Na lovu s černokněžným Range Roverem. Vozem, do kterého můžete v lakýrkách i špinavých holinách

Podlehli jsme černé magii nejnovější generace Range Roveru, který pomůže zdolat jakoukoliv překážku a ještě přitom podává horký ručník a šampaňské.

range-rover13

Foto: Vojtěch Sedláček / CzechCrunch

Vyrazili jsme na lov s temným Range Roverem

0Zobrazit komentáře

Kategorie velkých SUV se dělí na dva tábory. Na jedné straně stojí prémiové modely jako BMW X7, Mercedes-Benz GLS či Rolls-Royce Cullinan, které se sice svou robustností tváří, že ustojí i uragán, ale do velkých terénních dobrodružství je člověk tahat nechce. Na druhé straně stojí modely, které jsou naopak pro pořádné dobrodružství stavěné, ale chybí jim trochu uhlazeného šarmu. A pak je tu Range Rover, ikona, která umí mistrně propojit svět luxusu a funkčnosti.

Jste anglický šlechtic se středně velkým panstvím, které potřebujete obhospodařovat, ale zároveň u toho působit dostatečně reprezentativně? Pak je pro vás poslední generace Range Roveru jasná volba. Tohle auto poslouží v momentě, kdy potřebujete odvézt přívěs s vaším anglickým plnokrevníkem do stájí, zajet si na lov nebo vyrazit do divadla. Vždy nabídne přesně to, co daný moment vyžaduje.

Na lov jsme se s novým Range Roverem vydali i my. K dispozici nám přitom byla černokněžná verze Range Rover Autobiography s úpravou black on black, ve které je každý detail zahalen do temného laku. Černá magie se navíc odehrávala i pod kapotou, kam byl usazen přeplňovaný šestiválec Ingenium o objemu 3,0 litru s mild-hybridní technologií, kterému dělala osobní stráž dvě turbodmychadla. Výsledkem je výkon 350 koňských sil přenášených na všechna čtyři kola.

Tato síla se mi hodila v momentě, kdy jsem s vozem sjel ze zpevněné cesty a po kolejích vyjetých traktorem zamířil po louce k lesu. Nejsem žádný lord s bekovkou a károvanými ponožkami v pumpkách. Představa kule vpálené mezi oči jelena ve mně vyvolává odpor, takže namísto dvouhlavňové kulovnice jsem si v kufru vezl pruty a podběrák a pod lesem zahnul k malému rybníčku.

range-rover11

Foto: Vojtěch Sedláček / CzechCrunch

Chybějící židlička není s Range Roverem problém

Normálně tu nechávám auto u cesty a k rybníku dojdu. S Range Roverem jsem se ale pustil do dobrodružství. Na velkém displeji s úhlopříčkou o velikosti 13,1 palce jsem vstoupil do nastavení pro ovládání off-road funkcí vozu, kde lze aktivovat celou armádu asistentů, módů a pořádně se pohrabat v nastavení automobilu.

Je přítomen adaptivní tempomat pro jízdu v terénu, elektronická kontrola trakce, asistent pro rozjezd ve svahu a nechybí otevřený diferenciál se systémem rozdělování točivého momentu. V módech si řidič může vybírat z jízdy po trávě, štěrku či sněhu, na blátě a vyjetých kolejích, v písku, pomalé jízdy po skále nebo brodění v až 90 cm vody. Zkrátka luxusní Range Rover nabízí funkce, jaké má například Toyota Hilux či Bronco od Fordu, tedy vozy stavěné do skutečné divočiny.

Zapnul jsem režim bláto a vyjeté koleje a vůz nechal pracovat. Nerovnosti, mokrá tráva ani sklon mu nedělaly sebemenší potíže. Za malou chvilku jsem se již mohl kochat klidnou hladinou rybníka a začal z kufru vyndávat vše potřebné. Objem zavazadlového prostoru činí 818 litrů, takže mimo ulovených ryb sem bez problému naložíte střeleného jelena, pytle s krmivem pro dobytek nebo veškerou bagáž, kterou bude rodina potřebovat, až pojedete na hory.

V holinách

Připravil jsem podběrák, vezírek, vidličky, ale židlička nikde. Nevadí, mám s sebou Range Rover, takže můžu vyzkoušet jednu z vychytávek, které tento vůz nabízí. Po otevření víka kufru lze sklopit vodorovně s nákladovou hranou lavici a z podlahy kufru nadzvednout opěrátko. V mžiku si tak vytvoříte příjemné místo k sezení. Designéři šli dokonce tak daleko, že lavice nabízí i místa pro odložení skleniček či plechovek s nápoji, které si lze vychladit v ledničce umístěné ve středovém tunelu.

Spíš než na chlazený nápoj jsem ale kvůli dešti dostal chuť na horký čaj. Chycené rybky jsem proto pustil, sbalil rybářská fidlátka a sednul za dřevem vykládaný volant. Interiér vozu je jednoduchý, čistý, a přitom naprosto luxusní. Sedadla, palubní deska i podhled byly čalouněny kůží v temném odstínu Ebony, doplněném hliníkovými detaily. Interiér tak trochu připomínal Batmanovu jeskyni, do které ovšem šlo vpustit sluneční svit stiskem jediného tlačítka, které odkrylo panoramatickou střechu.

Infotainment byl uživatelsky přívětivý a nabízel i zajímavě zpracovanou grafiku, která nahrávala k celému prémiovému pocitu z vozu. Rozhraní mi v mnohém připomínalo řešení mobilních telefonů, takže člověk už dopředu tušil, jaké tlačítko má pro nastavení dané funkce stisknout.

Vůz se ovšem neovládá jen z předních sedadel. Svou vlastní obrazovku, instalovanou do středového tunelu, mají i cestující vzadu. Je zajímavé, že ve voze je vše ovládáno elektricky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i sklápění středového tunelu, a dokonce i vysunutí jeho vrchní části, pod kterou se nacházejí držáky na nápoje.

Pokud bych nejel rybařit, ale potřeboval bych například naložit ovce a převézt je na jinou pastvu, ke slovu by přišel ovládací panel v kufru. S jeho pomocí lze elektronicky ovládat druhou řadu sedadel, ale také zvyšovat či snižovat výšku podvozku a vysunout tažné zařízení.

Tažení všeho možného věnovali inženýři velkou pozornost. V infotainmentu lze vybírat z nastavení pro tažení přívěsu, vozidla na něm, lodi, karavanu, přívěsu na koně či zboží. Dokonce si lze vybrat i kolik náprav tažený přívěs má.

Range Rover je zkrátka tahoun, ovšem při práci vypadá sakra dobře. Zejména při pohledu z boku působí vůz naprosto majestátně. Ostatně s rozměry 1 870 mm na výšku, 5 052 mm na délku a 2 047 mm na šířku je nepřehlédnutelný. Na boční partie se také nejlépe dívá, a i záď s velmi minimalisticky zpracovanými lampami mi hrála do noty. Naopak tradiční hranatá příď je na můj vkus až příliš strohá a působí tak trochu retro. Tradice je tradice, ale v tomto případě by trochu svěžích inovací neuškodilo.

V lakýrkách

Celkově však Range Rover působí ve svém interiéru i exteriéru velmi exkluzivně. Díky vysokému posedu má člověk za volantem pocit, že je vládcem silnice. I přes svou ohromnost odpovídá vůz na povely velmi svižně. Díky 258 kW výkonu je vůz schopen papírově zrychlit z 0 na 100 km/h za 6 sekund a dostat se na rychlost až 234 km/h.

Co je ovšem důležitější, dá se na něj spolehnout nejen v terénu, ale i na dálnici. Jeho projev je tichý a po sešlápnutí plynu okamžitě přichází odezva. Samozřejmě v zatáčkách, a zejména na mokré vozovce, 2,5tunovému vozu prudší manévry příliš nechutnaly, vzduchový podvozek však vždy krásně žehlil nerovnosti v terénu i na asfaltu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na závěr samozřejmě to nejdůležitější, tedy cena. Pokud ono panství skutečně vlastníte, možná vás 4,44 milionu korun nechá v klidu. V běžném smrtelníkovi však tato suma přeci jen nějakou tu emoci vyvolá, zvláště pokud přičteme i další nakonfigurované prvky, díky kterým cena námi testovaného kousku činila 4,7 milionu.

Za tuto sumu člověk dostane parťáka, který mu dokáže stát po boku, ať už se dostane do jakékoliv situace. Ať už jedete na ryby, dostihy se svým šampionem v přívěsu, potřebujete z lesa odvézt střelenou vysokou, zavézt děti do školy nebo se blýsknout před spolužáky ze střední, Range Rover je tady pro vás, a ještě k tomu neustále nabízí horký ručník a chlazené šampaňské.

Byla u vzniku elektrického obra EX90 a říká: U vývoje aut už si dnes nemusíte špinit ruce pod kapotou

Strojní inženýrka Hande Ergitürk se ve Volvu jako manažerka podílela na přípravě korábu EX90. V rozhovoru popisuje úskalí vzniku vozu.

Luboš KrečLuboš Kreč

xchankeRozhovor

Foto: Volvo Cars

Hande Ergitürk se v Praze zúčastnila představení Volva XC90 (na snímku) a na akci sdílela zkušenosti a zážitky s EX90

0Zobrazit komentáře

Ačkoli švédská automobilka Volvo nedávno ohlásila, že i po roce 2030 bude nabízet vozy se spalovacím pohonem, i nadále se chce primárně zaměřovat na elektromobilitu. A v tomto směru je její vlajkovou lodí sedmimístné SUV s označením EX90. První z nich už se prohání po silnicích a objednávat jej mohou i čeští zákazníci. Do Prahy před pár dny zavítala Hande Ergitürk, která je vedoucí produktu EX90 skandinávské značky. „Vstupujeme do éry vozů definovaných softwarem,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.

Volvo plánuje i po úpravě své strategie prodávat po roce 2030 drtivou většinu elektrických vozů, mělo by jich být zhruba 90 procent. A už teď s nimi slaví úspěchy. Kromě EX90 totiž na trh uvedlo i městský crossover EX30 s cenovkou pod 900 tisíc korun, který patří nejen v Česku, ale v celé Evropě k nejprodávanějším autům na baterie. EX90 stojí na opačném konci automobilového potravního řetězce a jeho cena začíná na 2,1 milionu korun.

Pro ty, kteří si přechodem k elektromobilitě ještě nejsou jistí, nyní Volvo představilo inovovanou verzi úspěšného SUV XC90, které je jakýmsi starším sourozencem EX90. Nová devadesátka je k dispozici s plug-in hybridem nebo s mild-hybridem a cenově se pohybuje v podobné úrovni jako EX90.

Hande Ergitürk v rozhovoru pro CzechCrunch popisuje, jak se lišil vývoj elektrické vlajkové lodi od jiných modelů, co se na něm naučili, jak moc s kolegy řešili jeho dojezd i jak se coby žena z Turecka vlastně ocitla ve švédském Göteborgu, který je základnou Volva.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak moc byl vývoj elektromobilu EX90 odlišný od příprav jiných modelů značky?
Bylo to velmi odlišné, protože jsme EX90 stavěli na úplně nové platformě. Šlo o novou technologii, do které jsme museli zakomponovat baterii a následně připravit design interiéru i exteriéru právě s přihlédnutím k akumulátoru a jeho umístění. To vás automaticky staví před nové výzvy. Zároveň u EX90 to bylo poprvé, kdy jsme museli vsadit na skutečně počítačovou technologii. Museli jsme sami vyvinout software.

Takže jste v podstatě koordinovala činnost velkého vývojářského týmu.
Přesně tak. Bylo potřeba vést a řídit velký vývojářský tým, což bylo něco nového.

A vývoj softwaru byla ta největší výzva při vzniku EX90?
Byla. A je to logické, protože vstupuje do éry vozů, které jsou definované softwarem. Naše EX90 je toho příkladem a bylo to poprvé, kdy jsme takový úkol realizovali opravdu ve velkém. Takže ano, byla to pořádná výzva. Vezměte si, že jsme museli zařídit, aby dva hlavní počítače řídily a koordinovaly veškeré procesy uvnitř auta, jako jsou bezpečnostní systém, různé funkce nebo celé UX prostředí. Dřív to byly oddělené technologické prvky, které fungovaly samostatně jako satelity a potřebovaly být mezi sebou propojené, ale teď jsou centrálně ovládané. To je kompletně nový přístup. Mnoho věcí připadalo na náš vlastní inženýrský tým, ale spolupracovali jsme i s externími partnery z firem, jako jsou Nvidia, Qualcomm nebo Luminar.

exhanke

Foto: Volvo Cars

Hande Ergitürk a Volvo EX90

Co jste se při práci na EX90 naučili, co příště už díky tomu budete vědět?
Asi právě to, jak složité bylo zkombinovat všechny ty nové postupy, které byly potřeba. Už máme nějaký základ a víme, co fungovalo, kde byly problémy, je na čem stavět. Takže tahle sada technologických postupů a poznání je něco, co půjde využít i u dalších aut. Tady jsme se to učili tak trochu za pochodu. Víme, kde máme nejlepší kompetence a kde naopak potřebujeme přidat nebo pomoci. V zásadě už ale víme, jak tím novým způsobem máme dělat, ozkoušeli jsme si to.

Softwarovou část budete moci plně využít i při vývoji dalších modelů?
Se softwarem je to podobné jako s naší platformou, která umožňuje vyrábět malá i velká auta. I teď máme tech-stack (zásobník technických řešení – pozn. red.), který funguje jako dobrý základ a bude se z něj dát stavět i při vývoji dalších vozů. Ať už to budou auta větší než EX90 nebo naopak menší. Budeme si s tím hrát, využijeme modularity systému a budeme i přidávat dalších prvky.

Máte, co se EX90 týče, hotovo, když už první vozy míří k zákazníkům?
Neustále musím sledovat, jak tento model udržet na špici a zajistit, že bude atraktivní a relevantní pro jeho zákazníky. To obnáší i dohled na tím, čemu se říká životní cyklus výrobku. Naštěstí EX90 je nový produkt a díky vzdáleným aktualizacím se dokáže sám postupně zlepšovat a vyvíjet. Takže budeme s týmem vymýšlet, které funkce mu přidáme, a jak ho budeme posouvat.

New Volvo XC90 Exteriors

Přečtěte si takéNové Volvo XC90 vyráží na roadshow. Stovku dá za 5,4 sekundyNové Volvo XC90 vyráží na roadshow. Má tlumení hluku ve sloupcích a stovku dá za 5,4 sekundy

Takže už nyní přemýšlíte, jak auto vylepšit, i když je úplně nové?
Tohle je přirozená součást mé práce. Musíte se snažit mít vůz atraktivní od kolébky po celý životní cyklus, jak se říká. Nemůžu teď říct, jaké novinky plánujeme, ale určitě můžu slíbit, že budou přibývat inovace na straně bezpečnosti, uživatelské přívětivosti, ale také co se nabíjení týče. Půjde samozřejmě primárně o softwarové updaty, které to umožní.

Hodně se bavíme o softwaru, ale byly nějaké výzvy i stran hardwaru?
Opravdovou výzvou pro naše designéry bylo, jak elegantně a zároveň efektivně integrovat technologii LIDAR. Jak to na autě zabalit, aby to vypadalo hezky, když to řeknu lidově. Zároveň EX90 je velké sedmimístné SUV, které potřebuje velkou a těžkou baterii. A nebylo vůbec snadné to zkombinovat, aby bylo auto nejen pěkné, ale také výkonné a pohodlné. Vezměte si, že na stovku zrychlí za 4,9 vteřiny. Najít ten správný balanc mezi tím, abychom měli rodinné SUV, ale zároveň mu dali co nejvíc energetické efektivnosti, bylo opravdu náročné. Také jsme cílili na maximální dojezd.

Takže dojezd je zásadní téma, když se auto připravuje?
To je velmi důležitá věc. Dokonce se kvůli tomu optimalizovala celá platforma. Jde o klíčový parametr. Pravda je taková, že dojezd je něco, co nakonec rozhoduje o tom, jak se k autu zákazník postaví. Lidé chtějí mít jistotu, že dojedou, nechtějí být nervózní z toho, že mají malou kapacitu. Takže držet dojezd co nejdelší bylo a je něco, k čemu upínáme hodně pozornosti.

Říkám si, proč jsou lidé dojezdem elektroaut tak posedlí, když stejně průměrný denní nájezd bývá jen pár desítek kilometrů.
Tak to prostě je. Jsme uprostřed přechodu ze spalovacích na elektrické motory. Lidé přirozeně chtějí co nejvyšší výkonnost a dojezd je toho součástí. Čím vzdálenější dojezd máte, tím větší jistotu a důvěru máte. Až ale začnete elektrické auto používat, postupně možní zjistíte, jaké jsou skutečně vaše potřeby a jaký dojezd je pro vás ten pravý. Je to součást cesty a každý si ji musí projít. Je v tom ale nepochybně hodně psychologie a emocí.

Na co jste na EX90 nejvíc hrdá?
Mě nejvíc těší, jak elegantní a designově čisté auto to je. Typický skandinávský styl. Je takové uklidňující, ale přitom na pozadí běží velmi složitý technologický systém.

Jezdíte po světě, vidíte, jak na auto lidé reagují. Co říkají?
Zatím všichni, kdo měli možnost si jej vyzkoušet, říkají, že se v něm cítí opravdu bezpečně. Že to je takový jejich soukromý, komfortní prostor. A to je něco, co lidé nebo kolegové, kteří měli možnost si vůz projet třeba jen na pár set metrů, zmiňují. To jsme chtěli, byl to náš cíl, ale stejně mě překvapuje, jak moc to lidé vnímají a jak hladce EX90 pluje po silnici. Hodně se líbí i to, jak tiché auto to je.

volvo-ex3010

Přečtěte si takéVolvo EX30 toho za necelých 900 tisíc nabízí opravdu hodněVolvo přivezlo do Česka kompaktní elektromobil EX30. Za necelých 900 tisíc toho však nabízí hodně

Volvo zároveň teď oznámilo, že i po roce 2030 bude oproti původním plánům vyrábět vozy se spalovacím motorem.
Cesta k elektrické mobilitě je dlouhá. Někdo je na ni připravený, někdo méně. I proto náš ředitel Jim Rowan nedávno oznámil, že Volvo i po roce 2030 bude nabízet auta s plug-in-hybridním a mild-hybridním pohonem. Znamená to, že budeme investovat i do našich hybridních pohonů, i do těch čistě bateriových. Chceme tím ukázat, že vnímáme přání našich zákazníků a že chceme umět obsloužit jejich potřeby.

Jak jste se vlastně dostala do Volva do Švédska? Pocházíte z Turecka, že?
Ano. Jsem strojní inženýr, to jsem vystudovala. Přišla jsem do Švédska na vysokou školu, v Göteborgu jsem se věnovala automobilovému engineeringu. Když jsem dokončovala univerzitu, zaujal mě program spolupráce mezi školou a Volvem. Mohla jsem si tam udělat jednak magisterskou práci, jednak si přes léto i něco vydělat. Nakonec mi tam ale nabídli práci na trvalo. A upřímně, když studujete automobilový engineering a jste v Göteborgu, jste tak nějak předurčen skončit ve Volvu, protože to je město Volva.

Auta byla váš profesní sen?
Směřovala jsem k tomu. Moje úplně první auto byl Volkswagen Polo, ale pak jsem ho vyměnila za Volvo V40. Pocházím z rodiny, kde je tradice mechaniků. Můj táta je také strojní inženýr. To byla jedna z inspirací. Možná by vás překvapilo, jak hodně silný je automobilový průmysl v Turecku. A já si říkala, že by to mohla být i pro mě zajímavá příležitost. Přišlo mi to celkem cool být žena v průmyslu, kde zase tolik žen není.

Má to nějaké stinné stránky být žena v automobilovém průmyslu?
Ve Volvu jsem se naštěstí s těmi negativními stránkami neměla možnost setkat. Je to skandinávská značka a jako firma si hodně zakládá na rovných příležitostech a propaguje, aby se více žen dostávalo i do řídících funkcí a vůbec napříč firmou. Na druhou stranu situace se v tomto směru zlepšuje skoro všude. Navíc výroba aut je čím dál víc o kombinaci různých technologií, bavíme se o umělé inteligenci, udržitelných materiálech, softwaru, designu…

A vy jste tedy přesvědčená elektromobilní fanynka?
Popravdě je mi sympatická představa, že se věci vyvíjejí, že se jde vpřed a že nemusíte mít špinavé ruce, když se věnujete autům. S elektromobilitou přichází také rozvoj chytrých systémů, inovace, zjednodušování. Moderní technologie máme všude kolem sebe, tak proč je nemít i v autě. Miluju jízdy v autě, ale mám ráda i technologie. Věřím tomu.