Musím naplnit velká očekávání, říká nový šéf e-shopu Queens Tomáš Böhm. Díky Footshopu se dokážeme hodně zlepšit
Tomáš Böhm, ředitel streetwear e-shopu Queens
Sedmnáct let vedla Lenka Ondruchová e-shop Queens a ze značky vybudovala v oblasti streetwearu silný pojem. Dlouhodobě přitom inspirovala nejen své zákazníky, ale i konkurenty, například tuzemského teniskového krále Footshop. Letošní rok pak přinesl několik velkých novinek. V únoru Footshop oznámil, že svého největšího konkurenta za desítky milionů korun koupil a společně tak vytvoří silného módního hráče s tržbami přesahující miliardu korun.
V rámci nového svazku je Queens spíše tou menší sestrou. Za loňský rok utržil 196 milionů korun a jeho EBITDA (zisk před zdaněním, odpisy a úroky) dosáhla na sedm milionů korun. V návaznosti na akvizici pak došlo k velké změně, kdy Ondruchová opustila vedení Queens a kormidlo po ní v polovině dubna převzal Tomáš Böhm, jež do e-shopu nastoupil z Rohlíku. A kvůli dlouhodobé práci Ondruchové musí naplnit velká očekávání.
Úkolem nového šéfa teď je využít silnou značku a výrazně posílit byznys Queens s plánem dosáhnout do čtyř let obrat na úrovni půl miliardy korun. Základem pro dosažení tohoto cíle má být posílení pozice e-shopu v zahraničí a otevírání nových trhů, ale zároveň také rozšíření cílové skupiny zákazníků v tuzemsku, například více ve prospěch žen. I když Queens evokuje královny, většina jeho zákazníků jsou pořád muži.
Ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Tomáš Böhm mluvil o podrobnostech těchto plánů, strategických synergiích s Footshopem, samotném náboru a přebírání firmy po Ondruchové, ale i o svém vztahu k streetwearu či poučeních z práce v Rohlíku.
Nakupujete streetwear?
Nakupuju, poznáte to i podle toho, co mám na sobě – mikinu s kapucí, džíny a barevné boty, v tom mě potkáte nejčastěji. Jsem rád, že i firemní kultura není tak formální jako kdysi a posouvá se.
Takže k oboru máte blízko už roky?
Ano, ale jen ze strany zákazníka, což v Queensu nemusí vadit. Možná je to takto i lepší, protože na mě značka i móda působí a mám představu o tom, kam se může posunout.
Když vám tedy přistála nabídka odejít z Rohlíku a přestoupit do Queens, byla volba jasná? Nebo jaké byly vaše důvody k odchodu?
Celou svou kariéru jsem dělal marketing, obchod a byznys development produktů, které mě baví a ke kterým mám srdcem blízko. V Rohlíku jsem měl na starosti rozvoj B2B velkoobchodu s jídlem, což pro mě z produktového hlediska nebylo to pravé. Po čase jsem si uvědomil, že to budu muset změnit a koukal jsem kolem sebe.
Jakým způsobem jste na sebe narazili, vy jste se ozval Queens, nebo oni vám?
Vyhmátla mě HR firma, se kterou Footshop dlouhodobě spolupracuje. V prosinci mě oslovili s nabídkou a já jim řekl, že práci ještě rozhodně měnit nechci. Vrtalo mi to však v hlavě, ozvali se ještě párkrát. Nakonec jsem se nechal přemluvit, ať se potkám s Peterem Hajdučkem. Čím víc jsme si povídali, tím víc mě pozice zajímala. Nakonec jsem tady. (úsměv)
Co vás v úvodu na Queens tolik zaujalo?
Kromě blízkosti produktu jsem tuto značku znal. Navíc jsem si sedl také s managementem. Měl jsem pocit, že firemní kultura tady bude fajn, což je důležitá věc, na kterou koukám.
Přešel jste od potravin k módě, vidíte nějaké podobnosti mezi segmenty tzv. rychloobrátkového zboží jako jídlo a toho klasického jako oblečení?
Základní věci, které potřebujete pro řízení firmy, jsou velmi podobné, například jak pohlížet na cenotvorbu, marže, skladové zásoby, prostor ve skladě, jestli jsme schopni doručit zboží zákazníkům. Samozřejmě se sleduje i zákaznická péče. Na druhou stranu produkt jako jídlo se vám zkazí například za tři dny a obrátka je tak výrazně rychlejší, což do procesů vkládá další komplexitu, která v módě není. Nechci tím ale říct, že by byla jedna z oblastí jednodušší nebo složitější.
Co si ze štace v Rohlíku odnášíte jako největší lekci?
Prvním je zaměření na zákazníka, které Rohlík má. Funguje, dělá to velmi dobře a odlišuje se tím od konkurence. Druhá věc je tempo, kterým Rohlík jede. Je obdivuhodné, jak rychle jde dopředu a jak firmu zvládají řídit. Naučil jsem se pracovat rychlým tempem a pod velkým tlakem. Někdy je například lepší odevzdat ne úplně dokončenou práci než to posouvat o několik týdnů. Jsou to cenné lekce, některé si převezmu a u některých vím, že je budu dělat jinak.
Můžete konkretizovat, co byste dělal jinak?
Právě to tempo, kterým Rohlík jede, dlouhodobě možná není nejlepší a pro lidi optimální.
Teď už od poloviny dubna naplno působíte v Queens, jak se vám tam líbí?
Queens je super, poslední týdny jsem se v podstatě jen potkával s lidmi a poslouchal, co si myslí, že funguje nebo nefunguje dobře, na co si dát pozor. Vznikl mi dlouhý seznam úkolů, kterým se musím přebrat a udělat z nich priority. Obecně jsou lidé tady profíci, jde vidět, že mají rádi firmu i značku a chtějí ji posouvat dál.
„Musím naplnit velká očekávání. Lenka firmu vybudovala od píky, Queens byl první streetwearový obchod v Česku a inspirovala další konkurenty.“
Jaký je pocit přebírat vedení firmy po Lence Ondruchové, která Queens zakládala a sedmnáct let vedla?
V angličtině se to řekne „big shoes to fill“, musím naplnit velká očekávání. Lenka firmu vybudovala od píky, Queens byl první streetwear obchod v Česku a myslím si, že tato značka inspirovala spoustu dalších konkurentů, a to včetně Footshopu.
Co jsou základní věci, o které se při přebírání firmy opíráte?
Lenka mi vysvětlila, že celých sedmnáct let měl obchod tři základní pravidla. Zákazník je na prvním místě, produkt musí být dostatečně zajímavý a lidé v týmu to musí dělat rádi. Pak ještě doplnila čtvrtou věc, a to data, kterých v začátcích neměli tolik, ale teď je jich hodně. Je to čtyřúhelník, na němž Queens stojí a rozhodně ho nechci měnit, naopak na něm chci stavět.
Takovou odpověď bych ale pravděpodobně dostal od šéfa téměř jakéhokoliv e-shopu nebo retailu…
To je možné. Otázka je, jestli tomu tak ve firmě opravdu je, nebo není. Queens je značka, která na trhu působí osmnáctým rokem a jde cítit, že tyto základní principy nosí lidé v hlavě a řídí se nimi.