Kryoprezervace, jak se hlubokému zmrazení biologického materiálu říká, se používá třeba pro uchovávání spermií – a nikdo se nad tím nepodivuje. Jakmile se ale tato metoda začne skloňovat v souvislosti s člověkem, trochu z toho mrazí. Že by mrtvá osoba byla hluboce zmrazena a po čase oživena? Utopická představa, věda ale naznačuje, že se lidstvo chce vydat i tímto směrem. A Peter Thiel by byl rád u toho. Nebo spíš rovnou v tom.

Peter Thiel patří k nejvýraznějším osobám Silicon Valley. Spoluzaložil platební službu PayPal, na níž pracoval s Elonem Muskem. Pak skvěle odhadl čas, když v roce 2004 investoval půlmiliardu dolarů do Facebooku a stal se jeho prvním investorem, později i mentorem Marka Zuckerberga. Z dozorčí rady dnešní Mety ale loni odešel. Byl také u vzniku tajnostmi opředené firmy Palantir, která pomáhá bezpečnostním složkám po celém světě s vyhodnocováním dat.

Strhávat pozornost na sebe uměl i svými postoji, které se mnohdy neshodovaly s liberálnějšími názory americké technologické scény. V roce 2016 podporoval a sponzoroval Donalda Trumpa, staví na adoraci zbraní jako svébytném americkém kultu a také umanutě hájí manželství muže a ženy před jinými formami soužití. Okolo Thiela, jehož jmění se odhaduje na čtyři miliardy dolarů, tak vyzařuje zvláštní aura, kterou sám dokrmuje.

Slavného amerického podnikatele a investora vedle toho zajímá i život po smrti. Doslova. Už před devíti lety se poprvé pro deník The Telegraph zmínil, že ho zajímá takzvaná kryonika člověka, tedy metoda, kdy se nemocná, potažmo zemřelá osoba uskladní v prostředí s kapalným dusíkem, kde by hibernovala do té doby, než bude vyvinut lék, které by jí pomohl, respektive než by nastal správný čas na „oživení“. Problémem ale je, že to takto zatím nefunguje.

V současnosti je kryoprezervace nevratná – lidé tak nemohou být přivedeni zpět k životu. A zdá se, že se pořádně ani neví, co by dlouhodobý pobyt v mrazu dvou set stupňů pod nulou udělal s lidským mozkem. V celé řadě států navíc není tato metoda nijak ustanovena, Spojené státy nicméně zmražení těla umožňují. Tedy pouze v případě, že je člověk prohlášen za mrtvého. Pětapadesátiletý Thiel ovšem vkládá důvěru ve vědu, proto podepsal s americkou firmou Alcor smlouvu.

Před pár dny pak v podcastu novinářky Bari Weissové tuto otázku opět rozehrál a potvrdil, že už zaplatil za to, aby byl po smrti zmražen v naději, že bude moci být oživen, pokud budoucí generace přijdou na řešení toho, co způsobilo jeho budoucí úmrtí. Na druhou stranu ale dodal, že to považuje spíše za „ideologické prohlášení“, u kterého nutně neočekává, že „bude fungovat“. Prý je to ale věc, o kterou by se lidstvo „mělo snažit“.

Foto: Cryonics Institute

Nádoby s tekutým dusíkem od Cryonics Institute

Celkové zmražení těla podle NBC News vychází na zhruba dvě stě tisíc dolarů, tedy asi 4,2 milionu korun, některé firmy, které v oboru kryoprezervace podnikají, navíc od svých budoucích klientů vyžadují pravidelné poplatky, jež se mohou pohybovat v řádech jednotek až desítek tisíc korun. ČT24 mimo jiné loni informovala o tom, že reálný zájem projevil minimálně i jeden Čech. Dohromady mají být takových lidí tisíce.

Stále je však nutné mít na paměti, že něco takového u člověka zkrátka zatím nejde udělat. Z dosud již zmrazených lidí ještě nikdo rozmrazen nebyl a je velkou otázkou, jestli to bude možné vůbec někdy v budoucnu. Vědecké snahy ale jsou – a pokroky v léčbě kmenovými buňkami, 3D tisku tkání nebo genetickém inženýrství také.