Mladí lidé spadli během covidu do apatie, říká Martin Holečko. Inspiraci jim chce vrátit konferencí Future Port Youth
Martin Holečko, zakladatel konference Future Port
Martin Holečko je muž mnoha rolí. V 90. letech spoluzaložil společnost Etnetera Group, deset let cestoval po světě, vyznává buddhismus a v posledních letech se věnoval hlavně technologické konferenci Future Port Prague, kterou od roku 2017 pořádá. Protože ji ale chce dělat fyzicky, minulý rok se nekonala a jinak tomu není ani letos. V mezičase ale v jeho hlavě vydestilovala nová myšlenka.
Během pandemie si všiml jedné konkrétní skupiny lidí – studentů a obecně mladých mezi 16 a 26 lety – a toho, že značná část z nich kvůli pandemii koronaviru propadla pesimismu a apatii. Vznikla tak konference s názvem Future Port Youth, se kterou chce Martin Holečko dodat inspiraci do škol a univerzit po celé Evropě. Koná se již 11. listopadu a CzechCrunch je jejím hlavním mediálním partnerem.
Při svých cestách po světě si šestačtyřicetiletý podnikatel prý často všímal, že ať už je kdekoliv, mladí lidé mají obecný hlad po poznání, jsou zvědaví a tak nějak vše je zajímá. Jsou to podle něj přitom právě tyto kvality, které tvoří zárodek inovací. Protože už dříve začal některé studenty i osobně mentorovat, s příchodem loňského března si všiml změn.
„Pozoroval jsem, jak některým mladým lidem postupně mizí nadšení, ubývá energie a chuť něco dělat. Celkově se jim posunulo vnímání světa a budoucnosti směrem k horšímu. Byly to první momenty, kdy jsem si řekl, že by bylo třeba ukázat studentům i pozitivní vizi,“ vypráví Holečko.
Není přitom jediný, kdo nabyl podobného dojmu. Jak například ukázal výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR, studenti ve větší míře propadali depresím ze samostudia a obávali se, že studium nedokončí. Někteří například bojovali i s výpadkem příjmů, jak popisoval server iRozhlas.
Martin Holečko chtěl poznatky o mladé generaci trochu rozšířit. Aby si své mínění potvrdil, ve spolupráci se společností NMS Market Research udělal výzkum mezi studenty středních a vysokých škol České republiky, Velké Británie, Maďarska a Finska, v rámci kterého zjišťoval, jak vnímají svou budoucnost i technologie. Nutno podotknout, že z každé země činí vzorek jen 200 studentů a Holečko přiznává, že nebyla snaha vytvořit vyčerpávající průzkum – i tak z nich ale vzešla zajímavá srovnání.
Například 42 procent oslovených českých studentů odpovědělo, že má obavy ze své budoucnosti. Stejný pocit přitom sdílí v ostatních zkoumaných zemí 25 až 33 procent studentů. Ze čtyř zemí se také Češi cítili nejméně připraveni na budoucnost. „Takový výsledek mě překvapil. Mladí přestávají vidět, že budoucnost se jim otevírá, a věci, které považují za důležité, do ní mohou sami promítnout,“ myslí si Holečko.