Musk spustil AI encyklopedii, která má nahradit Wikipedii. Je hezčí, má svoji pravdu a kopíruje rivalův obsah

Elon Musk tento týden spustil Grokipedii, novou online encyklopedii své společnosti xAI, která má ambici stát se přímou konkurencí léta zavedené Wikipedie.

foto-navrh-musk
Foto: CzechCrunch
Elon Musk založil novou internetovou encyklopedii
0Zobrazit komentáře

„Bude to masivní vylepšení oproti Wikipedii,“ prohlásil Elon Musk na své sociální síti X, když v září oznámil vznik Grokipedie, nové online encyklopedie, která má být podle něj modernější, chytřejší a především pravdivější alternativou k více než dvacet let zavedené, otevřené internetové encyklopedii Wikipedia. Ta tak vůbec poprvé ve své historii čelí přímé konkurenci.

Elon Musk Wikipedii kritizuje dlouhodobě. Podle něj jde o platformu kontrolovanou „krajně levicovými aktivisty,“ jejíž obsah mnohdy postrádá objektivitu. Právě tu má jeho nová platforma, kterou mohou uživatelé testovat už od pondělí, přinést.

Co se vizuálu týče, Wikipedie za platformou od xAI bezesporu zaostává. Po otevření Grokipedie se uživateli zobrazí minimalistická černá stránka s logem nápadně připomínajícím Wikipedii a jediným vyhledávacím polem. Uživateli stačí do něj napsat pojem, o němž chce zjistit víc, a během okamžiku se mu rozbalí přehledný souhrn informací.

Projekt pohání chatbot Grok, vlajkový produkt Muskovy společnosti xAI. V době spuštění umožňuje uživatelům projít zhruba 885 tisíc článků, tedy zlomek oproti více než sedmi milionům anglických hesel na o dvě dekády starší Wikipedii. I tak jde o působivý start.

Na první pohled vypadá struktura hesel překvapivě profesionálně. Texty se drží klasické encyklopedické osnovy, nejdůležitější fakta najdete hned v úvodu, detailnější informace následují dál v textu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nechybí nadpisy, podnadpisy ani citace, které se nápadně podobají stylu Wikipedie. Jediným výraznějším rozdílem je zatím absence fotografií. Stránky tak možná působí čistě, ale možná až příliš stroze. Rozsah některých hesel je až překvapivý. Například stránka o samotném Elonu Muskovi má téměř 11 tisíc slov a obsahuje přes 300 odkazů na zdroje.

Pro srovnání, jeho profil na anglické Wikipedii nedosahuje ani 8 tisíc slov. Podobně rozsáhlé texty lze nalézt i v českém kontextu, třeba hesla o fotbalových klubech Spartě a Slavii dosahují rozsahu téměř třiceti normostran.

Platforma slibuje pravdu, ověřit ji zatím neumí

Ke každému textu v Grokipedii xAI uvádí, že její chatbot Grok všechna fakta ověřuje, což dokládá i časovou značkou poslední kontroly. Teoreticky to zní skvěle, v praxi je to ale poměrně odvážné tvrzení, zvlášť s ohledem na známou tendenci velkých jazykových modelů „halucinovat“, tedy předkládat tazateli nepravdivé či smyšlené informace. A právě to se Grokipedii za krátkou dobu od jejího spuštění už několikrát vymstilo.

Uživatelé na sociálních sítích opakovaně upozornili, že i Muskův „hledač pravdy“ se občas utne, a nabídne čtenářům zkreslené nebo přímo nepravdivé informace. Na jeden z takových případů upozornil server Wired, podle nějž má Grokipedie u témat spojených s novějšími historickými událostmi tendenci nabízet konzervativnější výklady.

Například termín „homosexuální manželství“ platforma momentálně vůbec nenajde, v její databázi zatím totiž neexistuje. Zato heslo „homosexuální pornografie“ vyhledat lze, a text v něm mimo jiné tvrdí, že šíření pornografie mělo zhoršit epidemii HIV/AIDS v 80. letech, což je tvrzení, které nemá žádnou oporu v datech.

Je navíc trochu ironií, že platforma, která má Wikipedii nahradit, z ní ve skutečnosti v mnoha případech čerpá. U řady hesel lze na konci stránky najít velmi drobnou, šedým písmem napsanou poznámku: „Obsah je převzatý z Wikipedie a je licencován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0.“

Návrh bez názvu – 1

Přečtěte si takéMálokdo o ní ví. Přitom za vás tato AI hravě odbaví nudnou rutinuProč ztrácet čas? Alternativa ChatuGPT se učí pracovat jako vy, aby odbavila nudnou rutinu

Ne vždy jde přitom o parafrázi. Stává se, že při procházení Grokipedie člověk narazí i na téměř doslovný přepis. Například článek o konzoli Nintendo Switch je slovo do slova identický se svým protějškem na Wikipedii.

Je přitom známým faktem, že ani samotná Wikipedie není zárukou pravdy. Editovat ji může prakticky kdokoli, a to i bez přihlášení, takže se v ní čas od času objeví nepřesné nebo tendenční informace. Wikipedie má ale jednu zásadní výhodu, její komunita může na chyby okamžitě reagovat a opravit je.

Bude to masivní vylepšení oproti Wikipedii.

Jakou roli v tvorbě obsahu sehrají uživatelé Grokipedie, zatím zůstává nejasné. Možnost úprav působí spíš symbolicky, velké tlačítko „zobrazit editace“ se ukazuje jen u některých hesel a po kliknutí neumožňuje žádnou přímou změnu, pouze zobrazí historii již provedených úprav. Není přitom jasné, kdo má oprávnění články skutečně měnit.

Uživatelé mohou pouze poslat zpětnou vazbu, pokud narazí na chybu, ovšem bez záruky, že se jejich poznámka do systému promítne.

Kontroverzní témata v jiném světle

Zajímavější, než samotné technické nedostatky Grokipedie je způsob, jakým platforma od xAI popisuje sporná a politicky citlivá témata. Na výrazné rozdíly oproti Wikipedii poukázal třeba americký server Business Insider, který porovnal způsob, jak obě encyklopedie referují o útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se obě platformy shodují, útok označují za „vzpouru“. Rozdíly se ale objevují už v dalších větách. Grokipedia například hned ve druhé větě zmiňuje „rozšířená tvrzení o nesrovnalostech ve hlasování“, zatímco Wikipedie tatáž tvrzení jasně označuje za „nepravdivá“ a tvrzení o zmanipulovaných volbách označuje jako „konspirační teorie“.

Liší se i v tom, koho staví do centra příběhu. Wikipedie začíná přehledem zraněných, 174 policistů a čtyř, kteří si později sami vzali život. Grokipedie naproti tomu jako první zmiňuje smrt účastnice vzpoury Ashli Babbittové, kterou zastřelila policie při pokusu o vniknutí do budovy.

Grokipedie nabízí čtenářům v souboru informací o termínu dokonce samostatnou odrážku nazvanou „kontroverze“, v níž dává prostor teoriím, že vzpouru zorganizovalo FBI, popisuje pochybnosti o označení události jako „ozbrojeného povstání“ a předkládá i kritiku vůči médiím za jejich údajně „alarmistické“ pokrytí.

Neméně výrazné rozdíly se objevují i v tom, jak Grokipedie popisuje klimatickou změnu. Podle Wikipedie panuje mezi vědeckými institucemi prakticky jednomyslný konsenzus, že oteplování planety způsobuje lidská činnost. Grokipedie v hesle sice shrnuje hlavní argumenty o dopadech lidské činnosti na klima, na text však navazuje kritickým dovětkem, v němž stojí, že „kritici namítají, že tvrzení o téměř jednomyslném vědeckém konsenzu přehání míru shody“.

V jiné části textu pak naznačuje, že média a organizace jako Greenpeace jsou „součástí koordinovaných snah prezentovat problém jako existenční imperativ.“

Když encyklopedie píše o svém tvůrci

Heslo o samotném zakladateli xAI Elonu Muskovi naznačuje, že Grokipedie možná nebude úplně nestranná. Podle encyklopedie „Muskova veřejná osobnost spojuje inovativního vizionáře s provokatérem, který si nebere servítky“.

Grokipedia zmiňuje i jeho aktivitu na sociální síti X, kde se často zapojuje do debat se svými fanoušky, sdílí memy a používá různá symbolická gesta, třeba salutování vlajkám nebo příspěvky vytvořené umělou inteligencí, aby posílil vztah se svou komunitou.

atlas-mvp-x1

Přečtěte si takéHrozba pro Google Chrome? OpenAI uvádí webový prohlížeč AtlasVyzkoušeli jsme konkurenci pro Google Chrome od tvůrců ChatGPT. Nakoupí za vás a pomůže s hledáním

Kritiku jeho vystupování pak platforma přisuzuje „tradičním médiím“, která podle ní mají levicový nádech. Zároveň uvádí, že Musk na X zavedl změny v moderování obsahu, které podle Grokipedie čelí odporu právě ze strany médií.

A přestože u jiných témat server dbá i na ukazování kontroverzí, v případě Muska mnoho z nich vynechává. Narozdíl od Wikipedie třeba nezmiňuje jeho nepříliš zdařilé salutování při inauguraci Donalda Trumpa, které vyvolalo srovnání s nacistickým pozdravem. Stejně tak chybí zmínka o jeho dřívějších příspěvcích, v nichž šířil nepodložená tvrzení o „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.

V článku nenajdeme ani žádnou informaci o Muskově dědečkovi Joshuovi N. Haldemanovi, o němž Muskův otec v minulosti řekl, že podporoval jihoafrický apartheid a sympatizoval s nacistickými myšlenkami.

Grokipedia je první vážnější konkurencí Wikipedie od jejího vzniku v roce 2001, a možná i vítaným impulsem pro web, který za ty roky trochu zakrněl na starém a nepříliš přehledném designu. Je ale potřeba mít na paměti, že zatímco Wikipedie stojí na práci dobrovolníků, kteří články společně upravují, hlídají a ověřují, Grokipedia sází na umělou inteligenci.

Ta dokáže obsah generovat v obrovském množství a na první pohled přehledně, ale zatím bojuje s nevyrovnanou kvalitou a, navzdory Muskovým prohlášením, i se spornou objektivitou.