Nedaleko hostivařské přehrady v Praze vyrůstá bydlení ve finském stylu. Severský developer ho bude financovat s RSJ

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

vesi1

Foto: YIT

Vizualizace projektu rezidenčního areálu Vesi Hostivař

0Zobrazit komentáře

Nedaleko hostivařské přehrady v Praze vyrůstá areál Vesi Hostivař, který se nese ve finském stylu bydlení. Je totiž inspirován severskou architekturou, klade důraz na přírodní materiály a stojí za ním finský developer YIT. Ten teď vůbec poprvé v Česku vstoupil do partnerství při financování svého projektu a spojil síly se skupinou RSJ Investments, kterou spoluvlastní podnikatel Karel Janeček. Na brownfieldu bývalé pily vyroste celkem 208 jednotek apartmánového typu rozmístěných do pěti bloků.

„Dosud jsme všechny naše projekty financovali z vlastních zdrojů skupiny YIT. Nyní vstupujeme do nové etapy a v souladu s korporátní strategií YIT Group budeme v některých případech využívat projektové financování. Uvolníme si tím kapitál pro další investice, abychom mohli ještě více rozšiřovat své portfolio o nové akvizice,“ vysvětluje přístup YIT Stavo její generální ředitel Marek Lokaj.

Člen představenstva RSJ Investments Lukáš Musil uvedl, že se společností YIT Slovakia skupina už několik let spolupracuje na projektech v Bratislavě. „Chtěli jsme proto navázat partnerství i v Česku. Na rezidenčním komplexu Vesi Hostivař nás zaujala výjimečná lokalita plná zeleně a zároveň jeho ekologické prvky. Najít dnes v Praze dobré bydlení, které se nachází v podstatě v lese, a přitom na dosah všech výhod velkoměsta, rozhodně není snadné,“ uvedl Musil.

Celý projekt Vesi Hostivař je inspirován severskou architekturou a podle vyjádření developera klade důraz na přírodní materiály a citlivý soulad s okolní přírodou. Nedaleko od hostivařské přehrady začne YIT používat i takzvaný zelený beton, k jehož hlavním přednostem patří úspora přírodních zdrojů a energie na jejich těžbu. Díky aplikaci tohoto betonu z recyklovaného kameniva dojde ke snížení emisí oxidu uhličitého o téměř tři procenta.

vesi2

Foto: YIT

Vizualizace projektu rezidenčního areálu Vesi Hostivař

V rámci šetrného zacházení s vodou se v areálu pro zalévání bude přednostně využívat dešťová voda z retenčních nádrží. Developer se také chystá instalovat solární elektrárnu na pokrytí části spotřeby elektřiny ve společných částech a na osvětlení komplexu. Projekt v minulosti kritizovali někteří místní obyvatelé například proto, že se nachází v chráněném přírodním parku Hostivař-Záběhlice. Námitky proti němu měl i městský Institut plánování a rozvoje, protože v územním plánu jsou pozemky bývalé pily označeny jako tzv. ostatní plocha, kde není možné stavět rezidenční zástavbu.

„Podali jsme námitku k záměru, protože svým charakterem zástavby neodpovídal typologii ubytovacího zařízení, a pokud by tam měly vyrůst byty, musel by se podle nás změnit územní plán,“ uvedl mluvčí institutu Marek Vácha. Stavební úřad Prahy 15 záměr nicméně přes námitku schválil. Investor původně avizoval, že apartmány budou sloužit k pronájmům, nyní je nabízí k prodeji. „Od předchozího záměru zajišťování pronájmů jsme upustili na základě strategického rozhodnutí YIT Group soustředit se na hlavní byznys, tedy výstavbu a prodej bytových a polyfunkčních objektů,“ sdělil ČTK Lokaj.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Generální ředitel YIT Stavo dodal, že byty budou kolaudovány jako jednotky apartmánového typu a problémy se stavebním úřadem nepředpokládá, neboť při výstavbě jeho společnost postupuje v souladu s vydaným stavebním povolením, které má navazovat na původní územní plán. Pokud vás zajímá, jaké další nemovitosti v Česku vznikají, můžete se podívat do našeho čerstvého speciálu Průvodce světem nemovitostí, ve kterém řešíme i to, zda se dnes vyplatí nemovitosti kupovat, nebo raději jen pronajímat.

Finský developer YIT vstoupil na český trh v roce 2008 akvizicí české firmy Euro Stavokonsult. Ta byla na tuzemském trhu téměř 20 let, kořeny finské YIT sahají až do roku 1912. Společnost YIT Stavo v České republice dokončila 22 projektů. Ve výstavbě je nyní pětice dalších: Koti Libeň, Vesi Hostivař, revitalizace původní továrny Meopta na rezidenční projekt Parvi Cibulka a přelomový projekt Suomi Hloubětín s deseti etapami bytových domů.

Investiční skupina RSJ spravuje široké portfolio investic v České republice a zahraničí. O tom, jak hektický rok na něj čeká, jsme nedávno mluvili s jedním ze spolumajitelů skupiny Liborem Winklerem. Dalším ze spolumajitelů je Karel Janeček, který v lednu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta.

Skupina investuje do výstavby bytových i kancelářských budov a akvizic výnosových nemovitostí a pod její taktovkou se chystá také proměna frekventované Revoluční ulice v Praze. Aktivní je rovněž firemní nadace, která přerozdělila již sto milionů korun.

S přispěním ČTK.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Záchrana klenotu po F. X. Šaldovi. Stoletá vila se dočkala proměny, která ji posunula do 21. století

vila

Foto: Petr Polák

Zrekonstruovaná vila, kterou před téměř sto lety obýval známý literární kritik F. X. Šalda

0Zobrazit komentáře

„Nemohu se dočkat již dne, kdy mně vyprší profesorská aktivita. Odstěhuji se do Dobřichovic a přirazím dveře za sebou s třeskem hromovým; a pak petlicí zabedním. Takovéhle štvaní by mi strhalo poslední zbytek nervů,“ napsal známý literární kritik a spisovatel František Xaver Šalda svému příteli Františku Chudobovi v časech, kdy jej neuspokojovala profesorská pozice na Karlově univerzitě.

Ona zmiňovaná petlice se nacházela na Šaldově vile v městečku Dobřichovice, kterou Šalda vlastnil od roku 1934. Vila zde stojí od roku 1906, kdy došlo k masivní výstavbě hned několika desítek podobných vil. Ty patřily tehdejší společenské elitě zastoupené lékaři, továrníky, architekty či bankéři. Dobřichovice jim učarovaly výhledem na údolí řeky Berounky, kterým se kochali ze svých sídel obývaných převážně v letních měsících. Z nich se mohli vlakem rychle dopravovat zpět do Prahy.

Jednu takovou vilu v secesním stylu si zde nechal postavit i velkoobchodník Alexandr Hlasivec, pro kterého objekt navrhl architekt František Buldra. Právě tato vila později skončila v rukou libereckého rodáka F. X. Šaldy, který je považován za zakladatele české moderní literární kritiky. Po jeho smrti v roce 1937 vila připadla podle Šaldovy závěti spolu s ostatním jeho majetkem dětem z Jedličkova ústavu. Dům však začal postupem času chátrat a na přelomu tisíciletí se dokonce objevil na serveru Prázdné domy, který představuje vybydlené výjimečné stavby.

salda1

Foto: Šárka Těšík/Prazdnedomy

Původní stav bývalého domu F. X. Šaldy

O dva roky později se objekt dočkal výrazné rekonstrukce z pera Karla Šťastného, který upravil průčelí domu, přidal charakteristickou věž, litinové zábradlí a vstupní bránu. Těmito prvky se může objekt pyšnit i po své současné rekonstrukci, na které od roku 2018 pracovalo studio Karnet architekti v čele s Michaelem Karnetem.

Původní a přitom moderní

Jejich úkolem bylo vilu zrekonstruovat ve jménu současných požadavků na bydlení, které se výrazně liší od těch ze začátku minulého století. „Hlavním cílem všech našich zásahů bylo jasně odlišit nové od původního. Zásadním krokem pro celé fungování domu bylo přesunutí původního hlavního vstupu do přízemí. Díky tomu jsme získali mnohem více prostoru jak pro šatní skříně a botníky, tak pro pohyb ve vstupní hale,“ popisují architekti jeden z hlavních prvků rekonstrukce.

Průčelí domu doplňuje dostavba moderních tvarů s šedivou fasádou. Tato část původně sahala do druhého patra a byla zakončena balkonovou terasou. V jejím prvním patře se usídlila kuchyň orientovaná na sever, která nabízí výhled do údolí i na vstupní branku. Tu lze odemknout pomocí tabletu, skrze který lze i rozsvítit světla v přízemí – pro návštěvy odcházející až po soumraku.

salda14

Foto: Petr Polák

Architekti přiznali proměnu průčelí použitím kontrastní fasády

Ve druhém patře se nacházejí dětské pokoje a hlavní koupelna, které jsou hlavním důvodem, proč kontrastní část domu vznikla. Jak ovšem architekti dodávají, právě tento prvek výrazně zjednodušil a sjednotil původní komplikovanou dispozici.

Třetí patro ve věži bylo vyhrazeno hlavní ložnici s koupelnou a šatnou, které jsou v obklopení hned dvanácti oken, které tvoří charakteristickou součást věže. Jsou ovšem natolik malá, že zajišťují dostatek soukromí. Zachováno bylo i dřevěné pódium s přiznanými původními trámy.

Celou výjimečnost domu podtrhují luxusní materiály, jako je mramorová dlažba či ořechová dýha na vestavěných skříních. Některé ze skříní a knihoven byly navíc vybaveny podsvícením, které původní charakter interiéru výrazně omlazuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zachování charakteru interiéru napomohla snaha držet se původního rázu domu. Z toho důvodu jsou některá špaletová okna replikou těch původních a do formy podle původních vzorů byly odlévány také sloupky zábradlí. Architekti prosadili i zachování autentických fasádních vlisů.

„V maximálním kontrastu s těmito původními prvky byly navrženy moderní zásahy tak, aby bez funkčních kompromisů naplnily parametry současného bydlení. Navíc se nám tím podařilo splnit zálibu pana domácího v chytré domácnosti,” uzavírá studio Karnet architekti.

salda13

Foto: Petr Polák

Podsvětlení funguje jako omlazující prvek k tradičnímu mobiliáři

salda9

Foto: Petr Polák

V interiéru hrají prim luxusní materiály jako mramor a ořechová dýha