Nadace RSJ vyčlenila 25 milionů korun na podporu projektů, které se zaměřují na péči o duševní zdraví dětí i dospělých osob prchajících před válkou na Ukrajině. Součástí programu je i snaha zapojit ukrajinské psycholožky, které mohou uprchlíkům nabídnout pomoc v mateřském jazyce.

Pocit přímého ohrožení života, ztráta domova, kamarádů a blízkých, stres, dlouhá cesta na západ i nutnost začlenit se do zcela nového prostředí, to všechno jsou důvody, proč si řada osob prchajících z válkou sužované Ukrajiny kromě zavazadel přiváží také trauma. To se může postupem času rozvinout do posttraumatických stavů spojených s nespavostí, úzkostmi, depresemi, pocity strachu, hněvu a další neduhů, které mohou trápit lidskou mysl.

„U lidí z Ukrajiny vidíme zhoršení paměti a kognitivních projevů, významnou ztrátu zájmu o okolí, strach z pohybu venku, pocit odtržení od jiných lidí,“ popisuje možné psychické problémy osob přicházejících z Ukrajiny Elena Tulupovová z organizace Amiga.

Lidé v takovém stavu podle ní mohou mít problémy se adaptovat a fungovat v novém prostředí, může pro ně být těžké nebo nemožné navázat sociální kontakty, vykonávat pracovní činnost, můžou mít i problémy postarat se o základní potřeby své vlastní i lidí, kteří jsou na nich závislí.

Foto: Depositphotos

Přibližně třetina z uprchlíků, kteří dorazili do České republiky jsou děti a dospívající

Právě tato organizace je jednou z těch, které se rozhodla částkou 25 milionů korun podpořit Nadace RSJ, jež se dlouhodobě věnuje problematice duševního zdraví dětí a mládeže, systémových změn ve vzdělávání a filantropii.

Nadace upozorňuje, že problematika duševního zdraví je společností často opomíjena, přitom v případě osob uprchlých z Ukrajiny hraje psychická pohoda klíčovou roli v jejich bezproblémové integraci. Své znalosti a kontakty chce nadace spolu s finanční podporou využít k podpoře psychologické pohody uprchlíků a zabránění vzniku posttraumatických stresových poruch.

„Ihned po vypuknutí agrese jsme začali připravovat pomoc v oblasti, ve které máme dlouhodobou expertízu. Podpořené projekty máme dobře zanalyzované a nastavené. Kontrolujeme jejich efektivitu a dbáme na to, aby byly škálovatelné a měly co největší dopad,“ vysvětluje místopředseda správní rady Nadace RSJ Libor Winkler.

Cílem je nyní přitáhnout k problematice duševního zdraví uprchlíků více pozornosti a další dárce, aby zabránili vzniku problémů, které mohou ve finále ovlivnit celou naši společnost. V Česku totiž odborná péče o duševní zdraví trpí dlouhodobě nedostatkem kapacit, a proto se pomoci uprchlíkům téměř vůbec nedostává. Další výraznou bariérou je jazyk, který neumožňuje pacientům zapojit se do nejrůznějších skupinových terapií, konzultací a krizových intervencí naplno.

Nadace RSJ proto usiluje také o odborné zaštítění a zaměstnávání psycholožek přicházejících z Ukrajiny, aby se zapojily do řešení problému. Jedním z podpořených subjektů se tak stal i Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), s jehož pomocí lze zabránit odchodu odbornic z oboru do zaměstnání s nižší kvalifikací.

„Jedním projektem řešíme dva problémy. Prvním je umožnit odborníkům na duševní zdraví najít práci ve svém oboru. Druhým je včas poskytnout kvalitní odbornou a kulturně citlivou psychosociální péči uprchlíkům v jejich mateřském jazyce, čímž budeme efektivně předcházet vzniku vleklých duševních problémů,“ říká ředitel NÚDZ Petr Winkler.

Vedle Národního ústavu pro duševní zdraví a spolku Amiga patří mezi podpořené projekty například i Alivio centrum zaměstnávající ukrajinské psycholožky, které poskytuje bezplatnou pomoc dětem i dospělým zasaženým válečným běsněním. Dále projekt PAQ Research, který mapuje duševní stav zdraví ukrajinských uprchlíků přicházejících do České republiky. Či krizový tým Centra Locika poskytující psychologickou pomoc dětem a jejich blízkým, kteří jsou ohroženi psychologickým traumatem.

Jak ovšem upozorňuje Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, k úspěšnému řešení problému psychického zdraví uprchlíků je nutné především zapojení státu. „Neziskový sektor je v počátcích řešení krizí rychlejší a účelnější než stát. Nemůže však roli státu suplovat dlouho, či dokonce trvale. Nadace RSJ tedy nyní poukazuje na nutnost včasné psychologické podpory uprchlíkům i nutnost aktivního zapojení státu,“ uzavírá Eckertová.