Místo odpovědí otazník. Webbův vesmírný dalekohled vyfotil vzdálené hvězdy a zachytil i nevídaný úkaz
Vesmírné interpunkční znaménko je podle vědců jedna či více dalekých galaxií. Žádné blízké setkání třetího druhu se tak nejspíš nekoná.
Vzdálená galaxie ve tvaru otazníku
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) vědcům pomáhá odpovídat na různorodé otázky o vesmíru. Prvního jeho snímku jsme se dočkali zhruba před rokem a od té doby jeho schopnosti zachytit daleké kouty vesmíru nepřestávají udivovat. Jeho nová fotografie vzdálených hvězd na první pohled vypadá prostě jako další z řady. Skrývá však jeden velký otazník. Doslova.
Tázací znaménko bylo nenápadně schované ve spodním okraji původního snímku, který si můžete prohlédnout níže. Zobrazuje dvě vznikající hvězdy Herbig-Haro 46/47, které jsou od Země vzdálené na čtrnáct set světelných let. Původní fotografii společně zveřejnily vesmírné agentury NASA, ESA a CSA během července.
V souvislosti s tím, jak se před nedávnem v americkém Kongresu dopodrobna probírala otázka, jestli tamní vláda před veřejností náhodou netají existenci mimozemského života, by se na první dobrou nabízela spousta více či méně realistických teorií o vzniku inkriminovaného otazníku, vysvětlení je ale podle vědců nejspíš docela prosté.
„Pravděpodobně to je vzdálená galaxie nebo více interagujících galaxií, jejichž vzájemné působení mohlo způsobit zkreslený tvar otazníku,“ zamyslel se pro server Space nad možným původem mezihvězdné interpunkce zástupce Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru, který řídí vědecké operace JWST.
Původní snímek Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Otazník je na něm sotva viditelný, ale najdete ho u spodního okraje v pravé části fotografie.
Ať je otazník cokoliv, červená barva podle vědců napovídá, že je velmi vzdálený a bude potřeba dalšího zkoumání, aby bylo možné jeho zdroj s jistotou určit. Je navíc téměř jisté, že se můžeme těšit na další zajímavé snímky díky schopnostem JWST vnímat blízké infračervené světlo ve vysokém rozlišení. Umožňuje mu nahlédnout do vzdálených koutů vesmíru a spatřit galaxie vzdálené až 13,4 milionu světelných let, které existovaly pouhých 420 milionů let po velkém třesku.
Podle STScI astronomové v prvním roce provozu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba publikovali více než 750 odborných vědeckých publikací, které využívaly jeho data. Za tu dobu už stihnul zachytit třeba hvězdu těsně před zánikem nebo v bezprecedentním detailu ukázal krásu slavné mlhoviny.
Nepřehlédněte:
