Místo pohádky o práci z domova návrat do kanceláří. Disney výrazně omezí home office

Rozhodnutí staronového ředitele Roberta Igera má přispět k větší kreativitě zaměstnanců. A ta má pomoci firmě vylepšit její finance.

Jiří BlatnýJiří Blatný

bob-iger

Foto: MasterClass

Bob Iger

0Zobrazit komentáře

Robert Iger je staronovým ředitelem Disney necelé dva měsíce. Na konci listopadu překvapivě vystřídal tehdejšího šéfa Roberta Chapeka, kterému on sám vedení známé hollywoodské společnosti předal před třemi lety. Chapek se ale neosvědčil a Iger má nyní za úkol posunout firmu opět výrazněji vpřed. V rámci svých snah o reorganizaci proto tento týden zaměstnancům pracujícím převážně z domova oznámil, že od března budou muset čtyři dny v týdnu dojíždět do kanceláří.

Podle deníku The Wall Street Journal je Igerovo rozhodnutí nejrozsáhlejším návratem ze vzdálené práce mezi velkými americkými společnostmi. Ty po dvou letech pandemie covidu v poslední době zpřísňují pravidla pro práci z domova. V e-mailu zaměstnancům Iger napsal, že od března od nich bude vyžadovat přítomnost v kanceláři od pondělí do čtvrtka.

„V průběhu posledních několika měsíců jsem si při schůzkách s různými týmy ve firmě připomněl, jak obrovskou hodnotu má při práci to, když je člověk nablízku svým kolegům,“ napsal ve vzkazu Iger. Disney celosvětově zaměstnává přes dvě stě tisíc lidí.

Se zavedením přísnějších pravidel pro práci z domova si Disney oproti jiným americkým společnostem dal načas. V půlce minulého listopadu například Elon Musk po koupi Twitteru zaměstnancům firmy vzdálenou práci zakázal úplně. Už vloni na jaře zavedl tři povinné dny v kanceláři Apple nebo Alphabet, mateřská společnost Googlu. V létě se k nim přidal i konkurent Disney Warner Bros. Discovery. Netflix naopak zatím návrat pracovníků do podniku neoznámil, byť jeho ředitel Reed Hastings několikrát přiznal, že firmě vzdálená práce nesvědčí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Robert Iger se do pozice ředitele Disney dostal koncem loňského listopadu, kdy správní rada z funkce odvolala Roberta Chapeka, který ji zastával necelé tři roky. Přestože Chapek Disney úspěšně provedl obtížným obdobím pandemie, za jeho konec mohly mimo jiné nevalné čtvrtletní finanční výsledky firmy. Mezi minulým červencem a zářím příjmy v hlavních divizích výrazně zaostávaly za očekáváními investorů. Třeba streamovací služba Disney+ přes vysoký přírůstek předplatitelů oznámila, že prodělala 1,5 miliardy dolarů.

Dalším Chapekovým vroubkem byla i některá jeho politická rozhodnutí. Počátkem minulého roku si Disney v médiích i mezi svými zaměstnanci vysloužilo ostrou kritiku. Stovkami tisíc dolarů totiž přispělo konzervativním politikům, kteří hlasovali pro floridský zákon zakazující v tamních školkách a základních školách výuku o sexuální orientaci a genderové identitě, zatímco se prezentovalo jako firma podporující LGBTQ lidi.

Nynější staronový ředitel Disney Robert Iger má ve funkci působit dva roky. Během nich má v plánu upravit firemní struktury tak, aby podpořil kreativní zaměstnance firmy. Předpoklady pro úspěch Iger má, z Disney během svého prvního období v čele zvládl vybudovat kolos zábavního průmyslu.

Babišův Agrofert a pak J&T. Finančníci dokončili velkou akvizici a jsou dvojkou českého zemědělství

Po nákupu české divize skupiny Spearhead zde budou mít finančníci z J&T 37 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Luboš KrečLuboš Kreč

patrik-tkac

Foto: J&T/CzechCrunch

Slovenský miliardář Patrik Tkáč, který stojí za skupinou J&T

0Zobrazit komentáře

Původně slovenská investiční skupina sdružená kolem rodin Tkáčů a Jakabovičů šlape na paty Andreji Babišovi, respektive jeho skupině Agrofert. J&T koupila od rakouského investičního fondu Accession Capital Partners českou a slovenskou část skupiny Spearhead, čímž se stala dvojkou na českém zemědělském trhu z pohledu velikosti obhospodařované půdy.

Předmětem transakce bylo celkem deset firem, které mají provozy v okolí Kardašovy Řečice, Jihlavy, Hradce Králové, Olomouce, slovenské Nitry a Nových Zámků a pěstují patnáct různých plodin a chovají mléčný i masný skot. Akvizicí se rozšířila rozloha obhospodařované půdy původních podniků, které byly v Česku soustředěny převážně na Kolínsku a Klatovsku, na 37 tisíc hektarů. Ročně vyprodukuje 90 tisíc tun pšenice a celkem skupina nově zaměstnává 450 lidí.

J&T se začala zemědělství intenzivně věnovat v roce 2020, motorem jejího investičního úsilí je místopředseda představenstva J&T Finance Group Dušan Palcr. „Oblast zemědělství pro nás představuje dlouhodobou investici, mimo jiné i proto, že vnímáme její strategický význam v celoevropském kontextu. Díky tomu, že na zemědělském trhu už nějaký čas přímo působíme, jsme nyní mohli využít výjimečné příležitosti a významně rozšířit naše aktivity,“ řekl k obchodu Palcr.

Český a slovenský Spearhead mění majitele podruhé v krátkém čase. Původně byl součástí větší skupiny, která působila ještě také v Rumunsku, Polsku a Velké Británii a jeho majitelem byl fond Paine Schwartz Partners. Ten ale holding prodal loni Rakušanům z ACP, přičemž J&T se už tehdy podle Hospodářských novin o českou a slovenskou část skupiny ucházeli, ale neuspěli.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tím, kdo nyní Spearhead oficiálně koupil, je skupina JTZE čili J&T Zemědělství a ekologie. Akvizice byla financována kombinací seniorních bankovních úvěrů a mezaninového financování, které poskytl fond J&T Arch Investments. Ten českým a slovenským kvalifikovaným investorům umožňuje investovat po boku rodin zakladatelů J&T, do zemědělského sektoru tímto financováním vstoupil poprvé a nyní se jedná o tom, že by získal podíl i přímo v JTZE.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha k transakci uvedl, že se v Česku i kvůli změnám v zemědělských dotacích vyskytují středně velké firmy k prodeji. „Do sektoru vstupují i nezemědělské firmy typu banky,“ řekl. Svaz by podle něj preferoval, kdyby firmy kupovaly spíše podniky, které v zemědělství dlouhodobě působí.

Svaz se podle Pýchy snaží přesvědčovat i majitele firem, kteří chtějí své podniky prodat, aby tak učinili v zemědělském sektoru. Prodeje například investičním skupinám mohou dál podpořit orientaci na nyní nejvíce rentabilní rostlinnou výrobu, což má negativní vliv na produkci potravin v Česku.

Podle poradenské společnosti Farmy.cz podíl nezemědělských investorů, kteří nakupují v Česku půdu, od roku 2020 stoupá. V roce 2021 se to týkalo 48 procent pozemků, které se přes portál společnosti prodaly.

S využitím ČTK.