Komentář Radima Ivana: Startupy v Česku tvoří pět procent HDP a zaměstnávají více než 150 tisíc lidí. To je výraznější výkon v ekonomice i v počtu zaměstnanců, než má na svých bedrech zemědělství. Samozřejmě, i v zemědělství se nacházejí startupy a inovují tento obor. Na rozdíl od zemědělství ale startupy nezapalují slámu, neuchylují se k vysypání hnoje před úřad vlády ani neblokují traktory pražskou magistrálu. Přesto mohou protestovat proti pomalým změnám a příšerné byrokracii. Nebude to vidět, ale bolet nás to může více. Mohou protestovat nohama a změnou daňového domicilu.

Nedávno se zakladatelé startupů vyjádřili otevřeným dopisem premiérovi Petru Fialovi s požadavkem na lepší řešení zaměstnaneckých akcií. Aktivita za lepší ESOP (zkratka pro zaměstnanecké akciové plány – pozn. red.) je zoufalým voláním po nastavení podobných podmínek, které mají jejich konkurenti ve většině zemí civilizovaného světa. Dnes jsou zaměstnanecké akcie výhodné pro velké firmy typu Škoda nebo ČEZ. Startupisté chtějí takový systém, který bude motivovat jejich první zaměstnance.

Vidina velkých zisků může do startupu přilákat i zkušené profesionály, které by si startupy nemohly jinak dovolit. Zaměstnanec podstupuje riziko výměnou za nižší plat. Často však nachází lepší vnitřní motivaci a pomáhá ke změně některého z oborů. Takový zaměstnanec na sebe bere riziko. V naší zemi jsme samozřejmě zvyklí nebrat na sebe riziko a nechat ho na těch druhých, protože naše hlavní heslo je pohoda a náš cíl je jistota. Takhle to ale ve světě nefunguje a přenos rizika na více lidí je běžným jevem ve vyspělých, sofistikovaných ekonomikách.

Zaťatost, se kterou aktuální podobu zaměstnaneckých akcií hájí někteří zákonodárci (i mí kolegové z ODS – „sorry borci“) je udivující. Největší problém pozoruji v tom, že stát přistupuje k podnikatelům s nedůvěrou. Při každé změně počítáme s tím, že se najde někdo, kdo bude chtít stát odrbat, podvést nebo si ulevit na daních. Ano, rozhodně pár jedinců vždy podvod udělá. Není však možné, aby nás obava z podvodu zásadně limitovala v rozvoji. Naše regulace dnes připomínají dálnici, kde sice můžeme jet sto třicet, ale my jedeme raději padesátkou, aby se něco nestalo.

Startupy, které usilují o investice renomovaných fondů operujících s rizikovým kapitálem, si žádný podvod dovolit samozřejmě nemohou. Žádný rizikový kapitalista by peníze nesvěřil peníze své ani svých podílníků do kšeftu, který by vykazoval známky podvodného chování. Trh má vlastní regulaci. Nedůvěra ze strany státu není na místě. Začněme podnikatelům věřit. Uvolněme regulace, nechme je registrovat se k DPH, když chtějí, a nedívejme se na ně jako na potenciální podvodníky.

Premiér Petr Fiala nedávno vyhlásil Česko jako evropskou křižovatku. Naše iniciativa Česko.plus jej vzala za slovo a rozpracovala společně s Datarunem komplexní materiál, který říká, jak by se Česko mělo chovat, aby se stalo křižovatkou startupového podnikání. Křižovatka musí být rychlá, flexibilní a efektivní. Ve startupech pracuje 150 tisíc lidí, takový počet voličů neleží na ulici každý den. Plánů už bylo dost, musíme jednat.

Zaměstnanecké akcie samozřejmě nejsou jediná potřeba startupů, která by mohla pomoci naší ekonomice. Startupy trápí veliká byrokracie. Ta trápí samozřejmě i klasické podnikatele. Česko je střední trh, kde se dá dobře testovat a málo kazit. Aby se tak dělo, potřebuje Česko flexibilní podnikatelské prostředí. Startupy jsou specifické v tom, že počítají s neúspěchem. V Americe, Mekce kapitalismu, je neúspěch ze strany podnikatelů tolerován. Mentalita je v největší světově ekonomice úplně odlišná.

Foto: Úřad vlády ČR

Premiér Petr Fiala z ODS

Podpora podnikavých lidí je v našem prostředí postavená na hlavu. Respektive téměř neexistuje. Pokud hovoříme o podpoře, většině z vás se vybaví pravděpodobně podpora finanční, ale to je naprosto špatný a nebezpečný pohled. Startupisté nepotřebují peníze od státu a veřejnosti, potřebují podporu svých nápadů. Ať jsou jakkoliv šílené. Myslíte si, že by Elon Musk dokázal odpalovat rakety do vesmíru, kdyby podnikal v Česku? Při prvním příležitosti by mu některý český rozumbrada na úřadě vysvětlil, že je hlupák a ať jej s blbostma neotravuje.

Ze sto startupů přežije jeden, z tisícovky startupů to jeden dotáhne na globální úroveň. Proč to zmiňuji? Protože potřebujeme, aby Česko tolerovalo neúspěch. Potřebujeme pružné podnikatelské prostředí, kde lze firmu rychle založit, ale také rychle zlikvidovat. Potřebujeme společnost, která neúspěšné zakladatele povzbudí. Potřebujeme společnost, která ví, že člověk, který selhal, má největší šanci příště uspět. Sám to znám. Nebýt předchozích zkušeností se startupy, které jsem založil (Bartoon, Marconi), bych nikdy Česko.plus s přáteli nezaložil a nedostal na úroveň, kdy ho pravidelně podporují lidé a donoři. Podporujme snílky a potížisty. Nestavme se k nápadům předem nepřátelsky, ale podporujme aktivitu, iniciativu.

Potřebujeme startupy zapojit do modernizace země. Nikoliv však takovým způsobem, že jim budeme rozdávat vouchery, dotace nebo šeky. Potřebujeme jim dát kontrakty. Potřebujeme uzpůsobit naše veřejné zakázky tak, aby bylo možné soutěžit na inovaci. Dnes to zákon umožňuje, ale zadavatele veřejných zakázek prozatím neví, jak tyto zakázky vypisovat. Není divu. Technologický pokrok jde rychle a to na úřadech, kde je žhavou novinkou sdílený excel, asi nebudou vědět a umět používat ChatGPT a další vychytávky umělé inteligence.

Proč bychom neměli startupům sypat státní peníze? Protože bychom snižovali riziko. Startupy operují s obrovským rizikem, prakticky kdykoliv se vám může stát, že zítra končíte, i když máte dobře našlápnuto. Jedou hranu. Kvalitu produktu stát nedokáže vyhodnotit a není tedy kvalifikovaným investorem. Peníze, které by dodal na trh s rizikovým kapitálem, by zapříčinily to, že by dostaly investici i startupy, které nemají konkurenceschopný produkt, nemají šanci na přežití a pouze jako zombie firmy drží kvalifikovanou pracovní sílu, která by mohla být jinde. Důkazem nám může být Polsko, kde k takovýmto investicím došlo a startupové prostředí to poškodilo.

Už bylo dost strategií. Už bylo dost kulatých stolů. Už nechceme slyšet další projevy o kapitalismu, inovacích a deregulaci. Fotek a videí na sociálních sítích ze setkání se zakladateli už opravdu bylo dost. Blíží se konec volebního období a přichází zlomový okamžik, kdy jde ještě něco pro české startupy udělat. Chceme vidět výsledky. Chceme vidět, že jde skutečně založit firmu za tři minuty, chceme vhodné řešení zaměstnaneckých akcií a další.

Startupy nezablokují magistrálu, nezapálí slámu, jen po anglicku odejdou. Stejně jako změnili domovskou zemi jednorožci Mews či Productboard, můžou odejít další. A to bude českou ekonomiku bolet daleko více, než pár podvodů na daních.