Na rozhraní čtyř pražských čtvrtí vyroste další bydlení. Poslední část Hagiboru bude mít netradiční věže
V novém bytovém domě budou ty nejmenší byty dole, ty největší pak ve čtyřech věžích, které poskytují místo pro prostornou terasu.
Do kancelářských budov se v posledních měsících stěhovaly firmy, Hagibor ale není jen kancelářská čtvrť, má se tu především bydlet. Skupina Crestyl ukázala poslední z pěti rezidenčních budov, kterou chce na rozhraní čtyř pražských čtvrtí stavět. Má unikátní střešní byty.
Společnost Crestyl na Hagiboru dvě rezidenční budovy zkolaudovala, další dvě jsou nyní ve výstavbě, pátá by se měla začít stavět na začátku příštího roku s termínem dokončení v roce 2027. Celý Hagibor je na pomezí Vinohrad, Žižkova, Strašnic a také Malešic, ze všech budov má být ta poslední nejblíže stanici metra Želivského.
Budova je dílem architektonického studia Ian Bryan Architects a Crestyl ji pojmenoval Kappa. Dohromady by tu mělo být víc než 250 bytů od jedné místnosti s kuchyňským koutem a podlahovou plochou 27 metrů čtverečních až po 5+kk s rozlohou 180 metrů čtverečních. Zatímco menší byty budou v nižších patrech, ty největší se budou rozkládat ve čtyřech střešních věžích. Kromě bytů nabídne rezidenční budova také vnitroblok a podzemní garáže s možností umístit sem rovněž nabíječky na elektromobily.
„Obyvatelé budovy Kappa budou mít přímo v lokalitě například supermarket, fitness, lékárnu, drogerii, ale i několik restaurací, bister nebo cukrárnu, “ přibližuje budoucí parter obchodní ředitel skupiny Crestyl Viktor Peška. Kromě obchodů a služeb by obyvatelé nové čtvrti měli mít kolem sebe ale i kvalitní veřejný prostor.
Zeleň propojuje i odděluje kancelářské prostory s těmi obytnými, vytváří místo pro hry, pikniky i sport. Crestyl si pro veřejný prostor pozval krajinářského architekta Michela Desvigne, který stojí za podobnými projekty v Paříži, Tokiu nebo Detroitu. Ten celý Hagibor navrhl jako koncept bydlení v lese. Developer tu tak má v plánu vysázet asi dva tisíce stromů a keřů a zelený prostor má tvořit až čtvrtinu celého území. „Kvalitní krajinná architektura také dlouhodobě zvyšuje hodnotu nemovitosti a dělá z dobré lokality skvělou adresu,“ uvádí Peška.