Možná nejsou sexy, ale průmyslové haly jedou. Fond miliardářů z Accolade loni vynesl skoro 10 %

Hodnota portfolia Accolade Industrial Fund překonala 1,5 miliardy eur, tedy 33 miliard korun. Letos chce Milan Kratina pokořit dvě miliardy eur.

Luboš KrečLuboš Kreč

kratina-accolade-boxed

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Milan Kratina, zakladatel společnosti Accolade

0Zobrazit komentáře

Investiční fond, který spadá pod známou a ambiciózní skupinu Accolade, se v závěru loňského roku rozrostl o dva průmyslové parky na jihu Polska u měst Čenstochová a Lehnice a celkově tak překonal 1,5 milionu metrů čtverečních industriální plochy, které má ve svém majetku. Jeho hodnota také překonala 1,5, ovšem miliardy eur. Majitelé skupiny Milan Kratina a Zdeněk Šoustal si zároveň za loňský rok se svými manažery připsali velmi solidní výnosnost fondu.

Skupinu Accolade, pod niž patří například brněnské letiště Tuřany a celkem pět desítek průmyslových parků v Česku, Polsku či ve Španělsku, založili Milan Kratina se Zdeňkem Šoustalem v roce 2011. Accolade Industrial Fund, což je spřízněný fond kvalifikovaných investorů, vznikl o tři roky později – a dosud přilákal na tři tisíce investorů, minimální výše vkladu je 75 tisíc eur, tedy 1,8 milionu korun. Za loňský rok vykázal výnos na úrovni 9,33 procenta v eurech, respektive 8,49 procenta v korunách, rozdíl je daný především pohybem kurzu.

Většina investorů, kteří historicky do fondu poslali peníze, byli institucionální investoři. „Ruku v ruce s růstem velikosti fondu, který dnes patří mezi největší ve střední Evropě, roste dlouhodobě i počet investorů, a to jak fyzických osob, mezi kterými máme vedle některých velkých jmen i množství podnikatelů, manažerů, právníků nebo třeba lékařů, tak i institucionálních investorů. V roce 2022 byl podíl fyzických osob 12,5 procenta a očekáváme, že jejich podíl poroste,“ řekl pro CzechCrunch Milan Kratina, jehož časopis Forbes řadí s majetkem 16,6 miliardy korun na 23. místo mezi nejbohatšími lidmi v Česku.

V portfoliu fondu je aktuálně 29 parků s plochou přesahující 1,5 milionu metrů čtverečních průmyslové plochy. Hodnota těchto nemovitostí, z nichž skupina loni na nájemném inkasovala přes 80 milionů eur, tedy téměř dvě miliardy korun, je podle Kratiny 1,5 miliardy eur, v přepočtu 33 miliard korun. „Věříme, že během dvanácti měsíců vzroste hodnota portfolia na nejméně dvě miliardy eur,“ dodal Kratina.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Fond Accolade Industrial Fund a jeho portfolio představují jen výseč – byť podstatnou – celé skupiny Accolade. Do té patří kromě zmíněného brněnského letiště a dalších průmyslových parků, jako je třeba areál Amazonu v Kojetíně, také projekt polygonu, kde by se měly testovat autonomní vozy, nebo podíly ve společnostech, jež nakládají s vodou a plynem.

Kratina, který patřil k výrazným podporovatelům kampaně prezidenta Petra Pavla a zároveň se angažuje i ve fotbalové komunitě, připouští, že situace na investičním trhu je složitá: „Na jedné straně vidíme přístup, řekněme, pragmatického investora, který využívá více krátkodobých trendů na trhu. Na druhou stranu je tu ale velká část těch, kteří sledují své investice v horizontu delší budoucnosti a myslí třeba i na zajištění na stáří. Právě pro tuto druhou skupinu je produkt fondu Accolade vhodnější. Od začátku uvádíme předpokládaný výnos sedm procent ročně. I během osmého roku existence fondu se nám to podařilo překonat.“

Když hovoří o tom, jak portfolio Accolade bude růst a jak ze skupiny buduje evropský projekt se silným důrazem na udržitelnost, jež je i v sektoru průmyslových nemovitostí čím dál důležitějším tématem, neznamená to nutně expanzi do dalších zemí. Aktuálně společnost působí v Česku, na Slovensku, v Polsku, v Německu, v Holandsku a ve Španělsku a tak to nejspíš ještě nějakou dobu i zůstane a spíš se bude rozrůstat uvnitř trhů, kde už působí.

strv-semerad-zeifart-smid-stava

Přečtěte si takéAccolade, STRV a Zoot patří mezi nejrychleji rostoucí firmy v Evropě, za tři roky vyrostly o stovky procentAccolade, STRV a Zoot patří mezi nejrychleji rostoucí firmy v Evropě, za tři roky vyrostly o stovky procent

„Naším cílem je být skutečně evropským fondem. Věříme trhům, které jsou energeticky nezávislé nebo mají jiné zdroje, což je třeba případ Španělska. To zároveň disponuje skvělými dálnicemi, železnicemi, vzdělávacím systémem i dostupnou pracovní silou, a navíc je také nejdále od Ruska. Do budoucna tu určitě plánujeme výrazně růst,“ řekl Kratina pro CzechCrunch.

A ještě doplnil: „Naším cílem v tuto chvíli ale není rozšiřovat portfolio fondu do co největšího počtu evropských států, ale spíše ho vhodně geograficky diverzifikovat a efektivně spravovat. Určitě do budoucna rozšíříme počet státu, ve kterých bude mít fond své nemovitosti, ale chceme to dělat s rozmyslem. Naším největším trhem tak ještě nějakou dobu určitě bude Polsko a Česká republika. Zároveň je ale velká část těchto parků situována na hranicích s Německem.“

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Investory vystrašily krachující banky, bitcoin letí vzhůru. Za týden přidal třetinu ceny

Cena bitcoinu za poslední týden vystoupala nad 28 tisíc dolarů, nahoru šlo i ethereum. Bankovní svět v USA i v Evropě se už druhý týden otřásá.

Luboš KrečLuboš Kreč

Fiktivní mince kryptoměny bitcoin

0Zobrazit komentáře

Dění kolem Silicon Valley Bank i švýcarské banky Credit Suisse poslalo akcie hlavně evropských bank dolů, zatímco kryptoměny naopak vyrostly. A to dost výrazně. Jestliže cenné papíry bankovních domů začaly během dopoledne své ranní ztráty umazávat, bitcoin si držel výrazně nadprůměrnou hodnotu, nejvyšší od loňského června.

Během víkendu se švýcarská vláda a tamní centrální banka dohodly s bankou UBS, že převezme svého v problémech se topícího konkurenta Credit Suisse. Obchod měl za cíl uklidnit světové trhy – to se ovšem povedlo jen částečně, nervozita zůstala mimo jiné kvůli tomu, že transakce „vymazala“ držitele rizikovějších dluhopisů Credit Suisse v hodnotě sedmnácti miliard eur.

Takových bondů, zvaných AT1, je ale v Evropě spousta – a vydávají je i jiné banky. Evropská centrální banka a Evropská bankovní asociace, které vystupují jako regulátoři v EU a eurozóně (kam Švýcarsko nepatří), dokonce vydaly prohlášení, že způsob, jakým Bern záchranu Credit Suisse strukturoval a jak odepsal vlastníky dluhopisů, je něco, s čím nesouhlasí.

„AT1 zůstává důležitou součástí kapitálové struktury evropských bank,“ uklidnily instituce ve svém prohlášení a vydaly tak podle deníku Financial Times signál, že ony by v případě potřeby držitele těchto bondů neškrtly.

Propady se nevyhnuly ani českým bankám, s jejichž akciemi se obchoduje na pražské burze. Jak Česká spořitelna, tak Komerční banka i Moneta se během pondělí pohybovaly o jednotky procent pod svou hodnotou ze závěru minulého týdne.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To, jakými otřesy prochází bankovní svět v posledních týdnech (krachu Credit Suisse předcházel pád amerických bank Silicon Valley Bank a Signature Bank), pomáhá kryptoměnám – a především bitcoinu, který byl od počátku konstruován jako alternativa ke klasickým bankám. Bitcoin za posledních sedm dní posílil o 28 procent a v pondělí v poledne se podle serveru Coingecko prodával za 28 330 dolarů, zatímco minulé pondělí byl k mání za 22 150 dolarů.

Dění dokonce vedlo některé kritiky kryptoměn k mírnému poopravení svého pohledu na ně. Například známý internetový podnikatel a investor Jan Barta na Twitter v souvislosti s posilujícím bitcoinem napsal: „Dalo by se říct, že krypto má konečně nějaký fundament v tento okamžik.“ Posílilo také ethereum, které za týden přidalo přes 12 procent. BNB, což je kryptoměna největší burzy Binance, posílila za týden dokonce o 17 procent.