Evropský parlament chce reagovat na praxi aerolinek, které jsou v důsledku covidu nuceny provozovat neekologicky tisíce prázdných letů, aby si udržely svá místa na letištích. I přes sníženou poptávku musí aktuálně ze zákona využívat přinejmenším polovinu zakoupených míst, jinak o ně mohou přijít. Jak pro CzechCrunch prozradila europoslankyně Kateřina Konečná, Výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu se chce zasadit o změnu. Na dnešním jednání se na tom shodlo jeho vedení.

Když chce letecká společnost v Evropské unii operovat na žádaném letišti, musí si zakoupit takzvané sloty. Ty opravňují každé letadlo k tomu, aby mohlo na letišti přistávat, parkovat, vzlétat či nabírat cestující. Evropským zákonem je přitom dáno, že každá aerolinka musí pravidelně využívat 80 procent těchto slotů, jinak o ně přijde ve prospěch konkurence.

Legislativa, která měla především pomoci přehlcenému leteckému odvětví a omezené kapacitě letišť, má však v době covidu nečekané důsledky. Jelikož je menší poptávka po letech, logicky by měla být i po slotech. Jenže tak to není – místo toho se velké aerolinky svých slotů na letištích drží zuby nehty i za cenu toho, že do vzduchu posílají zcela prázdná nebo takřka nenaplněná letadla. Vznikají takzvané „lety duchů“.

Pravidlo 80 procent bylo kvůli pandemii v březnu 2020 dočasně suspendováno, ale Evropská unie ho na současnou sezónu zavedla zpět a určila hranici padesáti procent. „Letecký průmysl se začal vzpamatovávat, bylo třeba pravidlo znovu nastavit, ale teď do něj hodila vidle varianta omikron,“ odůvodňuje Kateřina Konečná, členka evropského Výboru pro dopravu a cestovní ruch, proč EU přistoupila k obnovení legislativy.

Foto: Dennis Gecaj

Letadlo společnosti Lufthansa ve Frankfurtu nad Mohanem

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) už ale v létě 2021 varovala, že padesátiprocentní hranice je zcela mimo realitu. Předpokládala totiž, že celkově bude letecká doprava za rok 2021 jen na úrovni 34 procent oproti roku 2019. „Toto nařízení může donutit letecké společnosti létat bez ohledu na to, zda existuje dostatečná poptávka po dané trase,“ řekl už v červenci Willie Walsh, šéf IATA.

Jak IATA předpovídala, tak aerolinky konaly. V prosinci například německá Lufthansa hlásila, že bude muset od letošního ledna do března zrušit asi 33 tisíc letů, ovšem dalších 18 tisíc zachová jen proto, aby si své letištní sloty udržela. Obdobnou situaci ohlásila její dceřiná společnost Brussels Airlines, která tuto zimu měla zachovat tři tisíce jinak zbytečných letů.

Minimálně části z těchto letů se snad ale podaří zabránit. Ačkoliv Evropská komise se k situaci zatím oficiálně nepostavila, iniciativu převzal parlament. Vedení Výboru pro dopravu a cestovní ruch se tématu věnovalo na dnešním jednání a podle Konečné bude jednat o změně. Na další jednání přizve i šéfa Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) Patricka Kye. „Je nutné nějakou výjimku udělat, protože nikdo takovou situaci nechce, především z environmentálních důvodů,“ říká Konečná pro CzechCrunch.

Česká europoslankyně věří, že do konce volebního období by mohla být schválená nejen dočasná výjimka, ale i příslušná trvalá legislativa, která by byla na mimořádné situace více uzpůsobená. Jak aerolinky, tak letiště totiž v současném nastavení nemohou se situací nijak hnout, i kdyby chtěly.

„V Praze jsme takzvané ‚lety duchů‘ nezaznamenali, obecně s nimi letiště ale nemůže nic dělat. Pravidla jsou daná evropskou direktivou. Na dodržování v oblasti slotů dohlíží slotový koordinátor daného letiště, nicméně i ten musí ke svým postupům využívat pouze pravidla daná nařízením EU pro danou sezónu,“ sdělila CzechCrunchi mluvčí pražského letiště Klára Divíšková.

Aby lety navazovaly

Sloty jsou v leteckém průmyslu a zejména na vytížených letištích ceněné nad zlato. Poptávka po létání se za poslední dekády znásobila a například na londýnském Heathrow podle předcovidových statistik přistávalo nebo vzlétalo letadlo každých 45 sekund. I proto evropští regulátoři tlačili na to, aby aerolinky nevyužívané sloty zbytečně nedržely a neznemožňovaly tak růst konkurentům.

Velké společnosti si navíc svá místa drží i čistě z praktických důvodů. Jestliže by například Lufthansa ztratila své sloty na frankfurtském letišti, mnohem hůře by mohla zaručit dobrou návaznost dalších letů, které zpravidla z Frankfurtu míří mimo Evropu.