Zakladatel společnosti Oracle a desátý nejbohatší člověk světa Larry Ellison, šéf a většinový majitel největší kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao, legendární investoři z Andreessen Horowitz… Ti všichni pomohli Elonu Muskovi poskládat 44 miliard dolarů, aby mohl koupit Twitter a pak jej – jak sám napsal – „osvobodit“. Jeho vize mohou ovšem minimálně v Evropě narazit, a to za výrazného přispění českých političek.

Věra Jourová nastoupila do Evropské komise v roce 2014 a v kabinetu vedeném Jean-Claudem Junckerem měla na starost téma spravedlnosti a ochranu spotřebitele, v nynější komisi řízené Ursulou von der Leyenovou je místopředsedkyní. Spolu s komisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem je právě Jourová důležitou tváří sady regulací mířící na velké technologické firmy známých jako Digital Markets Act a Digital Services Act.

Jourová ale není jediná Češka, která se za reformu toho, jak mají sociální sítě nebo internetové kolosy nakládat s osobními údaji, jak mohou cílit reklamu a co mají dělat se závadným obsahem, staví. Druhou je místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, která je i zpravodajkou zmíněné legislativy v liberální frakci europarlamentu Renew Europe, jejíž jsou europoslanci za hnutí ANO členy. Obě dámy se do evropské metropole dostaly díky Andreji Babišovi, nicméně od jeho populistické a antievropské rétoriky si drží zřetelný odstup.

Známý server Politico třeba zařadil Charanzovou na seznam nejvlivnějších žen v Bruselu, pozornost si získala mimo jiné právě podílem na přípravě návrhu Digital Services Act. Jednou z jeho stěžejních nohou je moderace obsahu a zamezení šíření dezinformací a zneužívání sociálních sítí pro manipulace veřejným míněním. Firmám, které by se regulacím nepodvolily, hrozí jednak miliardové pokuty, jednak potenciálně i zákaz působení v EU.

Zrovna moderace obsahu – tedy posuzování toho, co ještě smí být vidět a co už je za hranou – je něco, co dlouhodobě leží Elonu Muskovi v žaludku. Opakovaně říká, že chce, aby se z Twitteru znovu stala veřejná aréna, kde panuje co největší svoboda a kde si každý může říkat v podstatě cokoliv, co chce. Když koupil Twitter, ihned napsal: „Pták je svobodný.“

Thierry Breton, který spolu s Jourovou utváří evropské digitální regulace, jež by měly naplno začít platit od ledna 2024, mu na to odpověděl: „V Evropě bude ptáček muset létat podle našich pravidel.“ A jen den předtím vystoupila Věra Jourová na mezinárodní konferenci věnované dezinformacím, kde hovořila právě o zodpovědnosti technologických firem. Měla u toho na sobě tričko vyzdobené nápisy jako Země není placatá, Klimatická změna je skutečná nebo Na Měsíci už jsme byli.

Tomu, aby Evropa skutečně prosadila poměrně razantní pravidla pro šíření problematického obsahu, se už vyjádřili i politici v USA – Jourovou a spol. v jejich úsilí podpořili například bývalý americký prezident Barack Obama nebo exministryně zahraničí Hillary Clintonová. Jejich soci z republikánské strany to ale většinou vidí jinak a naopak doufají, že Elon Musk coby nový šéf Twitteru na síť znovu pustí jeho dávnou hvězdu Donalda Trumpa.

? @elonmusk

In Europe, the bird will fly by our ?? rules.#DSA https://t.co/95W3qzYsal

— Thierry Breton (@ThierryBreton) October 28, 2022

Toho na Twitteru zablokovali v lednu 2021, protože otevřeně podporoval útoky na Kapitol. Musk už se nechal slyšet, že by byl pro, aby se bývalý prezident a jeden z hlavních šiřitelů fake news na světě na sociální síť vrátil. Naopak ty, kteří byli zastánci přísné politiky moderace obsahu, tedy dosavadní vedení, z firmy vyhodil.

Dnes už bývalý CEO Twitteru Parag Agrawal ale nemusí smutnit – že dostane od Muska padáka, bylo zřejmé předem, navíc jemu i dalším propuštěným top manažerům náleží podle deníku The Wall Street Journal odstupné ve výši 100 milionů dolarů. Jako odměna za to, že Agrawal neustoupil a soudním tlakem donutil Muska Twitter koupit za původní cenu 44 miliard dolarů, čímž akcionářům zajistil velmi příjemný zisk, to je tak akorát.