupající hladiny oceánů, pokud se v nadcházejících letech radikálně neotočí přístup světových vlád a ekonomik k měnícímu se klimatu. Stoupající hladina přetvoří přímořská města k nepoznání, ale změna klimatu má už nyní katastrofální dopad právě na korálové útesy.

Mořští biologové v poslední dekádě stále častěji sledují, že rozsáhlé korálové útesy po celém světě, dříve zářící barvami, vypadají čím dál tím nezdravěji, vybledle a že proměnou trpí i živočichové, kteří s nimi žijí v symbióze. Umírání korálů způsobuje jednak stoupající kyselost oceánských vod, jednak jejich rostoucí teplota.

Foto: URB

Součástí Dubai Reefs by bylo také ubytování pro ekologické nadšence

Kromě toho, že v korálových útesech žije asi třetina všech oceánských živočišných druhů, významně přispívají k ochraně pobřeží před erozí a bouřemi, závisí na nich také spousta lidí, jelikož se v místech jejich výskytu díky druhové rozmanitosti mohou živit rybolovem.

Projekt, s nímž přišla společnost URB, by tak mohl být pro obnovu života v oceánech jistě přínosný. Je však ale otázkou, jestli k jeho realizaci dojde, protože stejně jako všechny jeho dosavadní udržitelné projekty je i Dubai Reefs stále jen na papíře. Baharash Bagherian aktuálně řeší, zda bude financován výhradně ze soukromých zdrojů. Pokud by byla výstavba zahájena, dokončena by měla být do roku 2040.