Komentář Lukáše Konečného: Se začátkem roku vstoupily v platnost změny zákona o daních z příjmů, jejichž cílem je přispět ke zvýšení atraktivity vydávání zaměstnaneckých akcií nebo podílů. Ať už hodnotíte přínos této překotně připravené a přijaté úpravy jakkoli, představuje zákonný rámec, ve kterém je nutné se pohybovat při tvorbě ESOP programů. Jak konkrétně ovlivňuje implementaci těchto schémat, jaké mohou být její přínosy a kde se naopak projevují limity?

Jádrem nové úpravy je změna daňového režimu v situaci, kdy zaměstnanec získá oproti tržní ceně zvýhodněně akcie či podíly (nebo převoditelné opce na akcie či podíly) ve společnosti, která jej zaměstnává nebo která je s jeho zaměstnavatelem propojená. Pak se odkládá zúčtování jeho příjmu souvisejícího s tímto zvýhodněním, a tedy i platba daně až do prvního zákonem definovaného okamžiku. Navíc pokud ke dni zúčtování dojde ke snížení hodnoty těchto akcií nebo podílů, je možné snížit i daňový základ. Zákon také dává zaměstnanci určité oznamovací povinnosti a zaměstnavatel musí informovat ve mzdovém listu o výši relevantního příjmu.

Co naopak novelizace nepřinesla? Minimálně teď se zvýhodnění týká pouze daně z příjmů fyzických osob, nikoli sociálního a zdravotního pojištění. Podstatného nedostatku si je ministerstvo financí vědomo a už řeší s ministerstvem práce a sociálních věcí a se zdravotnictvím odpovídající úpravu pojistných zákonů. Situaci by mohlo napravit s účinností v druhé polovině roku, nicméně s jistotou se to předvídat nedá.

Zákonné úpravy zároveň neměly ambice měnit nic ve způsobu ani výši zdanění – zde vše zůstává při starém. Zaměřují se pouze na okamžik platby daní a jiné překážky při zavádění zaměstnaneckých programů neřeší. Úprava nedává ani možnost takzvaného opt-outu – tedy volby, zda odkladu využít, nebo daňovou povinnost splnit hned. V praxi naráží na složitosti související s určováním daňových domicilů a otevírají se otázky ohledně zamezení dvojího zdanění. Kdy vlastně dojde k zúčtování příjmu a platbě daně, naleznete v boxíku níže.

Co teď s tím?

A teď to nejpodstatnější: co s tím? Pokud máte v plánu implementovat nějakou formu motivačního programu založeného na zaměstnaneckých akciích nebo podílech, jak se v těchto paragrafech zorientovat? A pomůže vám úprava vůbec?

Pokud nejste pod časovým tlakem a zavedení programu zvažujete, má smysl si počkat na dotažení změn v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Nutné to není, ale plné výhody přinese až možnost odložení i jejich plateb. Pro detailnější vyhodnocení toho, jestli a jak moc vám nová úprava pomůže, je pak třeba si říct, proč vlastně jakoukoli verzi ESOP programu zavádíte a jak tento nástroj plánujete využít, což souvisí s tím, s jakým záměrem budujete svou firmu. Trochu zjednodušeně lze možnosti ukázat na dvou opačných vzorových případech.

Prvním je, když společnost je nebo brzy má být zisková a akcie či podíly jsou nástrojem, jak zaměstnancům zpřístupnit podíl na zisku. V takovém případě vám zákonodárci vyšli vstříc – kolegům můžete zvýhodněně převést účast na společnosti, odložit okamžik platby daně teoreticky až o deset let a mezitím jim vyplácet dividendu. Tady vypadá vše skvěle.

Komplikovanější to začne být, pokud firmu budujete směrem k exitu, tedy k jejímu prodeji (nebo možná vstupu na burzu). Cesta k tomuto cíli je dlouhá a nejistá, budete v jejím průběhu obměňovat tým, protože na různé fáze se hodí různí lidé, a rozhodně nepočítáte s vyplácením zisků, protože ty financují další růst. Pokud vůbec nějaké jsou a není místo toho potřeba externí kapitál.

Využitelnost úpravy v tomto scénáři začne výrazně klesat. S ohledem na okamžiky spouštějící platbu daně se velmi pravděpodobně může stát, že některý z nich nastane dříve, než zaměstnanec bude mít možnost své podíly nebo akcie prodat. Tím dojde k porušení principu „no tax before cash“, tedy že stát nemá chtít od zaměstnance (i zaměstnavatele, s ohledem na pojistné odvody) platbu dříve, než dojde k platbě.

Jako vysoce problematický se v tomto ohledu jeví okamžik ukončení zaměstnaneckého poměru. Jednak je zde otázka, na kolik je realistické předpokládat, že zaměstnanec zůstane ve firmě až do exitu. Pak je tu ale mnohem podstatnější téma nejistoty a zátěže, kterou spouštěč platby daní v podobě ukončení pracovního poměru představuje pro zaměstnance i společnost.

Firma nemůže vědět, kdy zaměstnanec dá výpověď a daňové platby zatíží její cash flow nebo kdy bude muset řešit další náklady, až kvůli špatnému vývoji sama zmenší tým. Zaměstnanec zase musí zvážit, že bez ohledu na to, jestli sám dá nebo dostane výpověď, bude to na něj mít finanční dopad. I samotný psychologický faktor zde může být dostatečnou bariérou pro implementaci současné podoby ESOP programu.

Novela a různé typy ESOPů

Mimo roviny strategie budování firmy má smysl se na novou legislativu podívat ještě úhlem různých typů ESOP programů. Jak moc je znění zákona ovlivňuje? Nejjednodušší to je s virtuálními neboli phantomovými či stínovými programy. V nich zaměstnanci žádné akcie ani podíly reálně nezískají a odměnu dostávají v režimu bonusu ke mzdě. Tento typ programů nová úprava nikterak neovlivňuje a vše zůstává při starém.

V případě opčních programů (tedy ESOPů, kde O znamená option, nikoli jen obecně ownership) už novela dopad má. Silnější u těch, kde jsou využívány převoditelné opce, nicméně v našich končinách se častěji setkáte s programy postavenými na nepřevoditelných opčních právech. Ty do sféry vlivu nové úpravy vstupují okamžikem využití opčního práva, a tedy nabytí akcie nebo podílu. Následně je zúčtování příjmů, a tedy platba daně odložena a může dojít i k jejímu snížení, pokud mezitím klesne hodnota podílů či akcií.

Stále se ale naráží na stejný problém jako v minulosti, a to že výše příjmu ze závislé činnosti se určuje jako rozdíl mezi realizační cenou a tržní hodnotou podílu či akcie v okamžiku uplatnění opčního práva (nebo zúčtování příjmu). V ideálním případě zaměstnanec racionálně čeká s uplatněním opčního práva až do exitu. Pak jednak odklad nepotřebuje a jednak pořád platí, že celé zhodnocení akcií či podílů zdaní jako práci, nikoli kapitál. Pro opční programy má tedy nový daňový rámec velmi malý, pokud vůbec nějaký přínos.

Nakonec tu jsou programy přímého prodeje, kde akcie či podíly převedete rovnou a následně aplikujete reverzní vesting. Zde odklad daňové povinnosti může být výhodou obecně, pokud se vejdete do nastavených limitů a vyhodnotíte si, že klady převažují nad riziky. Zároveň je zde technický přínos v podobě zefektivnění mechanismu reverzního vestingu, kdy je možné do výše daňové povinnosti zohlednit případné navrácení části akcií či podílu.