Mysleli si, že kupují běžný dům. Ve skutečnosti získali ztracenou vilu od Kotěry, které vrátili původní tvář
Jan Kotěra je legendou české architektury. O to překvapivější bylo zjištění nových majitelů vily u Prahy, že se jedná o jeho tracené dílo.
Občas se stává, že se některé dílo umělců – malířů, designérů či sklářů – ztratí, zapomene se na něj a pak se k překvapení všech znovu objeví. Že se ale něco podobného může stát celému domu, to je až neuvěřitelné, zvláště když jde o dílo Jana Kotěry. Právě takový osud potkal Kotěrovu vilu v Roztokách, kterou postupné stavební úpravy proměnily natolik, že rukopis slavného architekta už nikdo nepoznal. Současní majitelé se však rozhodli vrátit stavbě její původní podobu.
Jan Kotěra patří k velikánům české architektury. Na jeho kontě jsou návrhy významných budov, jako je Národní dům v Prostějově, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Trmalova vila v Praze nebo vila Tomáše Bati ve Zlíně.
Kotěra vytvořil několik rodinných vil, z nichž jedna stojí v Tichém údolí v Roztokách u Prahy. Jde o dílo z počátku 20. století navržené v secesním stylu. Ten však postupně mizеl pod vrstvami nových přístaveb a úprav, až se objekt proměnil natolik, že by v něm Kotěrův rukopis hledal málokdo.
Původní majitelé sice o historii domu věděli, ale nikdy si nedali práci s vyhledáváním důkazů. Vila se proto nedostala ani do komplexního soupisu architektova díla z roku 2001, který vznikl u příležitosti 130. výročí Kotěrova narození. Současní majitelé tak v roce 2016 kupovali pouhou venkovskou stavbu se sedlovou střechou.
Překvapení na ně čekalo až na stavebním úřadě při prohlížení původních plánů. Dokumenty z let 1902 až 1903 odhalily, že za projektem skutečně stál Kotěra. Dům tehdy navrhl pro Lva Peterku, bankéře a majitele Peterkova domu na Václavském náměstí, jehož secesní průčelí rovněž pochází z Kotěrovy dílny – byla to jedna z jeho prvních pražských zakázek.
Původní nákresy fasád a půdorysů odhalily krásu domu, který Kotěra koncipoval jako přestavbu starší jednopodlažní budovy. Architekt navrhl přistavět druhé patro ze železobetonové konstrukce obložené korkovými deskami. Střecha byla plochá z korkobetonu, ale často jí pronikala voda – proto byla v druhé polovině 20. století nahrazena sedlovou střechou.
Všechny zdobné prvky včetně jemných florálních ornamentů se v průběhu času ztratily. Nezachovaly se štuky, římsy ani původní interiéry. Majitelé se rozhodli navrátit domu jeho autentickou podobu a k rekonstrukci přizvali architekta Zdeňka Lukeše, odborníka na Kotěrovo dílo.
Postupně se odstraňovaly vrstvy pozdějších úprav, především z období socialismu. Majitelé tak objevili původní železobetonovou nástavbu s korkovými deskami i plochou střechu. Zdobné prvky však museli zcela obnovit. Dům tak znovu získal florální fasádu a střešní přesahy zdobené kruhy.
Investoři věnovali obnově mimořádnou pozornost – studovali jiné Kotěrovy realizace a hledali shodné prvky se svou vilou, aby dosáhli maximální autenticity. Podobné detaily ostatně nese i zmíněné průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí. S ním má roztocká vila společné i celkové minimalistické pojetí – fasáda není výrazně členěná, čímž se od ostatních Kotěrových vil zásadně odlišuje.
V interiéru se zachovalo méně původních prvků, nejvýraznějším je kovové zábradlí v původním odstínu. Paradoxně se nejlépe dochoval zahradní altánek, který byl zakryt prkny a sloužil jako kůlna. Dnes už má zpět svou tyrkysově zelenou barvu a charakteristicky tvarovanou střechu.
