Ještě nějakou dobu po oficiálním konci festivalu Colours of Ostrava pokračují práce na jeho uzavření. Demontují se těžké konstrukce scén, odvážejí stánky a celý areál se uklízí. Po čtyřech dnech intenzivního programu přichází to, čemu Filip Košťálek říká „pofestivalová kocovina“ – čas na odpočinek a první reflexe. Letos je to ale pro něj jiný zážitek než v minulých devíti letech. Od konce posledního koncertu je z něj totiž nejdůležitější postava celého festivalu.

Filip Košťálek se začal na kulturním dění podílet už před více než deseti lety. V ostravském Cooltouru pořádal své první koncerty a filmové noci, stál také za soutěží studentských kapel Break It a sám se pod přezdívkou Dr. Zeppelin postavil za mixážní pult. Když pak v roce 2013 na festivalu Colours of Ostrava sledoval koncert Woodkida, uvědomil si, že tohle je akce, na které chce pracovat.

Dva roky na to už stál jako brigádník v produkčním týmu a díky svému nasazení se velmi rychle propracoval přes booking českých a následně i zahraničních kapel k dramaturgii. Nyní ve svých ani ne třiceti letech přebírá po zakladatelce Zlatě Holušové pozici uměleckého ředitele festivalu.

„Očekávání rozhodně nejsou malá, určitý tlak na sobě pociťují,“ popisuje Košťálek emoce spojené s nahrazením ženy, která festival před dvaceti lety založila a vybudovala z něj světově uznávanou událost. „Colours of Ostrava jsou dnes evropský fenomén, který se v podstatě zrodil z popela. Je to 23 let práce Zlaty a celého týmu,“ dodává.

Na novou roli se po boku Holušové chystal několik let. „Jiní kandidáti ani nebyli, byla to přirozená obměna. Ale rozhodně to není věc, na kterou se dokážete připravit. Doposud jsem byl stále odstíněn od finální zodpovědnosti, ale ve chvíli, kdy si uvědomíte, že úspěch nebo neúspěch festivalu velkou měrou závisí na vašich rozhodnutích, tak je to poměrně velký střet s realitou,“ popisuje Košťálek.

Velké změny se nechystají

S festivalem je ale po deseti letech plně srostlý a novou roli vnímá především jako výzvu a závazek zachovat Colours of Ostrava stejně tak velkolepé, jako jsou dnes. „Festival vždy reaguje na nejaktuálnější kulturní, hudební a společenské trendy, někdy dokonce dobu předběhl. A to bude pokračovat i nadále. Ve směřování festivalu si se Zlatou rozumíme, vždy nám šlo o hloubku a o objevování možných hranic,“ předestírá Košťálek kontinuitu stávající povahy festivalu.

Letošní ročník z nové pozice hodnotí jako úspěšný. Počasí, které ve velké míře ovlivňuje chod festivalu, se po nejistých začátcích umoudřilo, žádná z kapel nezrušila na poslední chvíli svou účast a do oblasti Dolních Vítkovic dorazilo o několik tisíc návštěvníků více než loni. „Velmi mě letos bavil areál, který byl pro návštěvníky opět o něco zábavnější,“ konstatuje nový umělecký ředitel. Mezi ikonickými budovami železáren a vysokých pecí se letos objevilo například obří vyhlídkové kolo nebo panenky z korejského seriálu Hra na oliheň.

Odkazy na netflixovský hit ale nebyly jediným asijským prvkem. Dramaturgický tým se loni vydal prozkoumat aktuální trendy východního světa a dovezl několik zajímavých jmen. „Vystoupení korejského skladatele (autora hudby do seriálu Hra na oliheň, pozn. red.) s Janáčkovou filharmonií a premiérovou projekcí byl opravdu unikátní a neopakovatelný zážitek. DPR Ian, největší představitel K-popu, který kdy vystoupil na českém festivalu, dopadl taky skvěle a překvapili i další interpreti na menších scénách, jako třeba japonský DJ ¥ØU$UK€ ¥UK1MAT$U,“ vyjmenovává Košťálek.

Festivaloví návštěvníci podle něj přijali asijské hudebníky vlídně. „Naše publikum je otevřené novinkám, má v nás důvěru, že vozíme opravdu něco speciálního,“ uvádí. Vzhledem k popularitě K-popu mezi mladšími generacemi se také jednalo o krok směrem k Gen Z, která masovým festivalům příliš neholduje.

„Mladí lidé jsou značně ovlivněni sociálními sítěmi a algoritmy, hudbu konzumují úplně jinak. Od festivalu očekávají, že doručí ty největší hvězdy, které sledují na TikToku. Zároveň je pro ně důležité, aby byl festival bezpečný a zodpovědný vůči společnosti a životnímu prostředí,“ popisuje Košťálek. Mladší generace také stále méně konzumují alkohol, z toho důvodu vznikly letos na Colours nealko bary, které podle Košťálka sklidily velký úspěch.

Stejně tak se ale festival snaží zavděčit dlouhodobým návštěvníkům, kteří na něj pravidelně jezdí už mnoho let. „S tím souvisí, že mají vybudovaný určitý vkus, vyhledávají více komfortu a nemají rádi změny. Takže je to výzva, jelikož neděláme festival, který by byl žánrově zaměřený,“ říká Košťálek s tím, že se s týmem dlouhodobě snaží festival dělat jako místo pro setkání různých generací. „Vybudovat komunitu ale není vůbec jednoduché,“ dodává.

Plnit festivalová přání

Výběr interpretů, především headlinerů, a sestavování celého programu tak, aby do sebe koncepčně zapadal a naplnil očekávání všech účastníků, je velká alchymie. V případě hlavních hvězd vycházejí organizátoři ze samotné nabídky. „Může se zdát, že kapel je na trhu spoustu, ale nakonec jsme závislí na tom, kdo jede na turné a jestli je zrovna v našem termínu,“ vysvětluje programový ředitel.

Domlouvání interpretů na příští rok běží už od dubna, jednání ale ještě stále probíhají. Košťálek však naznačuje, že jsou ve hře opět zajímavá jména. „Snažíme se finální mix vytvořit tak, aby byl relevantní a akcentoval aktuální události hudební scény. Zároveň známe naše publikum a snažíme se jim plnit přání,“ uvádí. Příští rok bude festival podle Košťálka pokračovat v asijské lince, která je v našem regionu stále málo objevená.

Za novými jmény vyráží produkční tým nejčastěji do zahraničí. Košťálek po boku Zlaty Holušové a šéfky bookingu Pavly Slívové procestoval stovky festivalů a klubových showcasů. „Trávím na cestách napříč kontinenty až třetinu roku, v dnešní době je totiž velmi důležité, abychom viděli kapely naživo,“ vysvětluje. Některé hudebníky totiž proslaví třeba jen jeden hit, neznamená to však, že umí doručit kvalitní show.

Nejvíce objevů lze podle Košťálka nalézt na showcasových festivalech organizovaných promotéry a dramaturgy. Ti ukazují ty nejlepší umělce z dané země, ze kterých si pak zahraniční festivaloví organizátoři mohou snadno vybrat. Nové podněty ale Košťálek neobjevuje pouze na hudebních akcí. „Festivalová inspirace je všude, vždy si zapisuju, co mě napadne, a to se pak snažím implementovat. Je ale potřeba říct, že co se týče inovací, jsme v rámci evropské scény na pomyslném vrcholu, ve spoustě věcí jsme pionýři,“ uvádí dramaturg.

O černých číslech rozhoduje hrstka lidí

Organizace kulturní akce takových rozměrů je také extrémně finančně náročná. V roce 2022 vstoupila do pořadatelské společnosti Colour Production skupina Rockaway Capital Jakuba Havrlanta, která je dnes jejím většinovým vlastníkem. „Mít za sebou Rockaway je jistota pro budoucnost a rozvoj festivalu,“ uvádí Košťálek. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je totiž podle něj opravdu tenká.

O tom, zda se festival přehoupne do černých čísel, může totiž prý rozhodnout i jen několik tisícovek návštěvníků. „Práci v kultuře a umění obecně musí člověk přijmout jako životní styl, jako součást své osobnosti,“ vysvětluje novopečený ředitel s tím, že přesně tak to on má.

„Beru to jako zásah z vesmíru, který mi byl předurčen. Kdybych v mládí neměl kamaráda s kapelou, kterému jsem uspořádal první koncert, dělal bych možná něco jiného,“ vysvětluje. „Od začátku jsem chtěl vytvářet inspirativní prostředí, kde se lidé mají dobře a dostanou do života něco nevšedního. A to, že se do toho přimotala hudba, je neskutečný dar,“ dodává.