Oběhnout Lipno – právě s tímhle cílem se loni parta kamarádů z jižních Čech rozhodla uspořádat trailový festival Lipno Trail Run, zkráceně Li.t.r. Myšlenka se jim zalíbila a rozhodli se ji ještě o něco rozšířit. Už teď tak chystají další ročník, který proběhne v září. V něm chtějí propojit sportovní výkon s krajinou a její pamětí a zároveň vrátit běhu komunitní rozměr. „Chtěli jsme zkusit závod, který oběhne Lipno, ale ne jen po silnicích, což by byla nejkratší a nejjednodušší varianta, ale spíš v přírodě,“ říká jeden z organizátorů Vojtěch Kolařík.

Za projektem Li.t.r. stojí parta přátel z jižních Čech, kteří mají zkušenosti s pořádáním kulturních i komunitních akcí a sami roky objížděli regionální běžecké závody. Myšlenka vznikla z osobní zkušenosti a společného nadšení pro sport i jihočeskou krajinu.

„Vzniklo to skrze mé přátelství s Markem Fenclem, který přišel s myšlenkou, že oběhnout vodní nádrž je vlastně super motivace a super zážitek,“ popisuje Kolařík. Inspirací jim byla mimo jiné štafeta kolem Balatonu i běhání v horách v Rakousku, kde prý zažili modernější pojetí trailových závodů.

Už loni si tak celý koncept vyzkoušeli v menším měřítku. Nultý ročník měl spíše testovací charakter, organizátoři si na něm ověřovali logistiku, trasu i zájem běžců a sbírali zpětnou vazbu. Letos tak chtějí na zkušenosti z nultého ročníku navázat už plnohodnotným festivalem s delší a více trailovou trasou i širším doprovodným programem.

Organizační tým teď tvoří pět lidí, kteří se pravidelně scházejí a přípravy koordinují společně. Kromě nich se zapojují další spolupracovníci včetně grafika a širší komunity kamarádů a podporovatelů. Většina z nich se dříve podílela například na Budějovickém Majálesu, TEDx v Českých Budějovicích nebo dalších akcích, takže zkušenosti s organizací větších událostí už mají.

Samotná trasa, kterou letos účastníci poběží, měří 108 kilometrů a nabídne zhruba dva tisíce metrů převýšení. Začíná i končí v Lipně nad Vltavou, kde je podle organizátorů dostatečné zázemí i ubytovací kapacity pro účastníky a jejich doprovod. Závod je rozdělen do deseti úseků a nabízí dvě základní kategorie – sólo a štafetovou, přičemž týmy mohou běžet ve skupinách po dvou až třech nebo čtyřech až pěti lidech.

Právě týmovost a fakt, že se obíhá největší vodní plocha v Česku, je podle Kolaříka jedním z hlavních rozdílů oproti klasickým městským půlmaratonům. „Štafeta vytváří super rozměr, že na to člověk není sám za sebe, ale má u sebe lidi, kteří ho motivují a podporují,“ vysvětluje Kolařík. Závod má být otevřený profesionálům i hobby běžcům, kteří si chtějí vyzkoušet delší vzdálenost v týmu.

Specifickým prvkem je důraz na historický kontext krajiny. Trasa vede kolem míst, kde dříve stály celé vesnice, podél Schwarzenberského kanálu i přes oblasti spojené s příběhy z období komunismu. Organizátoři chtějí, aby běžci věděli, kudy procházejí. Součástí víkendu proto mají být i komentované vycházky a doprovodný program, který přiblíží historii vybraných míst.

Festival je koncipován jako víkendová akce. V pátek mají proběhnout sportovní přednášky a workshopy zaměřené na běh v trailu, techniku běhu do kopce nebo práci s hůlkami. Sobota patří samotnému závodu a večerní afterparty, neděle pak nabídne program pro rodiny a další návštěvníky. Organizátoři chtějí, aby se do dění zapojili i lidé, kteří sami neběží, a aby víkend fungoval jako otevřený festival.

Důležitou roli má hrát také zapojení místních podniků a dodavatelů. Na předávkách má být občerstvení a stánky s lokálními kavárnami, pekárnami či minipivovary. Vedle energetických gelů si tak běžci budou moci dopřát třeba i domácí tvarohové buchty a zároveň jim k tomu zahrají i místní hudebníci.

„Snažíme se spíš to místo navštívit a poznat, než ho jen vytěžit a jet zase dál,“ vysvětluje Kolařík. Cílem je, aby z festivalu těžil i region a aby se do něj přirozeně zapojily obce kolem Lipna, s nimiž organizátoři spolupracují.

Kapacita letošního ročníku je nastavena na 500 účastníků. Limit souvisí nejen s logistikou, ale i se snahou minimalizovat zátěž pro místní obyvatele a krajinu. Do organizace se má pak zapojit přibližně 50 až 60 dobrovolníků, kteří budou obsluhovat jednotlivé předávky a zajišťovat zázemí.

Li.t.r. se zároveň snaží vymezit vůči současnému pojetí běžeckých aktivit, které mohou sportovce tlačit do koupě nákladného vybavení. Organizátoři chtějí, aby se účastníci cítili vítaní právě bez ohledu na výbavu či výkonnost. „Na Li.t.r.u je jedno, co má člověk na sobě, protože pot si cestu najde vždycky a v cíli nám to bude slušet všem stejně. Ke štěstí stačí úsměv, bolavý nohy a jak my rádi říkáme: bejt prostě vyndanej jako slušnej člověk,“ říká Kolařík s úsměvem.

Registrace na druhý ročník se otevřely 14. února. Organizátoři zároveň budují komunitu i online a pracují s obsahem na sociálních sítích, kde publikují i odlehčená videa. „Chceme působit jako parťáci, kamarádi, a nebojíme se si ze sebe na sítích udělat srandu. Sociální sítě jsou pro nás nástrojem, jak se dostat do povědomí a oslovit účastníky, a v agendě týmu to hraje nemalou roli,“ popisuje Kolařík. Podle něj je ale stejně důležité, že běh samotný nabízí možnost se od online světa na chvíli odpojit.

Do budoucna chtějí organizátoři z Li.t.r.u vybudovat výraznou značku na mapě českých trailových závodů, především na Šumavě a v jižních Čechách. Ambicí není masivní růst za každou cenu, ale udržitelný rozvoj a silná komunita. „Chceme, aby když se řekne trailový štafetový závod v České republice, byl Li.t.r. jedna z prvních věcí, která člověka napadne,“ uzavírá Kolařík.